V toxikologii se toxicita nějaké látky uvádí jako LD 50. Toto číslo znamená množství jedu, při němž polovina tomuto množství vystavených osob nebo pokusných zvířat zemře. LD 50 obnáší pro včelí jed a člověka asi 2,8 mg/kg hmotnosti těla, to odpovídá 19 žihadlům za předpokladu, že se bude infikovat celkové množství jedu. Na dospělého člověka vážícího 70 kg tak připadá 1 330 včelích bodnutí. Lidé přežili mnohokrát daleko více žihadel (Schmidt, 1992). V r. 1964 popsal Murray případ, kde jeden muž přežil 2 243 včelích žihadel. V Guinessově knize rekordů r. 1973 je uveden největší počet žihadel, které kdy kdo přežil — 2 443. Takovéto popisy případů jsou vzácné, protože normální reakce takto napadených lidí je útěk.
Někteří lidé prohlašují, že by patrně při příštím bodnutí zemřeli. Většinou se hned také poukazuje na starou zkazku, že tři bodnutí sršně mohou zabít jednoho člověka a sedm bodnutí jednoho koně. Nehledě na to, že to je úplný nesmysl a že tato zkazka stála jistě život milionů sršní jen těžko můžeme tuto pověru a strach ze včel potírat. Také mnoho lékařů přecenilo nebezpečí hmyzích bodnutí. Musíme zásadně od sebe zřetelně odlišit toxický a alergický účinek hmyzích jedů.
Při nadměrných reakcích se doporučuje okamžitá dávka andrenalinu, kortizonu a nějakého antihistaminika. Skutečně ohrožené osoby by měly uvedené léky mít vždy u sebe. Ovšem je také důležité zachovat klid. 70 % všech alergických reakcí se dostaví během 10 minut, 98% během jedné hodiny po bodnutí. 15 minut po reakci je hlavní nebezpečí překonáno. Poté se nepočítá s dalším zhoršením. Nebezpečí alergické reakce se údajně zvyšuje aplikací léků brzdicích zánět (nesteroidální antiflogistika). Jen část anafylaktických reakcí probíhá tak, že ohrožuje život, přičemž nebezpečí přibývá se stoupajícím věkem, protože odolnost těla klesá.
zdroj :
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY49.html