Tým prekladom myslíte prievlak?Neviem z príspevku pochopiť kde presne sa tá prasklina nachádza.Ten pilier je pod prievlakom? ak áno tak je to ok ak nie tak to asi bola zbytočná námaha.Každá deka ktorá sa šaluje tak sa musí trochu predpnúť,na tú dĺžku asi 15 mm(sú na to tabuľky nechce sa mi to hľadať).po odšalovaní každý takýto strop klesne (prehupne sa ).Skôr by pomohol jednoduchý nákres ,alebo fotografia.

13,5cm na rozpon 8 metrov? Tak z toho by ste sa mali vyspovedat. Ta trhlina hore je trhlina sposobena nadpodperovym momentom,kedy prierez nie je schopny prenasat vnutorne sily a vznika plasticky klb, to znamena, ze sa meni staticka schema. Dajte si to okuknut statikovi, toto je dost vazna vec. Aj ked to nespadne, tak priehyb bude stale vacsi, beton dotvaruje a casom sa priehyb zvacsuje.

[QUOTE=220870;1363491]Každá deka ktorá sa šaluje tak sa musí trochu predpnúť,na tú dĺžku asi 15 mm.

Ako si to má laik vysvetliť ? Predpnúť znamená vytvoriť šalungom akýsi súmerný kopček, ktorého stred od všetkých strán bude vyšší o tých cca 15mm ?

Správne tomu rozumiem ? :confused:

Alebo sa predpína armatúra ?

Vďaka za vysvetlenie

Predpnúť znamená vytvoriť šalungom akýsi súmerný kopček, ktorého stred od všetkých strán bude vyšší o tých cca 15mm.Áno.Prikladám trochu teórie.


Stropní konstrukce ztužující pásy

Stropní konstrukce a ztužující pásy s překlady a průvlaky vodorovné nosné konstrukce budov.Úkolem těchto konstrukcí je přenášet zatížení do svislých nosných konstrukcí (zdí,sloupů a pilířů)a současně vyztužovat budovu ve vodorovné m směru.

Stropy
Stropem nazýváme konstrukcí,která odděluje jednotlivá podlaží.Stropy mají přenášet veškerá zatížení na ně působící,a to jak zatížení stálá,tak nahodilá.Stropy musí také vyhovovat také tepelně a zvukové izolace a musí být odolné proti ohni.

Nahodilá zatížení :
ČSN 730035Obsahuje ustanovení,která se vztahují na nahodilá zatížení lidi,zvířaty,zařízením atd.

Proti požární odolnost
ČSN 73 0760Požární předpisy pro výstavbu průmyslových závodů a sídlišť stanoví podle hořlavosti stupně bezpečnosti objektů proti ohni a nejmenší odolnosti stropů proti ohni.
U každého objektu je stanoven stupeň bezpečnosti proti ohni.Stropy pod půdou obytných třípodlažních a vícepodlažních budov musí být nehořlavé s odolností proti ohni nejméně 60 minut a musí být dimenzovány tak,aby unesly tíhu padajícího krovu a krytiny.

Neprůzvučnost stropů
Neprůzvučnost stropů je velice důležitým požadavkem,který obsahuje v ČSN 73 0531.
Rozeznáváme zvukovou neprůzvučnost vzduchovou a zvukovou neprůzvučnost kročejovou.





Vzduchová neprůzvučnost
U tuhých homogenních konstrukcí závisí vzduchová neprůvzdušnost na jejich plošné hmotnosti v kg/m2,a to tak že neprůvzdušnost vzrůstá s rostoucí hmotnosti stropní konstrukce. Podlaha vytváří s nosnou stropní konstrukcí dvojitou konstrukci.Nyní se průřezy stropních konstrukcí navrhují pokud možno tenké a lehké.Také tlumící násyp,jehož tloušťka byla dříve 150mm,se nahrazuje izolačními deskami o tloušťce 20 až 30mm.

Kročejová neprůzvučnost
Žádná stropní konstrukce,ať homogenní,dutinová či jiná,nedosahuje sama od sebe dostatečné kročejové neprůzvučnosti.Dostačující neprůzvučnosti se dosáhne pouze položením vhodné podlahy.Mají mít velkou zvukovou pohltivost.

Tepelně izolační schopnost stropů
Nejen stropy,ale i stropy musí zabezpečovat příjemnou tepelnou pohodu místnosti.Ideální by byli takový stav,kdy teplo,které produkuje člověk,by bylo v rovnováze s teplem,které je okolí schopno absolvovat.


Rozdělení stropních konstrukcí

Stropní konstrukce můžeme dělit podle materiálu a technologie základního nosného prvku na :
- klenby
- stropy dřevěné
- stropy z ocelových nosníků

a)stropy z ocelových nosníků
- přímé klenby
- deskové stropy do ocelových nosníků I

b)stropy z ocelových plnostěnných a přihrádkových nosníků
c)stropy plechové

- stropy keramické
- stropy železobetonové
a)monolitické
b)montované


Klenby

Se používali ve všech slohových architektonických období.Znalost jejich konstrukce je nutná,neboť se s nimi setkáváme při adaptacích a rekonstrukcích památkových budov.
Klenba je oblouková stropní konstrukce,která přenáší celé zatížení na ní spočívající,včetně své vlastní hmotnosti.

Statické působení kleneb
Klenba je oblouková konstrukce zpravidla složená z kusových dílců(cihel,kamenů),která vzhledem k existenci spár mezi dílci není schopna přenášet tahová namáhání a veškeré vnější zatížení se přenáší tlakem v průřezu klenby.Výslednici sil lze rozložit do složky N - kolmé k ložné spáře a složky Q ve směru ložné spáry.



Konstrukční řešení kleneb
Vlastní klenba je charakteristická tvarem čelního obkladu.tj.příčného řezu kolmého k hlavní ose klenby.Nejčastější čelní oblouk,kruhový segmentový nebo eliptický.V určitých historických obdobích se používali i speciální tvary lomených,tudorských nebo španělských oblouků.
Pohled klenby - líc klenby je obloukového tvaru.tradiční klenby se vyzdívaly z tzv. klenáků na podpůrné celoplošné bednění nebo ramenáty.Ložné spáry probíhají kolmo na čelní oblouk klenby a směřují radiálně do středu křivosti.
Ve vrcholu zděné klenby - závěru klenby nesmí být spára,ale vždy vrcholový klenák tzv.zavěrák.Závěr klenby je třeba řádně zaklínovat.

Konstrukční varianty kleneb
Valené klenby
Nejčastější používaný tvar klenby.,ze kterého jsou odvozeny ostatní.tvar valené klenby je dán pohybem tvořící křivky čelního oblouku po řídících přímkách.Rovná válená klenba v případě ,kdy řídící přímky svírají s rovino čelního obkladu ostrý úhel.
Valebná klenba je uložena na dvou podporách - nosných stěnách,klenebních pásech nebo ocelových nosnících.



Klášterní klenby
Klenba klášterní vzniká průnikem dvou nebo i více velebných kleneb,jejíchž povrchové přímky jsou rovnoběžné s přilehlými podporami.Ve styku dvou velebných kleneb vzniká tupé žebro.Mezi klášterní klenby patří : klasickou klášterní klenbu,neckovitou klenbu a zrcadlovou klenbu.


Křížové klenby
Křížová klenba vzniká průnikem dvou nebo více velebných kleneb o stejné výšce,jejíchž povrchové přímky jsou kolmé ke ztužujícím klenebním pásům nebo obvodovým stěnám v krajních čelních obloucích.Ve styku dvou valebných kleneb vzniká ostré žebro.Části klenby mezi žebry se nazývají psa klenby.
V případě křížové klenby obyčejně jsou žebra vytvořena vazbou cihel sousedních přes klenby.



Lunetové klenby
Vzniká průnikem velebných kleneb s nestejnou výškou Do vyšší (základní) klenby vbíhá kolmo orientovaná valená klenba nižší-luneta.


Kopule
Kopule (báň)je typ klenby vytvořené nad kruhovým,eliptickým nebo oválným půdorysem.Líc plochy tvoří sférická plocha - zpravidla část rotační plochy.


Kromě uvedených základních typů tradičních kleneb existují další varianty lišící se tvarem a způsobem vyklenutí:česká klenba,pruská klenba apod.
V počátcích rozvoje betonových konstrukcí se používaly betonové klenby.Tloušťka klenby z prostého betonu je 70-160 mm.

Druhy kleneb
Tvar valebné klenby je určen pohybem řídící přímky po tvořících klenbách:pásy po tvořících křivkách.Nejčastěji to bývá tvar půlkruhový nebo segmentový.Velebná klenba spočívá na dvou podpěrách,které tvoří buď zdi,nebo klenební pásy i nosníky.Klenební pásy o malé délce jsou buď rovné nebo obloukové.Používali se k překlenutí okenních nebo dřevěných otvorů,nebo jako podpory pro valebné klenby.


Vyzdívání kleneb
Klenební pásy dveřních a úzkých okenních otvorů se obvykle vyzdívají s malou výškou klenbového oblouku,takže oblouk může být při omítání vyrovnán maltou a tvoří pak rovné nadpraží.


Dřevěné stropy

Dřevěné stropy patří mezi tradiční konstrukce,používané stejně jako klenby již od počátku stavitelství.Až do 30-tých let.20.století.dřevěné trámové stropy převažujícím typem stropů pro bytové i občanské stavby a nimi se s nimi setkáváme při rekonstrukci budov.V současnosti se používají novější dřevěné stropy..Výhodou dřevěných stropů je malá plošná hmotnost,možnost zajištění dobré tepelné izolace a náročná technologie stavby.
Nevýhodou dřevěných stropů je především malá protipožární bezpečnost(omezující použití pro vyšší objekty)a náchylnost k napadení dřevokaznými škůdci.Většina škůdců se aktivuje ve vlhkém prostředí a proto se nedoporučuje ve vlhkém prostředí.




Konstrukční řešení dřevěných stropů
Konstrukčně lze dřevěné stopy rozdělit na:
- deskové konstrukce : nosná konstrukce je tvořena dřevěnými trámy uloženým vedle sebe na sraz a vzájemně spojenými pro zajištění spolupůsobením.(povalové stropy)konstrukce zatěžuje podpírající stěny spojitě po celé délce uložení.
- Nosníkové konstrukce:hlavními nosnými prvky jsou dřevěné nosníky (trám,lepený nosník,přihrádkový nosník)na které je uložena podpůrná konstrukce podlahy a podhled;nosníky zatěžují stěny lokálně v místech uložení zhlaví.Zhlaví trámů je třeba z důvodu zahranění vzhlídání vlhkosti ze zdiva do dřeva ukládat na podklady.(např. z tvrdého impregnovaného dřeva tloušťky 25-50mm )Styk rámu se zdí je ze statického hlediska kloubový s umožněným vodorovným posunem.Vlastní konstrukce dřevěného stropu je horizontálně netuhá.



Pro zvýšení stability nosných zdí se některé dřevěné stropnice kotví ocelovými kotvami připevněnými na zhlaví trámu a zakotvenými do zdi.V dřívějších dobách se požívali tzv.trámové kleště zakotvené prostřednictvím závlače do vnější líce obvodové zdi.
U starších objektů se setkáváme s porušenými zhlavími trámů právě v místech,kde jsou osazeny trámové kleště.Důvodem je kondenzace vodní páry na chladném povrchu trámových kleští v zimních období.
U dřevěných stropů je třeba zajistit dostatečnou protipožární bezpečnost ochranu dřevěné konstrukce nehořlavými vrstvami.Z hlediska kritéria hořlavosti použít konstrukci stropu smíšenou.Tento požadavek byl dříve zajišťován provedením násypu na záklop.(škvára,stavební rum,hrubozrnný písek)a omítaného podhledu.Tloušťka byla nejméně 80m.U jednoduchých staveb se někdy místo násypu používala hliněná mazanina.Spodní líc se opatřoval omítkou prováděnou na jednoduchou nebo dvojitou,křížem kladenou rákosovou rohoží.V pozdějších dobách byli rákosy nahrazovány keramidovým nebo drátěným pletivem.

U současných dřevěných konstrukcí a rekonstrukcí s pohled často navrhuje ze sádrokartonových desek,které při podstatně menší tloušťce (15-25mm)splňuje kritérium pro smíšenou konstrukci z hlediska hořlavosti a zároveň umožňují jednoduchou realizaci definitivního povrchu vysoké kvality bez použití mokrého procesu.
Dřevěné nosníky se nesmí z důvodu požární bezpečnosti ukládat do zdiva komínů.V těchto místech se provede výměna(dřeva za ocelová),přenášející zatížení do sousedních nosníků nebo se nosník uloží na ocelovou konzolu.Vzdálenost dřevěného nosníku od komínového zdiva je min.50mm.

Také musí být dodržena vzdálenost ta že zhlaví uložené do zdi musí být vzdáleno min.300mm. od vnitřní líce komínového průduchu.
Těžké cihelné příčky (tl.150mm)je třeba vyzdívat na ocelový profil I ,železobetonový nosník nebo samostatný dřevěný trám.V současnosti se používají lehké příčky sádrokartonové.


Konstrukční varianty dřevěných stropů

Povalové stropy
Nosnou část tvoří dřevěné trámy - povaly kladené těsně vedle sebe na sráz a vzájemně spojené a styčných spárách dřevěnými klínky nebo železnými skobami Vzniká tak desková konstrukce,která tvoří současně rovný podhled.Povaly jsou zpravidla ze tří stran hraněné trámy,u nenáročných objektů jsou povaly z kulatiny.Horní líc povalu muže být provedena vrstva hliněné mazaniny nebo násyp s podlahou na polštářích.Spodní líc povalů je ba omítky nebo je opatřen rákosovou omítkou.Nevýhodou je uložení pavalového stropu je po celé délce tím dochází ke značnému zeslabení nosného zdiva.Povalové stropy mají velkou spotřebu dřeva a proto se používali tam,kde byl dostatek levného dřeva.

Dřevěné trámové stropy tradiční konstrukce
Nosná konstrukce je tvořena dřevěnými trámy(stropnicemi),uloženými do kapes ve zdivu,eventuelně na jinou konstrukci(dřevěný nebo ocelový průvlak).Vzdálenost dřevěných trámů se pohybuje okolo 0,8-1,2m,u novějších konstrukcí jsou při použití profilů vzdálenosti menší.Záklop prken tl.26 nebo 33mm je uložen buď na dřevěné trámy nebo mezi trámy na latě připevněné k bokům trámu.Na záklopu je proti požární ochraně zásyp.Konstrukce podhledu se buď připevňuje přímo na trámy nebo tzv.rákosníky,tj.samostatné dřevěné trámy nesoucí podhled nezávisle na nosné konstrukce stropu.
Trámový strop s omítnutým podhledem a násypem je tradiční konstrukce stropu,často používaná při výstavbě bytových domů v 19 a 20st.

Nevýhodou dřevěných stropů je jejich velká konstrukční tloušťka.Alternativní předchozího typu je stropu trámový strop se zapuštěným záklopem u kterého bylo možné snížit tloušťku stropu o výšku polštáře 80-100mm.Záklop byl osazen na latích a kladly se rovnoběžné trámy ve vzdálenosti minimálně 80mm od trámu.

Dřevěné konstrukce vykazují značné změny průhybu při měnících se zatížení.Pro případy kdy mohlo docházet k nežádoucímu porušení celistvosti podhledu se prováděli trámové stropy s rákosníky.Nosná konstrukce podhledu byla provedena na samostatných trámech - tzv.rákosnících a byla oddělena mezerou od vlastní konstrukce se zlepší také akustické vlastnosti stropu.

Novodobé konstrukce dřevěných stropů
Viditelné trámy v podhledu mohou být z estetických důvodů vyžadovány i v současné době.konstrukce stropu,kde dřevěné trámy mají nosnou funkci a zároveň jsou ponechány viditelné v podhledu,lze je však užívat pouze u nízkých staveb,kde není na závadu malá protipožární odolnost.Nebo je třeba opatřit trámy protipožárním obkladem.
Fošnové stropy
Ve srovnání s trámovými stropy má fošnový strop o 30 - 40% menší spotřebu dřeva.Stropnice jsou tvořeny fošnami v osových vzdálenostech 400-600mm,na které je přitlučen záklop z prken a vlastní podlaha.Jsou zajištěny stability rozepřeny ve vzdálenostech 1,2-1,5m..Vhodný rozpor fošnového stropu je do 5m.Podhled může být omítnutý s podbitím z prken,dřevocementových desek nebo ze sádrokartonových desek.

Stropy z lepených,sbíjených a příhradových nosníků
Mají výrazně menší spotřebu dřeva.Zpravidla jsou lehké a mají tak akustické vlastnosti.Nevýhodou těchto stropů je velká výška a v případě lepených lamelových nosníků i relativně vysoká cena.
Výhodou je:
- využití menších rozměrů vzhledem ke způsobu jeho zpracování:možnost vytváření lepených nosníků z tenkých nastavovaných lamel
- využití levnějšího materiálu v méně namáhaných částech
- efektivní využití materiálu z hlediska statického

Skladba stropu se liší pouze použitými nosníky,podlahové a podhledové konstrukce jsou v běžných případech konstrukčně obdobné s ostatními typy dřevěných stropů.

Lepené nosníky se vyrábějí lamelové(z lamel vodorovné nebo svislé uložených)slepené z prken nebo fošen(průřezu I )nebo kombinované nosníky se stojinou z aglomerovaného dřeva vlepenou do pásnic.
Sbíjené nosníky - jsou sbity z prken,fošen nebo hranolů.průřez je zpravidla tvaru I nebo komůrkového uzavřeného profilu.Jednoduché nosníky se vzhledem k menší únosnosti sbíjených spojů používají do rozponu 6mm.Využívají se především pro konstrukce zastřešení větších rozponů.Dřevěné nosníky lze vyztužovat ocelovou výztuží ve spodní části,umožňující předepnutí nosníku.Vyztužené a předepnuté dřevěné nosníky lze používat i na velké rozpony a velká zatížení.




Železobetonové stropy
Nejčastěji používaným typem stropů jsou současné době konstrukce ze železobetonu.Ze železobetonové trámové konstrukce se postupně vyvinuly deskové stropy ;stropy prefabrikované,předepnuté a stropy spražené prefa-monolitické.
Výhodou těchto stropů je velká únosnost,tuhost ve svislé i horizontální rovině,možnost libovolného tvarování ,nehořlavost,a velká protipožární odolnost.
Nevýhodou monolitických železo.stropů je především staveništní pracnost,nesmí se stavět v zimním období a nutnost technologických přestávek.Velké dopravní náklady a potřeba těžké mechanizace pro montáž.velká objemová hmotnost je nevýhodná pro zatížení svislých konstrukcí i základů.Nevýhodou je i malý tepelný odpor,náročná montáž,demolice a nákladná recyklace materiálu.
Celkově je fyzická životnost a trvanlivost těchto stropů velká i když podléhá degradaci v důsledku kabronatace a koroze výztuže.

Konstrukční řešení železobetonových stropů
Lze je rozdělit na:
- trámové konstrukce.je tvořena železobetonovými trámy,mezi kterými je pnuta železobetonová deska.Trámy se orientují podle v jednom nebo více směrech.
- Deskové konstrukce :nosnou konstrukci zde tvoří železobetonová deska je pnutá v jednom nebo více směrech.Deska pnutá v jednom směru je podepřena po celém obvodě(tuhými průvlaky nebo stěnami)

Z technologického hlediska rozlišujeme tři skupiny
- monolitické železobetonové konstrukce : jsou vybetonované do bednění přímo na místě svého budoucího působení
- prefabrikované železobetonové konstrukce se na stavbě montují z předem vyrobených dílců
- prefa-monolitické železobetonové konstrukce : jsou tvořeny prefabrikované desky nebo nosníky s vložkami na které nebo kterými se vybetonuje monolitické železobetonová deska.

Stropní konstrukce monolitické jsou tuhé ve vodorovné rovině z hlediska přenášení vodorovných sil.V důsledku smršťování a dotvarování dochází k deformaci konstrukce,který muže ovlivnit rovinnost podhledu i podlahy.



Monolitické železobetonové stropy
Vývojem monolitické technologie došlo k výrazné redukce jejich tradičních nevýhod.
- používáním systémových bednění
- transportem betonu z centrálních výroben betonu
- urychlováním tuhnutí a tvrdnutí betonu ve stavbě
- technologické postupy umožňují výstavbu i v zimním období
- používáním přísad do betonu
- používáním předem ¨vyrobených výztužných sítí
- vývojem technologie přepínání monolitické konstrukce ve stavbě

Rozhodujícím kritériem je pracnost a cena bednění.Pro vytvoření bednění kazetových nebo trámových stropů lze využít plastových nebo kovových vaničkových vylisků nebo dílců z lehkých materiálů.Vyztužování deskových konstrukcí se v současnosti provádí svařovanými výztužnými sítěmi.

Monolitické železobetonové stropy deskové
Výhodou je jednoduchost bednění a vyztužování,ale i snadnou povrchovou úpravu.Desky jsou pnuté v jednou směru nebo ve více eventech.Uložení desek na podporách může být buď kloubové nebo mohou být deska spojité.Desky pnuté v jednou ;směru jsou podepřené na dvou protilehlých stranách,je efektivně navrhovat do rozpětí 4m,vetknuté a spojité desky do 4,5-6m.Minimální tloušťka železobetonové desky je 50mm.
Monolitické železobetonové stropy desky ve dvou nebo více směrech po obvodě jsou hospodárnější(menší spotřeba betonu i výztuže)Výztuž v desce je uložena ve dvou zpravidla na sebe kolmých směrech.Křížem vyztužené desky tak lze použít i pro větší rozpony a zatížení.jsou nejvýhodnější pro čtvercové půdorys a lze je použít pro obdélníkové půdorysy s poměrem stran max.L1:L2=1,5:1.

Monolitické železobetonové lokálně podepřené: jsou železobetonové křížem vyztužené deskové konstrukce,lokálně podepřeny sloupy s viditelnými nebo skrytými hlavicemi.

K nejvýhodnějším jsou podpěry čtvercová osnova podpor.(sloupů) nebo obdélníková do poloměru max.1:1,3.Rozhodující pro navrhování lokálně podepřených stropů je posouzena protlačení(porušení desky v oblasti lokálního podepření sloupem)V případě potřeby se vkládají tzv. hlavice nebo ocelové hlavice.(hřibové stropy)
Jsou technologicky jednoduší než z hřibovými podporami.používají se pro menší zatížení a rozpony do 7m.
desky s viditelnými hlavicemi - hřibové stropy jsou výhodné pro velká užitná zatížení a vetší rozpony stropů.Nevýhodou je nerovný podhled komplikuje nerovnost stropu i řešení interiéru.Používají se především v průmyslových objektech,skladištích atd.



Monolitické železobetonové stropy trámové a žebrové
Jsou staticky efektivnější než deskové konstrukce.Nosníky jsou spojeny monoliticky s deskou a vytvářejí tak statický výhodný "T"průřez.kde namáhání v mezipodporovém průřezu přenáší výztuž ve spodní části nosníku a tlak je přenášen betonem v horní části nosníku a desky.Má menší hmotnost.
Nevýhodou je pracnost bednění,pracnější vyztužování a nerovný podhled.Proto byly vyvinuty různé typy-ze ztraceným bedněním trámů a žeber.
Monolitický železobetonový strop s viditelnými trámy v jednom směru je klasickou železobetonovou konstrukcí typu:Hennebique.Užívají se k vzhledem k pracnosti málo.Konstrukce je tvořena trámy v osových vzdálenostech 1,2 až 3,0 m spojenými železobetonovou deskou.Výška trámu závisí na rozponu,způsobu uložení a na zatížení.orientační výška trámu a průvlaku lze stanovit z následovně:
- prostě(kloubově)uložený trám
- vetknutý nebo spojený trám
- průvlak nebo značně zatíženy trám



Žebrový stropy:jsou variantou trámového stropu,u který jsou trámy(žebra)v menších osových vzdálenostech0,5 až 1,0m.Žebra jsou užší pouze 60 až 120mm a horní železobetonová deska je 50-70mm.opatřovali se rovným podhledem.Nosná část podhledu byla tvořena podbíjením na latích zakotvených do žeber nebo se na ocelové kotvy zavěsila síť,na kterou se připevnilo keramidové pletivo jako poklad pro omítku.V současné době lze provést ze systému kostrových sádrokartonových podhledů.


Monolitické železobetonové stropy bedničkové : jsou žebrové stropy s podhledovou železobetonovou deskou o tloušťce30 až 45 mm.Jsou spojeny žebry.podhledová deska se vybetonuje ne bednění s na ní se umístí dřevěné destičky,které tvoří bednění žeber.konstrukce bedničkového stropu je pracná a vzhledem ke značné spotřebě dřeva velmi nákladná,a proto se nepoužívá.

Monolitické železobetonové stropy s trámy ve dvou nebo více směrech: (kazetové nebo roštové)Zastropované půdorysy by měli být stejně jako u obousměrných železobetonových desek čtvercové nebo mírně obdélníkové o poměru stran do 1:1,5.K vyztužení má výhodnější statické parametry.Stopy jsou velmi únosné a lze je používat pro velká zatížení i velké rozpony.
Křížící se trámy vytvářejí kazety zakryté tenkou železo betonovou deskou.Vzdálenost žeber se pohybuje od 500 do 1200mm.Stropy s žebry ve větších vzdálenostech,mezi kterými je pnutá křížem vyztužená deska označujeme jí jako roštové stropy.
Prefabrikované železobetonové stropy
Hlavní nevýhody monolitických stropů(pracné bednění,vyztužování na stavbě,delší doba výstavby)jsou odstraněny prefabrikované technologie.
Výhody:
- rychlá s snadná montáž
- montáž na stavbě je méně ovlivněna klimatickými podmínkami
- přepínání prvků - možnost realizace stropů o větších rozponech a únosnostech
- vylehčování panelů dutinami tím menší objemová hmotnost a k úspoře materiálu ale i podporující konstrukce
- kratší doba výstavby - po montáži je ihned únosná

Nevýhodou:
- jsou vzhledem k velké hmotnosti prvků znané náklady na dopravu a manipulace prvků

Prefabrikované železobetonové stropy panelové
Jsou vyztuženy nejčastěji v jednom směru a ukládají se na dvě protilehlé podpory(stěny průvlaky)vyrábějí se ve speciálních linkách kde mohou dosáhnout rozponů(12 m i více)Omezení hmotnosti a velikosti panelů (maximální šířka panelů je 2,4 až 3,6)je to dáno transportními a manipulačními možnostmi.Šířka panelů je 300,600,1200,1800 a 2400mm.U preferovaných stěnových ostav se vyráběli i panely šířky 3000mm.
Aby se dosáhlo spolupůsobení dílců jsou tvarovány tak aby po zalití stykovou maltou bylo zjištěno jejich vzájemné spolupůsobení.

Do spár se také dává výztuž,která zjišťuje přenášení tahových a smykových namáhání a zajišťuje tak vytvoření tuhé stropní tabule.

Plné železobetonové panely
Se používají zpravidla pro menší rozpony(do4,2m)a menší zatížení.Tloušťka plných panelů se pohybuje v závislosti na rozponu od65 mm do 160mm.Obousměrné pnuté panely jsou zpravidla čtvercového nebo mírně obdélníkového tvaru
.

Dutinové železobetonové panely
Za účelem snížit vlastní hmotnost se panely vylehčují podélnými dutinami kruhového nebo oválného tvaru.
Tím dojde nejenom snížení spotřeby materiálu,ale i ke snížení namáhání panelů od vlastní tíhy.Vyrábějí se do rozpon 6,6m v tloušťkách od 140 do 250mm.


Prefabrikované stropy z panelů z přepjatého betonu
Průřez je analogický s panely novými nepřepjatými.Nosná výztuž ve spodní někdy i v horní části průřezu je předepnutá.Panely SPIROLL v tloušťkách 250 300mm.stropy z žebrových předpjatých panelů jsou vhodné pro velké rozpony a velké zatížení.Používají se

pro průmyslové objekty,zastřešení hal, apod.Panely mají nejčastější tvar T nebo obráceného tvaru U.V7ška žeber je 300,450,600 nebo7550.

Prefa-monolitické železobetonové stropy

Je konstrukce kombinovaná z prefabrikované a části monolitické realizované na stavbě.
Prefabrikované tvoří část bednění pro část monolitickou.V konečném stavu prefabrikovaná část spolupůsobí z částí s monolitickou.

Prefa-monolitické železobetonové stropy z nosníku a vložek
Základním prvkem je prefabrikované nosníky,které se po osazení keramických vložky dobetonují tím vznikne prefa-monolitický žebrový strop schopný přenášet požadované zatížení.

Prefa-monolitické železobetonové stropy deskové
Stropní konstrukce se skládají z prefabrikované železobetonové desky,na kterou se na stavbě nebetonují horní monolitická část.Prefabrikovaná deska má v sobě zabudovanou hlavní nosnou výztuž stropu,ze které se zpravidla vyčnívají prostorová příhradová výztuž. (smyčkové žebříky)
Spražení dvou částí je zajištěno i drsným horním povrchem desky.Mají tloušťku 60 až 80 mm.Maximální šířka a délka desek závisí na výrobci.Výsledná tloušťka spražené desky je v závislosti na rozponu a zajištění od 150 do 250mm.J e třeba před betonáží dočasně podepřít.Výroba obvykle předepisuje pouze maximální délku a šířku prvku.Vlastní půdorysný tvar může být libovolný.


Železobetonové vložkové stropy

Nevýhodou trámových a žebrových stropů je pracné bednění a nerovný podhled.Proto se vyvinuly stropy ze ztraceným bednění.(keramických dutinových prvků,vyplňování prvků z pórobetonů)
Výplňkové prvky - se umístí na bednění,do místa budoucích žeber se vloží výztuž a konstrukce se zabetonují.
Výhoda: je jednoduší bednění,zpravidla rovný podhled,relativně malá plošná hmotnost,únosnost,nižší spotřeba betonu i oceli,snadné řešení vertikálních prostorů,dobré tepelné vlastnosti.,vysoká tepelná protipožární odolnost a větší architektonická variabilita.
Nevýhoda: je především větší pracnost v porovnání s prefabrikovanýma a prefamonolitickými systémy stropů.

Konstrukční řešení vložkových stropů

Žebra jsou zpravidla v osových vzdálenostech 300-750mm a jejich šířka je od 60 do 120 mm.Výška žeber je dána součtem výšky vložky a tloušťky horní betonové desky.Vložky se vyrábějí ve výškách od 140 do 250 mm.V závislosti lze navrhovat vložkové stropy i na velké rozpony a pro velká zatížení.Tloušťka horní betonové desky je 30 - 70 mm.Pro zajištění horizontálně tuhého stropu je třeba aby byla horní deska minimálně 50mm.V případě menšího zatížení se používají tvarovky na celou konstrukční tloušťku stropu,které zjednodušují realizaci stropů.Mezi tvarovky se vloží výztuž a žebra se zabetonují do roviny horního líce keramických vložek.Betonáž je tak snadná a rychlá.
Některé typy tvarovek mají horní část s menší plochou dutin a seříznutím uzpůsobenou tak,aby bylo po zalití betonem zajištěno dokonalé tlakové spolupůsobení.

Konstrukční varianty vložkových stropů

Na principu vložkových stropů existuje celá řada systémů stropů monolitických,prefabrikovaných a prefa-monolitických,které využívají vložek nebo tvarovek přímo na stavbě nebo pro výrobu prefabrikátů.(keramické panely)nebo prefa. Nosníků,na které se na stavbě uloží tvarovky a žebra s deskou se zabetonují.


Stropy monolitické vylehčené keramickými tvarovkami
Požitím keramických tvarovek ve formě ztraceného bednění vzniká železobetonová konstrukce s keramickou výplní mezi žebry.Spodní líc keramických tvarovek umožňuje snadné omítaní.Konstrukce je pracná.Výhodou je velká varibilita umožňující zastoupení půdorysů téměř libovolného tvaru.

Stropy prefabrikované z panelů vylehčenými vložkami
Při výrobě se nejčastěji využívají keramických vložek,jejíchž spodní líc umožňuje provedení definitivní úpravy podhledu betonovou nebo omítkovou vrstvou.Takovéto panely se často označují jako keramické panely.Na horních vložek je buď vybetonovaná železobetonová deska o tl.30-50mm nebo jsou keramické tvarovky na celou výšku panelu a železobetonová žebra jsou pouze mezi tvarovkami.Stropy z vylehčenými vložkami keramickými se používají do rozpony(do 7,2 m)a zatížení.Tloušťka je od 140 do 250 mm.


Prefa-monolitické stropy vložové se spřaženými nosníky
Je složen z betonové nebo keramicko betonové patky do které je zabetonována hlavní nosná příhradová výztuž,typu"filigram"Po dosažení potřebné pevnosti betonu se dočasně podepřou.Systém nevyžaduje plošné podbetonování stropu a tím je celá realizace rychlejší a levnější.


Sklobetonové stropy

Jsou konstrukce tvořené železobetonovým žebírkovým roštem,u kterého jsou pole mezi žebírky vyplněny skleněnými tvarovkami.Především se využívají pro horní osvětlení rozptýleným světlem z roviny střech nebo k zastropení šachet pro osvětlení podzemních prostor.

Konstrukce sklobetonových stropů
Kombinace železobetonu a skla je umožněna vzhledem k malému rozdílu v teplotních součinitelích délkové roztažností obou materiálů.Nosnou část tvoří železobetonová žebírka mezi skleněnými tvarovkami orientovaná ve dvou na sebe kolmých směrech.Vzniká tak obousměrně vyztužená stropní konstrukce.Žebírka jsou subtilní - šířky 40-50 mm.Vzdálenost žebírek odpovídá typu použitých skleněných tvarovek a je nejčastější 150krát 150 mm.až 250krát 250 jejich tloušťka je 60 - 100mm.Také se vyrábějí tvarovky kruhového tvaru.Pro větší rozpětí stropu se sklo železobetonová konstrukce pokládá na hlavní nosné železobetonové trámy a průvlaky.Vzniká tak kazetový (roštový)strop.


Konstrukční varianty sklobetonových stropů

Deskové sklobetonové stropy
Výhodou deskových konstrukcí je jednodušší rovné bednění stropu,na které se přímo položí skleněné tvarovky,mezi tvarovky se uloží nosná výztuž a konstrukce se zabetonuje.Tloušťka je shodná s výškou žebírek a výškou tvarovek 60-100mm.Jednosměrné pnuté sklobetonové deskové stropy se navrhují do rozpětí 1,5m.Žebra ve druhém směru jsou vyztužena pro roznášení zatížení.Obousměrné pnuté sklobetonové deskové stropy jsou křížem vyztužené a navrhují se na rozpětí 2,0krát 2,0 až 2,5krát 2,5m.
Žebírkové sklobetonové stropy
Konstrukce žebírkové je obdobou deskové konstrukce s rozdílem,že má vyšší žebra,než je tloušťka skleněné tvarovky a umožňuje tak realizaci sklobetonového stropu.Pro vytvoření žebírek se používá plechové formy,které se ukládají na rovné bednění.
Sklobetonové klenby a báně
Sklobetonové klenby jsou ze statického hlediska tlačené konstrukce přenášející vnější zatížení převážně normálovou tuhostí žebírek.Při nerovnoměrném zatížení se uplatňují ohybová tuhost žebírek.Používají se pro zastřešení průchodů a pasáží.

Ocelové a ocelobetonové stropy

Ocel je tradiční materiál užívány pro stropní konstrukce nosného typu.Železné a litinové prvky se používali pro konstrukce stropů mnohem dříve,než byl vynalezen železobeton.V současné době se kromě ocelových nosníkových stropů používají ve velké míře spražené ocelobetonové stropy z ocelových nosníků,ocelových profilovaných plechů a betonové desky.
Výhodou je jejich velká únosnost při relativně malé únosnosti malé hmotnost vlastní ocelové konstrukce,snadná a jednoduchá montáž a možnost snadné recyklace materiálu. Používají se i na velká rozpětí i zatížení.
Nevýhodou je především vyšší cena materiálu,malá protipožární odolnost a nutnost antikorozních úprav.Vzhledem k malé hmotnosti ocelových prvků má vlastní nosná konstrukce horší akustické vlastnosti.V kombinaci s betonovou deskou je pak výhodná i z akustického hlediska.

Konstrukční řešení ocelových a ocelobetonových stropů
Konstrukčně lze ocelové a ocelobetonové stropy rozdělit na :
- Nosníkové konstrukce :nosná konstrukce je tvořena nosníky,které podepírají stropní desku,nebo klenbu na malé rozpětí(0,9 až 3m)Nosníky mohou být ocelové (z válcových,příhradových nebo plnostěnných svařovaných nosníků) nebo spražené ocelobetonové (ocelový nosník spraženy prostřednictvím trnů s nebetonovanou deskou).Deska může být tvořena ocelovým profilovaným plechem,železobetonovou deskou(monoliticko nebo prefabrikovanou),plechovou deskou(betonová deska vybetonovaná do profilovaného plechu)
- Desková konstrukce: nosnou konstrukci tvoří ocelový profilovaný plech,který může přenášet veškerá zatížení - ocelový deskový strop ,nebo spolupůsobí s nebetonovanou deskou - ocelobetonové spražené desky.


Výroba a montáž
Ocelové prvky se dopravují na stavbu zpravidla v definitivních rozměrech a na stavbě se montáže stykují svary nebo šrouby.Realizace na stavbě je rychlá a není omezena klimatickýma podmínkami.

Koroze
Živnost ocelových nosníků je značně ovlivněna korozí oceli.Sice nejsou vystaveny povětrnostním vlivům,mohou korodovat působením atmosférické vlhkosti nebo v důsledku kondenzace vodní páry.Z uvedených důvodů je třeba vždy provádět antikorozní úpravu ocelových prvků.V případě obetonování ocelové konstrukce působení betonová vrstva jako antikorozní ochrana.

Protipožární ochrana
Ačkoliv je ocel nehořlavá má se z hlediska chování při požáru velmi negativní schopnosti a ocelové konstrukce bez dostatečné protipožární ochrany jsou nebezpečné.Při teplotě 350o se pevnost oceli začne rychle snižovat a při prohřátí na teplotu cca 500oC se konstrukce vzhledem k její ztrátě pevnosti hroutí.
Nosné ocelové konstrukce stropů je z uvedeného důvodu chránit protipožárními nástřiky, protipožárními obklady nebo obetonováním.

Ocelové stropy
Nosnou konstrukci tvoří ocelové prvky,ostatní části mají funkci ochrannou,stavebně fyzikální a architektonickou. Při posuzovaní stropnic i průvlaků je třeba zvážit možnost klopení.Ocelové nosníky se používají i jako průvlaky na větší rozpětí,které podepírají jinou konstrukci stropu(dřevěný trámový strop,klenbu aj.)

Ocelové stropy z válcových nosníků
Tyto stopy jsou tvořeny zpravidla průřezu I méně často průřezu U ,na jejichž spodní nebo horní příruby e ukládají stropní desky.Vzdálenost stropnic se pohybuje od 0,9 až 3m.To také závisí na zatížení stropu.
Ocelové stropy z válcových nosníků a kleneb.V dřívějších dobách se používaly klenby tl.150mm valené do ocelových nosníků osazených v menších vzdálenostech(od 2m )

Klenby měly malé vzepětí a opírali se o spodní přírub nosníků zpravidla prostřednictvím keramických patek.Při požadavku rovného podhledu se realizovali tzv. Přímé klenby,u kterých bylo vzepětí min.(30-50 mm)vrovnalo se omítkou.Osová vzdálenost byla v tomto případě 0,75 až 1,25m.
Dalším typem historických stropů je ocelový strop z válcových nosníků a cihelných desek - Kleinův strop
Mezi ocelové nosníky se na bednění vyzdila rovná deska z plných cihel byla vyztužena ve spodní části styčných spár.

Ocelové stropy s keramickými deskami:typu Hurdis Byl vyvinut z přímých kleneb ve snaze zjednodušení.Jde o tradiční konstrukci stropu,která se využívá i v současnosti.Hlavní nosné prvky tvoří ocelové válcované nosníky I ,na jejichž spodní příruby se osazují keramické patky a na ně do maltové lože keramické dutinové desky.

Hurdis se šikmým čelem : Mají výšku 80mm. A vyrábějí se ve dvou šířkách 200 a 250mm.Vzdálenost ocelových nosníků se pohybuje v závislosti na délce desek a je odstupňována po 100 mm do 900 do 1300 mm.Nosníky se po osazení musí obetonovat.(zpevnění v uložení a ochrana proti korozi)


Ocelové stropy z válcových nosníků a železobetonových desek : na spodní příruby ocelových nosníků se uloží prefabrikované železobetonové dutinové desky nebo se mezi nosníky vybetonuje železobetonová monolitická deska.Spodek se přikryje drátěným pletivem,aby byli eliminovány poruchy na styku dvou rozličných materiálů.

Ocelové stropy z válcových nosníků a profilovaných plechů se v současnosti používají pro svojí jednoduchost a univerzálnost.Také v dimenzích plechu a jeho funkci.Může být deska na různá rozpětí a tím i různé vzdálenosti stropnic.Měli by být připevněny k ocelovým stropnicím pomocí svárů přes podložku.

Ocelové stropy z plnostěnných a příhradových nosníků únosnost je nejvíce ovlivněna hmotou soustředěnou v největší vzdálenosti od neutrální osy průřezu nosníku.Proto se průřezy svařovaných a příhradových nosníků navrhují častěji v tvaru se blíží ke tvaru I . Na příruby se ukládají buď prefabrikované železobetonové desky nebo se provede plechobetonovaná stropní deska.

Ocelové stropy se svařovanými nosníky lze je navrhnout optimálně tak aby byl ze statického hlediska maximálně využit materiál průřezu.Horní i spodní pás je výhodné v namáhaných částech zesílit navařením dalšího pásu.Pro návrh stropních konstrukcí se používá i tenkostěnné stropnic z tvarovaných plechů.Spojením plechovým průřezů lze vytvořit různé typy tenkostěnných stropnic.Alternativou svařovaných nosníků jsou nosníky prolamované.Jeho výška je podstatně vyšší a tím jsou i lepší statické parametry nosníky.

Ocelové stropy deskové z profilovaných plechů skládají se z profilovaných plechů a vrstvy betonu..V závislosti na konstrukční řešení,zatížení a dimenzích plechu lze realizovat stropní desky s profilovanými plechy až do rozpony 7,0m.
Používají se ve třech základních konstrukčních alternativách:
- ocelové deskový strop přenášejí veškerá zatížení na ně působící
- železobetonový strop vybetonovaný do profilovaných plechů : profilované plechy slouží jako ztracené bednění železobetonového žebírkového stopu
- Ocelobetonové spražené desky:je upraveno tak aby bylo spolupůsobením s nebetonovanou deskou,plech se podílí na přenášení v tahu,beton přenáší tlak.

Ocelobetonové stropy

Vycházejí z principu spražení ocelových prvků(přenos tahu) a železobetonové desky (přenos tlaku) Spražená ocelobetonová konstrukce je tak vhodná i pro vícepodlažní a výškové objekty.
Rozhodujícím problémem je zajištění spolupůsobení ocelové a betonové části prostřednictvím spřahujících prvků přenášejících smykové namáhání:
- přenos tlaku) Spražená ocelobetonová konstrukce je tak vhodná i pro vícepodlažní a výškové objekty.
Rozhodujícím problémem je zajištění spolupůsobením ocelové a betonová části prostřednictvím spřahujících prvků přenášejících smykové namáhání:
- přenos tlaku) Spražená ocelobetonová konstrukce je tak vhodná i pro vícepodlažní a výškové objekty.
Rozhodujícím problémem je zajištění spolupůsobení ocelové a betonová části prostřednictvím spřahujících prvků přenášejících smykové namáhání:
- ocelové trny a zarážky
- přivařená betonářská výztuž
- výlisky v profilovaném plechu

Ocelobetonové stropy se spraženými nosníky se spřahují trny a přivrtají se buď přímo na horní pásnici nosníku nebo se v případě zaklopení profilovanými plechy přivařují přes plechy.Trny se umísťují v jedné nebo ve dvou řádkách ve vzdálenosti ze statického výpočtu.Po zabetonování vznikne T průřez ve kterém ocelový nosník přenáší též a betonová deska se spolupodílí na přenášení tlaku v horní části průřezu.

Ocelobetonové stropy spražené deskové z profilovaných plechů(plechobetonové desky)
Skládají se z profilovaného plechu a do něj vybetonované desky.Během montážního stavu přenáší plech zatížení od čerstvého betonu a po zatvrdnutí betonu se profilovaný plech podílí na přenášení tahových namáhání a betonová deska tahových namáhání spraženého deskového průřezu.Spražení mezi profilovaným plechem a železobetonovou deskou se zajišťuje buď profisy v profilovaném plechu,třecím spojením u profilů se samosvorným průřezem nebo navařenou výztužnou sítí.

Ono je to skor vzopnutie ako preopnutie, ale chapeme sa. Predpinanie sa robi tak, ze su v betone predpinacie lana.

Predpnúť znamená vytvoriť šalungom akýsi súmerný kopček, ktorého stred od všetkých strán bude vyšší o tých cca 15mm.Áno.

Ok, a aj armatúru tým pádom predpnúť ?

Nie nie, urobit salungom kopcek je vzopnut, predopnut znamena vniest do vystuze predpinaciu silu, natiahnut vystuz,ale nie roxory ale predpinacie lana. Ked lana napnes a zabetonujes, ked ich potom uvolnis, tak sa do betonoveho prvku vnesie tlakova sila, ktora eliminuje tahove sily pri ohybanom prvku ako je nosnik alebo stropna doska. Ta sila sa presne pocita, je to vypocet cca na 50 stran A4 a doma to nevyrobis.

Ok, tie laná rozumiem, a aj to, že to doma na kolene nevyrobím. A teda na bežnej stavbe trochu šalungom predpnúť resp. vzopnúť hej ?

A čo sa týka armatúry ?

Ja som to nechcel komplikovať tak som použil zrozumitelnejší výraz Ciners to upravil na správnu mieru a tým to trochu skomplikoval .Pri predpnutých konštrukciách sa vytvárajú nosníky ,nosné časti stavieb tak že sa miesto klasického roxoru do betónu vloží oceľové lano , ktoré sa napne,zaleje betónom ,nechá vytvrdnúť a potom sa lano uvolní.Týmto systémom vznikajú niekoľko násobne pevnejšie betónové konštrukcie , ktoré sú schopné pohltiť aj dynamický tlak,rozložiť ho .....Využíva sa to najmä v oblastiach kde hrozí zemetrasenie a na mostoch kde je potrebné preklenúť veľké vzdialenosti medzi betónovými pilermi a vznikajú tam dynamické tlaky otrasy od prechádzajúcich áut.Podobným spôsobom sa vyrábajú aj predpnuté stropné systémy.
U vás pripadá do úvahy trochu ohnúť strop vytvoriť niečo ako "klembu" roxor výstuž sa podkladá cca 1-2 cm všade, takže aj výstuž bude prehnutá rovnomerne zo šalungom .

Predpokladal som, že výstuž bude kopírovať šalung, a teda aj výstuž bude povedzme "predpnutá"...

Ešte jedna otázka ma napadá v tejto súvislosti. Kde by mala byť umiestnená výstuž - armatúra pri hrúbke žb. stropu = 150 mm ?

Mám na mysli prierez, to zn. koľko povedzme od spodu ?

Výstuž sa podkladá, toľko aby bola celá obalená betónovou zmesou.Väčšinou 1,5 až 2 cm.Niekedy to záleží od hrúbky zrna kameniva ktoré je použité na zálievku stropu.

To že to má byť prekryté betónom, to je jasné, ale ak sa nemýlim, existuje spodná a vrchná výstuž, a zaujímalo by ma ako je to u žb. stropu, či je tam skôr spodná alebo vrchná výstuž, príp. ktorá z týchto výstuží je lepšia, resp. ktorá sa robí častejšie, či má lepší vplyv na súdržnosť - stabilitu stropu.

Nad podperami je je hlavna horna vystuz, medzi podperami dolna vystuz. Krytie je dane normou, su na to presne pravidla, na strop 2 az 2,5cm staci.
Tym klenbovym efektom pri vzopnuti to 220870 presne trafil, take cosi tam vznika.

Tým prekladom myslíte prievlak?Neviem z príspevku pochopiť kde presne sa tá prasklina nachádza.Ten pilier je pod prievlakom? ak áno tak je to ok ak nie tak to asi bola zbytočná námaha.Každá deka ktorá sa šaluje tak sa musí trochu predpnúť,na tú dĺžku asi 15 mm(sú na to tabuľky nechce sa mi to hľadať).po odšalovaní každý takýto strop klesne (prehupne sa ).Skôr by pomohol jednoduchý nákres ,alebo fotografia.



no ta trhlina sa nachadza nad nosnou prieckou a pilier je postaveny pod prekladom alebo pod prievlakom proste deli tu miestnost 8x8 na polovice cize dve casty 4x8.

bude to pokracovat aj ked tam bol vystaveny zo spodu v strede tej haly pilier? a inac co v buducnosti co sa tyka poteru mate neaku radu?

no ta trhlina sa nachadza nad nosnou prieckou a pilier je postaveny pod prekladom alebo pod prievlakom proste deli tu miestnost 8x8 na polovice cize dve casty 4x8.


takze mas tych 12metrov rozdelenych na tretiny. v jednej tretine je nosna stena (nad ktorou je prasklina), a v dalsej tretine je prievlak (25cm siroky a vysoky 25cm +13.5cm doska) - v strede prievlaku je ten stlp. ak tomu spravne rozumiem.

keby si to tak spravil na zaciatku tak by bolo pravdepodobne este celkom ok, problem je v tom ze si ten prievlak podoprel az ked uz to bolo prehnute cele. kolko to mas prehnute teraz?

bude to pokracovat aj ked tam bol vystaveny zo spodu v strede tej haly pilier? a inac co v buducnosti co sa tyka poteru mate neaku radu?

Ked das pod nosnik stlp a ten nosnik nan zatlaci a nema nosnik vhodnu hornu vystuz, tak sa moze zlomit. Ale tu ani nejde o to, ze to spadne, tu ide o to ,ze na tie rozpony je 13,5cm strasne malo. Proste ta doska je poddimenzovana a nosnik je uz totalne poddimenzovany. To treba dat pozriet statikovi.

Ked das pod nosnik stlp a ten nosnik nan zatlaci a nema nosnik vhodnu hornu vystuz, tak sa moze zlomit. Ale tu ani nejde o to, ze to spadne, tu ide o to ,ze na tie rozpony je 13,5cm strasne malo. Proste ta doska je poddimenzovana a nosnik je uz totalne poddimenzovany. To treba dat pozriet statikovi.

ak dali do toho nosnika tie 12tky, tak by to mozno aj mohlo stacit. podla mna je problem v tom ze tym prehnutim je vsetka vystuz naplno vyuzita a ocividne tam chce dat este poter, a to sa bojim ze mu padne potom. ale to len take uvahy.

samozrejme suhlasim, ze to je cele zle, poddimenzovane, a ma sa na to pozriet statik, co povie ze sa to musi cele zburat alebo sa to da este nejako opravit.

bude to pokracovat aj ked tam bol vystaveny zo spodu v strede tej haly pilier? a inac co v buducnosti co sa tyka poteru mate neaku radu?
Jediné čo vám dokážem poradiť a zrejme to bude chcieť statik.Do tej praskliny natlačte obyčajnú sádru, a sledujte či to bude aj naďalej praskať alebo sa rast zväčšovanie tej praskliny zatavil.

caute vsetci potrebujem radu mam asi 3 roky hrubu stojacu stavbu ale vyskitol sa mi problem budova ma rozmer 12x8m a je vnej len jedna nosna priecka zhruba v jednej tretine dlzky cize ostala mi plocha 8x8m bez nosnej priecky len s nosnim prekladom 25x25cm stredom od jedneho obvodoveho muru na protilahli obvodovy mur rok som nechal zasolavanu a po odsalovany stropu sa mi plotna behom roka prehla vidiet to na poschodi kde je nosna priecka je tam prasklina po celej dlzke asi 2,5mm a po obvode zhruba 0,5mm no zo spodu neni ziadna. hned ako som to zbadal tak som vymuroval v spodnej hale pilier so zakladom hlbokym 1,5m v zemi a pilier ma rozmer 50x50cm neviem ci to bol dobry napad ale viac to nesada uz. len by ma zaujimalo co stym ci mi niekto vie poradit ci sa mam obavat niecoho horsieho kedze je to strop alebo ten pilier to zabespecil uz? inac plotna ma hrubku 13,5cm rucne robeny beton a nesetrene cementom je krasne siva a armatura je robena s 12mm roxoru po celich dlzkach cize po dlzke su 12m a po sirke su 8m skladal som ju s okami 32x14cm. vyjadrite sa niekto ktomu co stym velmi pekne dakujem vopred vsetkim prispevkom.
mozes mi napisat ako si to vyriesil??? mam podobny problem s platnou ...dik