Nákup PHM bude súčasťou SC a zaplatená dph z PHM v ČR bude súčasťou ceny bez dph účtovaná do daň. uznaných nákladov.

môžete požiadať o vrátenie DPH v ČR, je to však zdĺhavé.

V prípade, že nepožiadate o vrátenie DPH na DÚ Praha 1 bude DPH z pohonných látok nedaňovým nákladom! Boli sme na to upozornení na školení Ing. Sekerkovej v TN. + viď finančný spravodajca 4/2006 - účtovanie DPH zaplatenej v zahraničí a jej zahrňovanie do základu dane z príjmov.

Takže ak tomu dobre rozumiem, DPH zaplatená v ČR nie je daňový náklad ?

AK nepožiadate o vrátenie dane v ČR, tak dph vstupuje do ceny PHM.

Tweety - nesúhlasím - prečítajte si môj príspevok!

Myslela som si, že DPH vstupuje do ceny PHM, ale Dianka ma zmiatla.

DPH z pohonných látok sa zaúčtuje na 5kový účet spolu so základom dane =celá zaplatená suma je daňový náklad. Ale len v tom prípade, ak požiadate DÚ Praha1 o vrátenie DPH. Napr. Požiadate o vrátenie DPH za mesiace 1-4/2007. Narátate si sumu zaplatenej DPH v ČR 1-4/2007. Zároveň si túto sumu zaúčtujete 378/648 /viď fin.spravodajca 4/2006 ako som už písala/.
V prípade, že DÚ Praha 1 nepožiadate o vrátenie DPH z ČR, narátate si sumu DPH zaplatenú v ČR a to bude nedaňový náklad.

Tak aj ja som teraz v pomykove.

Vediem JÚ, takže ak si neuplatním DPH v ČR, tak zaplatená DPH je nedaňový výdavok ?

Doplním názor:
http://www.porada.sk/showpost.php?p=368097&postcount=11

Skúste uviesť, na základe ktorého ustanovenia spomínaného usmernenia by sa malo postupovať tak, ako uvádzate.

Skúsim napísať mail Ing. Sekerkovej z DÚ Trenčín, ktorá nám uvedené prednášala na školení. Keď budem mať jej vyjadrenie, pripnem ho sem.

Doporučujem mailom, ale na DR SR.

Poslala som to mailom aj jej aj na dr.sr. Keď bude vyjadrenie ozvem sa.

Vracení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech

(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v tuzemsku nebo při dovozu zboží muže uplatnit osoba registrovaná k dani v jiném členském státi, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a neuskutečňuje v tuzemsku v období, za které žádá o vrácení dani, plnění s výjimkou plnění podle §66, §68, §69 a §70 a s výjimkou plnění podle §15 a §13 odst. 8, pokud jsou povinni přiznat a zaplatit daň podle §108 plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro které je plnění poskytnuto.

(2) Nárok na vrácení daně může být osobou registrovanou k dani v jiném členském státě uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž muže být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem podání písemné žádosti na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě podává žádost o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1. Žádost musí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě
a) vyplnit v českém jazyce,
b) doložit daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,
c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani v jiném členském státi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně se sídlem v jiném členském státě, v němž je žádající osoba registrována k dani, toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání,
d) doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení dani, splnila podmínky stanovené v odstavci 1.

(4) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu. [59]

(5) Na doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem na žádost osoby registrované k dani jiného členského státu je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název; sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,
d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
g) sazbu daně a základ daně,
h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,
i) výši ceny včetně daně celkem.

(6) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.

(7) Pokud je podaná žádost neúplná nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti.

(8) Osobě registrované k dani v jiném členského státu, které vznikl nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.

(9) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí
a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo
b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.

Pohľadov na účtovanie nevrátenej dane zaplatenej v inom členskom štáte, či vzťahujúcej sa k dodávkam spadajúcim pod právnu úpravu iného členského štátu je viac:

- jednak tak ako je zvýraznené v predchádzajúcom príspevku daň sa nevracia ak neprekročí zákonom predpísanú hranicu, alebo je v rozpore s ustanoveniami zákona platného v inom ČŠ,
- o vrátenie dane možno požiadať za zákonom splnených podmienok,
- o vrátenie dane zahraničná osoba požiadať povinná požiadať nie je a preto požiadať ani nemusí (dôvody sa v tomto prípade neskúmajú, ale môžu byť aj veľmi prozaické ...).

Vyššie uvedené priamo ovplyvňuje aj uznanie DPH iného ČŠ v daňových výdavkoch tuzemského daňového subjektu.

tiež sa prikláňam k názoru, že ak sú naplnené limity pre možnosž požiadania o vrátenie DPH, tak DÚ to posudzuje ako povinnosť a ak tak firma neurobí, tak je to jej rozhodnutie a nemôže si DPH dávať do daňových výdavkov.
Nakoľko je tento výklad v súlade so zákonom..... je otázne, diskutabilné. Ale oobne som to takto počula. Dokonca, že budú sledovať tieto nákupy pri kontrole .... no to som zvedavá....

Ja som sa stretla s nasledujúcim výkladom:
- ak sa požiada o vrátenie, je povinnosť účtovať 648 t.j. náklad a výnos musí navzájom vecne a časovo súvisieť. Ak nesúvisí ... neuzná sa .-) Výnos sa účtuje na základe žiadosti a nie na základe vrátenia dane (V TOMTO PRÍPADE SA SKÚMA PREDMETNÁ ČASOVÁ SÚVISLOSŤ.)

- o vrátenie dane sa nemusí požiadať (nie je to daň podľa právnej úpravy platnej v SR) a preto v prípade, že sa nepožiada, neúčtuje sa o výnose a náklad je uznaný v príslušnom období.