Prisiel papez do Bratislavy dohovorit Sulikovi, aby nebol az tak moc liberalny.
Po rozhovore a obede sa vybrali na plavbu lodou po Dunaji. Ked tak stali na palube, vietor strhol papezovi pokryvku z hlavy do vody.
Niekolko body-guardov hned chcelo skocit do vody, ale Sulik ich gestom ruky zastavil a zostupil po rebriku az ku hladine. Stupol si na hladinu a niekolkymi krokmi presiel suchou nohou az ku papezovej pokryvke hlavy, zdvihol ju z hladiny a znova suchou nohou dosiel naspat na lod.
Vsetci, vratane Papeza, novinarov, ochranky aj posadky stali uplne konsternovani ked pokryvku odovzdaval Papezovi.
TA3, STV, MARKIZA, JOJ, SRO, SME, PRAVDA, NOVY CAS – priniesli hned ohromujucu spravu:
„SULIK NEVIE PLAVAT“

Príde Dežo k lekárovi-špecialistovi a:
"Ta pan dochtor, ja nemožem so svoju dajako suložic...."
"A ako to robíš?"
"Ta po cme a pod perinu"
"Tak to skús bez tej periny a pri svetle, príď mi pozajtra povedať, ako to dopadlo."
Po dvoch dňoch je Dežo späť.
"Nuž, Dežo, ako to fungovalo?"
"Ta rovnako, pan dochtor.... Aľe dzeci maľi z teho bars veľku radosc...."

Tak,tak

slovenský banán

Вот, это техника...

Dovolenkový sen Slováka....

...precíznosť....



Čo vás prvé napadne....?

Už pri tej lavičke sa mi vlasy ZJEŽILI asi niekde na svahu ju postaviť. Vyšše vedro nižej, nižše vyššej, a ozdaj budze lavočka trimac. Farba prischne a budze jak fixateer.

.

Vyhynieme?

Stojí takhle policajt na parkovišti před jedním barem a čeká na zavíračku.

Chvíli před zavíračkou se najednou z baru vypotácí chlápek, který sotva stojí na nohou.

Policajt se na něho zaměří a čeká.

Muž se klátivou chůzí dostane až na parkovišťe, kde s námahou vytahne klíče z kapsy.

Vyzkouší je nejmíň do pěti aut, mezitím mu klíče několikrát upadnou i on několikrát upadne.

Konečně nalezne svoje auto, otevře ho, sedne si za volant a deset minut tam jen tak sedí a pokouší se auto nastartovat.

Mezitím už všichni ostatní hosté odjedou.

Když konečně motor naskočí, policista neváhá, stoupne si před auto a nechá muže vystoupit.

Pak mu dá fouknout a kupodivu nic.

Policajt se diví, jak je to možné, a chlápek povídá:

"No, dneska jsem byl určený jako volavka já, ostatní už odjeli"...

Novinárka spovedá rabína pri Múre nárekov: "Rabín, ako často sa sem chodíte modliť?"
Rabín: "Dvakrát denne."
Novinárka: "A za čo sa modlíte?"
Rabín: "Aby sa ľudia prestali nenávidieť, neboli vojny, ľudia si pomáhali a mali sa radi."
Novinárka: "To sú samá krásna želania. Ako dlho už sa takto modlíte?"
Rabín: "Päťdesiat rokov."
Novinárka: "Päťdesiat rokov! To je neuveriteľné. A aký máte pocit, keď vidíte svet okolo seba?"
Rabín: "Mám pocit, akoby som hovoril do steny ..."

Tank sebastrel....


Rodina ide cez brucho