PASKOV, ty si fakt pako!

Vidím v tých tvojich tabuľkách rok, odobraté teplo, nejakú cenu za jednotku tepla, faktúru za odobraté teplo, náklady domu, ktoré vraj určil URSO, a úspora.

Rok 2009

Spotreba 251 MWh

Cena za jeden MWh 88 €

Faktúra za teplo 251 x 88 = 22 088 €. Rozdiel voči tvojmu číslu je v tom, že sú desatiny, ktoré si neuviedol.

?urva, ako to je to ten Rytmus? Tebe jebe, jebe tebe! Ako si prišiel ktomu nariadeniu URSO, že dom má mať náklady za teplo v roku 2009, 22 677 €???

Úspora? Viem, nariadenie mínus faktúra za teplo!

URSO neurčuje náklady, aké majú uhradiť jednotlivé domy.

Ale maximálnu cenu za jeden kW príkonu domu, a maximálnu cenu za jednu kWh spotrebovanej energie, tepla. Bez DPH a to výrobcovi tepla.

Ak náhodou výrobca, náhodou poskytne zľavu, tak ak z fixnej zložky vzdáva sa tým primeraného zisku, ale to asi nie. Ak vo variabilnej, tak niektorému domu môže, ale ostatným nemôže navýšiť nad maximálnu schválenú cenu URSOm.

Ale bol tu prípad, asi dva, tri roky späť, že omylom zaplatil dom asi o 230 000 Sk viac. Osoba, ktorá sa tu informovala, či je to možné, nám tu napokon oznámila, že svoj omyl niekto opravil 230 000 Sk im vrátil.

"Bohužel vlastníci v bytových domech mají velmi často představu,

že jsou nájemníci ve vlastním domě,

aproto jsou ochotni diskutovat jen o velikosti záloh".

V tomto, no máš, skôr ti dám zapravdu!!!

A ešte o tom aby neboli čo najväčšie rozdiely v nákladoch na jednotlivé byty, teda čo najviac podľa m2, aby sa rozpočítalo. Na viac asi nie je?


Až si prečíta ivanko, zasa mu bude vŕtať hlavou, je sito, alebo nie je sito pod vplyvom ... ?

Noo, je! Takéto *****iny mu vplývajú na pečeň, zdvihnú mu jú.




Je vraj dobrý proti stresu.

Ráno, lepší ako káva.

Vidím, že * sito * nemá rád jiný názor než vlastní.
Běžná realita v BD.

PS1
Mám vyúčtování Bytového družstva Petržalka pro BD č1 na Toplčianské ul. Bratislava od r 1993.

Rozdíly mezi povoleným maximem od URSO a vyúčtováním jsou jen symbolické.


PS2
Zisk Dalkia a.s. 382 Kč / GJ nepotřebuje komentář,
neboť jde o velkou hru o velké peníze.

ÚRSO na to odpovie:
"Vo fixnej zložke ceny tepla bolo na vykurovanie po prerozdeleni celkoveho objemu opravnenych fixných nákladov medzi jednotlivych odberatel'ov podl'a skutocne dodaneho množstva tepla v zmysle zmluvy o dodavke a odbere tepla..."
od jedného dodávateľa v dvoch susediacich domoch si môže dodávateľ od výrobcu dohodnúť rozdielnu cenu, ktorá má len strop od ÚRSO, minimálnu cenu nie. Teoreticky vzaté jednému odberateľovi môže dať zľavu 100% a u ostatných si uplatní 100% z regulovanej ceny.

K fixu, výnos URSO č. 6/2008. Čo viac dodať?


Skúsim os, URSO, výrobca-ovia tepla, pripúšťam tretie osoby, dodávateľov tepla, kšeftárov, (pripúšťa ich aj URSO, ak áno, tak je potom zbytočné) odberateľov tepla, správy domov, konečný spotrebitelia, vlastníci bytov v konkrétnom dome.

Teoreticky je všetko možné, aj to čo si uviedol. A niečo skutočné, reálne, praktické nemáš?

PAKO má!

Riešením je vlastná kotolňa v bytovom dome, len či má kto vyriešiť to riešenie, problém.

Hlavní cíl obchodu s teplem je jeho netransparentnost a

tím bohužel běžná domácnost nemá šanci být v obraze.

PS1
Velké peníze teplárenské lobby dokážou i nemožné.

PS2
Doporučuji nastudovat, kdo je např. akcionářem Dalkia a.s.

pozn. --- jsou to zahraniční investoři,
kteří chytře odsávají peníze za teplo do zahraničí

Doporučuji pro * sito * pečlivě nastudovat.

Zdroj:

http://vytapeni.tzb-info.cz/9140-vyh...1-2012-v-praze

Příklad pro Prahu:

Průběh otopného období

Průběh otopného období je charakterizován průběhem měsíčních průměrných teplot pro posuzované otopné období a pro klimatický normál 30 let (případně 50 let).


Z grafického průběhu je patrný značně atypický průběh měsíčních teplot. Vyznačuje se rychlými výkyvy. Mírně pod průměrem je na počátku – v září a říjnu, v listopadu je na úrovni dlouhodobého průměru. Zato v prosinci a v lednu značně stoupá (až o tři stupně). Únor je teplotně značně podprůměrný, březen je opět teplejší – tedy nad průměrem: Další dva měsíce jsou již v okolí dlouhodobého průměru.

Rozložení teplot

Průběh teplot v jednotlivých měsících otopného období je významnou charakteristikou, avšak v řadě aplikací lze použít průběh denních teplot po dobu celého roku. Vhodným seřazením jednotlivých hodnot tak vznikne obdoba distribuční funkce. Lze ji s výhodou použít například k sestavení „teplárenského diagramu“ pro odběr tepla, nebo je známa aplikace ve výpočtech tepelných čerpadel viz [L7].

Potřeba tepla


Potřeba tepla a její rozložení v průběhu roku odvisí od počtu denostupňů. V následujícím grafu je rozložení pro posuzované období 2011–2012 porovnáno s dlouhodobým třicetiletým normálem.

Oproti dlouhodobému normálu (30 let) je posuzované otopné období 2011–2012 o 10,4 % méně náročné na vytápění. Lze tedy říci, že sledované zimní období poněkud vybočilo z normálu. Tvar grafu průběhu potřeby tepla ukazuje na nevyrovnanost v jednotlivých měsících – spotřeba v prvních pěti měsících otopného období je nižší než průměr. V šestém měsíci – únoru je spotřeba výrazně vyšší. Ve zbytku otopného období je spotřeba tepla mírně nižší.

Meziroční porovnání

Meziroční porovnání řady předchozích otopných období je založeno na standardním vyhodnocení datové základny teplot podle současných legislativních předpisů pro vytápění. Tím se eliminuje vliv případných rozdílů v pravidlech pro vytápění. K porovnání zůstávají pouze vlivy meteorologické.


Při porovnání s třicetiletým průměrem a předchozími deseti otopnými obdobími od roku 2000/2001 jde o pokračování podnormálních období – tedy teplejších a s nižší spotřebou paliva.

V průběhu posledních let jde o zimní období s druhým nejnižším počtem denostupňů.