Psík je ešte mladý, je mu smutno, vyžaduje spoločnosť.:mee:
Našla som ti tento článok, je tam zopár rád
http://www.havino.net/index.php?option=com_content&task=view&id=981&Itemid=25

Nas pes sa naucil akemu-takemu poriadku, ked mal jeden a pol roka. Dovtedy je to psie babatko, s ktorym treba mat trpezlivost.

..kokríkom trvá trošku dlhšie, kým sa naučia..musíš byť trpezlivá a svoje odchody z domu pomaly predlžovať, aby si zvykol, že sa vrátiš a tiež mu vysvetliť púri odchode jedným-dvomi slovami ""zostaň".."vrátim sa""...šteniatko je ako malé dieťa,ale naučí sa, neboj..

Pozri si stránku dogforum, je tam veľa poučného o psoch. Ja mám psa pol roka, ale to, čo som ho naučila mám z tohto fóra.
Plada

Ja som pri odchode vždy dala mojej yorkshirke pamlsku / keksík pre psíkov / aby si môj odchod spojila s niečím pre ňu príjemným a nebolo jej smutno, a teraz bude mať onedlho rok a vždy keď odchádzam z domu a vie že ona so mnou nepôjde, uteká si sadnúť do svojho pelechu a čaká a čaká...tak a nedaj jej...:D

" Rada pro ty, kteří si štěně budou kupovat nebo jej mají velmi krátkou dobu. Já ,, svým“ majitelům štěňat říkám. Od prvního dne, kdy si štěně domů přinesete je třeba je zvykat na samotu. To znamená, že hned druhý den a následující je třeba, aby celá rodina alespoň na jednu hodinu opustila byt. Štěně je od chovatele na samotu zvyklé je to pro něj samozdřejmně jednodušší protože má sourozence, ale není zde neustále 24 hodin denně chovatel - člověk. Také musí do obchodu či do práce apod… Štěně si velmi brzy zvykne a další dny a roky jsou v pohodě. Váš případ bude chtít opravdu hodně trpělivosti. V první řadě je třeba si uvědomit, že pokud byl pejsek zvyklý mít neustále někoho na očích v momentě, kdy jej necháte delší dobu samotného je to pro něj stres. Nechápe, že se mu vrátíte. Myslí si, že jej opouštíte navždy. Je třeba zvolit nějakou odcházející formuli. Já třeba mojim psům říkám: ,, čekejte jdu vydělávat na masíčko „ Toto říkám ať opouštím byt na na 5 minut nebo na 5 hodin. Ve Vašem případě připravte pejskovi hračky, žvýkací kosti, cokoli co má rád co by jej mohlo zabavit, pusťte rádio, aby slyšel nějaké hlasy. Při opouštění bytu řekněte forPři opouštění bytu řekněte formuli. Odejděte a zamkněte. Pes bude pravděpodobně štěkat.Vydržte 5 minut na chodbě za rohem. Poté vstupte do bytu, ale psíka, který na Vás bude skákat si nevšímejte. Pouze nevrle mu řekněte „dej pokoj fuj si byl“ v žádném případě nehladit a nijak komunikovat. Až se pes zklidní opakujte znova formuli, odchod, zamknutí a setrvání za rohem na chodbě 5 minut, příchod domů, nevšímaní, pokáraní a opět do kolečka. Záleží, jak který pes, ale většinou po 5-6 odchodech pes neštěká. Je zmaten Vaší reakcí po příchodu domů. Samozdřejmně ví, že jste na chodbě, cítí Vás, ale je zmaten Vašim nezájmem o jeho uvítací rituál, ale v každém v něm nabývá vědomí, že se vracíte. Až dosáhnete fáze, že nebude po těch 5 minut štěkat, vejděte do bytu. Bez nějakých emocí mu řekněte normálním příjemným hlasem něco jako ,, no vidíš jak umíš být hodný“. Nehladit a nekomunikovat. Po chvíli až se zklidní jej vyzvěte ke hře, házení balonku, odměnu nebo cokoli co dělá rád v prostoru bytu.Po půl hodině opakujte kolečko odchod atd… Až docílíte, že po zmíněnou ,,pětiminutovku“ nebude štěkat máte na půl vyhráno. Druhý den stejný rituál, ale odchod popřípadě odjezd výtahem o patro níže a poslouchat zda bude štěkat. Pokud ne vraťte se po 30 minutách. Zase žádné bouřlivé přivítání, jenom slovní letmá pochvala a následně hra. Pokud štěkot bude, je třeba pokračovat v 5ti minutovkách. Tímto postupem jsem i největší zatvrzelce naučila čekat a neštěkat. V každém případě by jste měl dříve nebo později dosáhnout svého. Dodržujte pravidlo. Žádné velké bouřlivé uvítaní, až posléze až se pes uklidní se sním pomazlete a odměňte. Prodlužujte intervaly příchodů postupujte jako v předchozích případech. Přeji hodně štěstí a trpělivosti"

I.Sklapnickova, CHS Charnett

U nás pomohlo ľudovopovedané "prepotené" tričko. Nechali sme mu ho v jeho "pelechu" a ono sa potom upokojilo. Neskúsite ...?, možno pomôže ...

U nás pomohlo ľudovopovedané "prepotené" tričko. Nechali sme mu ho v jeho "pelechu" a ono sa potom upokojilo. Neskúsite ...?, možno pomôže ...
Presne tak, treba mu nechať niečo z pachov domáceho.
Náš kokrík, keď bol šteňaťom - svoje čakanie na nás trávil tým, že z chodby do obývačky dotiahol topánky všetkých, rozložil si ich do kruhu okolo seba a tam čakal. Jednoducho sa obklopil našimi pachmi a cítil sa tam v bezpečí.
Už je v psom nebíčku, ale tieto spomienky naň nás dodnes hrejú svojou milotou.
Jeho nástupca je tiež teraz ešte veľkým šteňaťom a pri odchode v peliešku nechávame preň jeho obľúbené hračky a prepotenú ponožku.
Ak odchádzame večer preč, vždy mu necháme doma zapálené svetlo a pustíme aspoň rádio.

Ďakujem za Vaše príspevky. Z každého si niečo vyberiem. Pred ním som mala tiež kokríka a keď som odchádzala a povedala mu "pekne zostaň", tak sa len z pelíška na mňa pozrel a bol spokojný. Už je tiež v psom nebíčku. Tohoto čo mám teraz, tak je veľmi zlatý vôbec nešteká. Len nechce zostať doma sám a čím je starší, tak sa to zhoršuje. Zo začiatku plakal len chvílku a pkým som zišla dolu výťahom, už bol ticho a teraz mu to trvá velmi dlho.

ked som sa vydala do Rakuska,moj havino /vola sa OSKAR,podla neho mam moje pomenovanie Osky/zostal doma,s mojimi rodicmi.ma uz 10 rokov ale stale place ked odchadzaju,alebo ked niekam cestujeme a on musi zostat doma sam,hoci len na hodinu.a to je na dvore,nie zavrety v byte.plac prejde po kratkej chvilke ale mame iny.väcsi problem:
ked k nam nasi pridu na par dni do rakuska,havina na slovensku ma na starosti nas sused alebo moja krstna mama-vzdy vsak vravia ze jedla sa ani nedotkol,ani nepil,len lezi,nevnima,je ako ziva mrtvolka....:mee:
hrozne ma to trapi,ale co s tym?
ked sa potom nasi vratia domov,nevie sa dozrat a dopit a robi od radosti kotrmelce.vie ze sa vratia,dokonca vie,ze aj ja sa k nemu vraciam,i ked po veeeelmi dlhych casovych intervaloch.napriek tomu mame s nim tyketo potiaze-koli tomu nemozeme ist ani na spolocnu dovolenku.
maximum by bolo 5 dni-to raz boli nasi v Tatrach,ale bola to uz asi jeho hranica.a prvy a zaroven posledny raz,co sme sa od neho vzdialili na tak dlho.:mee:

ked som sa vydala do Rakuska,moj havino /vola sa OSKAR,podla neho mam moje pomenovanie Osky/zostal doma,s mojimi rodicmi.ma uz 10 rokov ale stale place ked odchadzaju,alebo ked niekam cestujeme a on musi zostat doma sam,hoci len na hodinu.a to je na dvore,nie zavrety v byte.plac prejde po kratkej chvilke ale mame iny.väcsi problem:
ked k nam nasi pridu na par dni do rakuska,havina na slovensku ma na starosti nas sused alebo moja krstna mama-vzdy vsak vravia ze jedla sa ani nedotkol,ani nepil,len lezi,nevnima,je ako ziva mrtvolka....:mee:
hrozne ma to trapi,ale co s tym?
ked sa potom nasi vratia domov,nevie sa dozrat a dopit a robi od radosti kotrmelce.vie ze sa vratia,dokonca vie,ze aj ja sa k nemu vraciam,i ked po veeeelmi dlhych casovych intervaloch.napriek tomu mame s nim tyketo potiaze-koli tomu nemozeme ist ani na spolocnu dovolenku.
maximum by bolo 5 dni-to raz boli nasi v Tatrach,ale bola to uz asi jeho hranica.a prvy a zaroven posledny raz,co sme sa od neho vzdialili na tak dlho.:mee:

Osky, tomu sa hovorí spriaznenie duší.
Aj náš, už nebíčkový kokrík takto banoval za blízkymi. Raz odišli moje deti so svojim otcom na mesiac cez prázdniny a kokrík ostal len so mnou doma. Tiež bol veľmi smutný, ani nejedol, ani nepil a pritom mal doma ešte mňa. Vytratili sa mu iskričky z očiek, len tak poležkával zabanovaný...
Ono je to aj so psíkmi tak, že čo psík - to iný naturel a temperament. Niektorí hafani naozaj smútia preukrutne, niektorí odlúčenie od pána znášajú ľahšie.

Toho nášho nástupcu teraz brávame ku svokrovcom z času na čas, aj ho tam necháme na víkend, aby si na nich privykol a neboli mu ,,cudzí". Dedkovci si ho tam patrične rozmaznávajú, havina sme pobláznili - myslí si, že je tam za odmenu:), takže keď ho naozaj potrebujeme na krátko povarovať, tak to chlpáčik nepovažuje za stres. Teda my si to myslíme, nesťažoval si zatiaľ:D.

Nas Bobinko ked pride k nam na navstevu tesi sa ako male decko, a my dedkovci tiez. Dedo ho tak rozmaznava, ze ani okolo svojich deti tak nechodil....Bobinenko pod dam ti papkat a rukou ho krmi....:D..darmo mu dcera povie, ze staci mu dat do misky granule a len raz za den bude zrat...netreba si ho vsimat...lenze on si dobre zapamatal, ze len u nas dostal piskotky, keksiky..:)..a ked pridu prenho zacne stekat a vadit sa s nimi, aby ho nebrali domov..:mee:..lebo vie, ze doma musi posluchat..:)