maja
26.10.05,09:26
Gratuluji!
Nám všem , kterým je mezi 20. až 50. lety... Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60., 70., 80. letech, neměli vůbec šanci přežít...
Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo. Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na medicínu. Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás obvykle pilo několik , ale všichni jsme to ve zdraví přežili... Několik hodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji domontovali. Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy . Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat... Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!! Spadli jsme ze stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout. Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko. Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si... Blahopřeji!!! Pošli tento dopis každému, kdo zažil toto velké štěstí a žil jako dítě!!!
I Ty jsi jedno z nich :o).
Nám všem , kterým je mezi 20. až 50. lety... Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60., 70., 80. letech, neměli vůbec šanci přežít...
Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo. Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na medicínu. Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás obvykle pilo několik , ale všichni jsme to ve zdraví přežili... Několik hodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji domontovali. Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy . Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat... Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!! Spadli jsme ze stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout. Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko. Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si... Blahopřeji!!! Pošli tento dopis každému, kdo zažil toto velké štěstí a žil jako dítě!!!
I Ty jsi jedno z nich :o).
pyton
26.10.05,07:36
Jéj to je krásne napísané.
Aké súvislosti -
- dnes je na Sme /aj inde/: Alarmujúci stav duševného zdravia detí a mládeže bol predmetom dnešnej odbornej diskusie predstaviteľov pedagogicko-psychologických poradní (PPP) Bratislavského kraja....
/ http://www.sme.sk/c/2441048/Psychologovia-Duse-deti-trapi-chudoba.html /
Aké súvislosti -
- dnes je na Sme /aj inde/: Alarmujúci stav duševného zdravia detí a mládeže bol predmetom dnešnej odbornej diskusie predstaviteľov pedagogicko-psychologických poradní (PPP) Bratislavského kraja....
/ http://www.sme.sk/c/2441048/Psychologovia-Duse-deti-trapi-chudoba.html /
janasv
26.10.05,07:38
Tiez som to dostala a som stastny clovek.
Jozef I
26.10.05,08:01
Je to velmi pekné. Vela rodicov uz zabudlo na to ako sami vyrastali. :)
pyton
26.10.05,08:04
Si všimni, aké deti sú vonku, poväčšine malé, ktoré ešte nesedia pred počítačom....: (
LubenaK
26.10.05,08:04
Je to veľmi krásne. Naše deti sa len čudujú, keď im rozprávame, ako sme sa my zabávali v ich veku. Pre ne je to stredovek, ak nie doba kamenná.
Jozef I
26.10.05,08:33
Podľa mňa to veľmi záleží od rodičov. My chodievame so synom na prechádzky do hôr, snažíme sa aby nesedel pri telke, má veľa kníh a často mu z nich čítame. (Má iba 3 roky) Sám si ich vyberá a rád si v nich listuje a tvári sa že si číta. V telke pozerá iba rozprávky v nedeľu a cez týždeň iba večerníček.
Ale poznám veľa rodín, kde hodia dieťa pred telku alebo počítač, len aby mali pokoj. Je to smutné. A potom keď dieťa vyrastie nič ho neláka ísť von a hrať sa.
Ale poznám veľa rodín, kde hodia dieťa pred telku alebo počítač, len aby mali pokoj. Je to smutné. A potom keď dieťa vyrastie nič ho neláka ísť von a hrať sa.
endrju
26.10.05,08:35
A vzťahuje sa tá gratulácia aj na všetkých 17 ročných Poraďákov? :eek: :D
pyton
26.10.05,08:38
Jozef, tvoje dieťa bude chcieť ísť von, ale nebude mať s kým, keďže všetci kamaráti budú pred počítačom : ( alebo na angličtine alebo sa budú učiť...Môžeš to riešiť krúžkami, ale to už nie je to spontánne hranie sa vonku.
ilona
26.10.05,09:34
Jozef I,ak budeš takto pokračovať určite to dieťa bude iné a hlavne bude uznávať iné hodnoty.Ja mám už veľké deti,strašne som sa snažila ich viesť k prírode a k folkloru a hoci samozrejme musia ísť s dobou,ale tie dôležité hodnoty sú iné ako u väčšiny ich vrstovníkov.
VERONIKA6
26.10.05,10:22
Tieto roky som prežila aj ja. No okrem toho som chodila s rodičmi na zrazy turistov stanovať, každú sobotu do nedele k jazeru kde máme do dnes chatu, v zime sme sa lyžovali, sánkovali. Keď som si založila rodinu, viedli sme k tomu aj našich synov. Manžel, veľký turista, chodil hlavne s nimi stále do prírody. Vtedy chodili radi, vždy sa tešili. Dnes sú dospelí, taktiež sedia doma pri počítačoch a na turistiku už nechodia vôbec. Keď majú čas, tak mi zahlásia aj s nevestou, že si idú niekam sadnúť. My s manželom chodíme na hory stále, no hlavne manžel. Máme už cez 50, no niet pre mňa krajšej chvíle v živote, ako keď z vrcholu Rysov pozerám na Tatry. Neodpustím si tento krásny zážitok ani jeden rok. Naše deti sú veľmi ochudobnené. Naše Slovensko je krásne, máme prekrásne hory a stále sa nájdu miesta, ktoré sme ešte nevideli, stále máme čo obdivovať. No okrem toho chodím s kamarátkami / turistkami/ aj k moru, vždy do inej krajiny. Aj tam chodíme po horách /napr. Grécko alebo v Taliansku Kalábria, Sicília, boli sme na Etne, atď., / nevieme celý deň preležať iba pri mori. A samozrejme, večer aj nejaké to disko.
Treba žiť a nechať žiť. Viera
Treba žiť a nechať žiť. Viera
JanaSys
26.10.05,12:44
Jozefovi - píšeš, že má tri roky. V tom veku syn s nami chodil tiež a tiež sme sa snažili. Teraz má dvanásť a počítač je to najdôležitejšie. Ešte šťastie, že bývame v RD a na ulici má rovesníkov. Ale väčšinou, keď je vonku s chalanmi,tak nakoniec vysvitne, že u niekoho z nich sedeli pri počítači a hrali hry. Takže sa ešte neteš.
V tomto mám ale aj ťažké srdce na školu. Do I. stupňa futbal, športové hry a neviem čo. Od piatej triedy len samé počítače, internet a podobne. Skončí o druhej, uteká do učebne, do štvrtej presedí pri PC, ide domov - kým prídeme z roboty, zase PC a cez víkend zase. Zákazy nepomôžu, lebo potom ide ku kamarátom. (A potom doma - ten má playstation, také hry, taký moderný počítač a prečo on nie?)
V tomto mám ale aj ťažké srdce na školu. Do I. stupňa futbal, športové hry a neviem čo. Od piatej triedy len samé počítače, internet a podobne. Skončí o druhej, uteká do učebne, do štvrtej presedí pri PC, ide domov - kým prídeme z roboty, zase PC a cez víkend zase. Zákazy nepomôžu, lebo potom ide ku kamarátom. (A potom doma - ten má playstation, také hry, taký moderný počítač a prečo on nie?)
Janca
27.10.05,07:41
Endrju, to musis vediet Ty ....
maja
27.10.05,08:05
Chcela som Vás rozveseliť a Vy takto smutne...až reálne.