Ester plus
28.09.10,08:32
Česká firma, ktorá má pridelené IČ DPH CZ vykoná pre nás v subdodávke montážne práce na nehnuteľnosti nachádzajúcej sa v Česku. Naša firma si tieto služby objednala pod IČ DPH SK. Ako nám má vystaviť faktúru česká spoločnosť?
JAJA11
28.09.10,06:39
Česká firma, ktorá má pridelené IČ DPH CZ vykoná pre nás v subdodávke montážne práce na nehnuteľnosti nachádzajúcej sa v Česku. Naša firma si tieto služby objednala pod IČ DPH SK. Ako nám má vystaviť faktúru česká spoločnosť?

s českou DPH. Vy si ju môžete vyžiadať. :rolleyes:
betka
28.09.10,18:18
Miesto dodania je ČR, t.j. kde sa nehnuteľnosť nachádza. Nie je predmetom DPH na Slovensku. A teda, Slovenská spoločnosť je povinná registrovať sa v ČR za platileľa podľa českého zákona. DP podáva v ČR.

Ak sa mýlim, opravte ma.
Ester plus
29.09.10,05:58
Myslím si, že v tomto prípade sa slovenská spoločnosť nemusí regisrovať za plátcu DPH v Česku, lebo DPH ostane v ČR tým, že ju český dodávateľ vyfakturuje s českou DPH a odvedie do rozpoču ČR.
Lubo44
29.09.10,06:51
Tak ako píše betka by to bolo, keby tie služby poskytovala slovenská firma.V tomto prípade je slovenská firma príjemca služby, takže sa nemusí registrovať v ČR. Dodávateľ im vystaví faktúru s českou DPH a tú si potom môžu žiadať späť od českého DÚ.
betka
29.09.10,07:17
Jedno isto vieme:
- predmet dane je v ČR, a teda Čech FA s českou DPH Slovákovi
- Slovák, podľa môjho názoru, nemôže "vyžiadať" vrátenie dane z ČR (u nás par. 55a), lebo DPH patrí Čechom, miesto dodania je miesto, kde sa nehnuteľnosť nachádza, t.j. ČR (v SR platí: 16/1)

Otázka:
Kto je vlastníkom nehnuteľnosti nachádzajúcej sa v ČR?
a - ide o nehnuteľnosť Vašu, teda patrí Slovákovi
b - ide o nehnuteľnosť inej osoby(občan, iná ZO...) , pre kt. vy ako spoločnosť dodávate hlavné dodanie tovarov a služieb s montážou, t.j. budete tejto inej osobe fakturovať.

Predpokladám, že ste osoba podľa príkladu b.
Zoberte si náš zákon o DPH a skúste si prečítať par. 5 a pretransformovať do českého zákona, kt. by znel.:

My, ako ZO, nemáme v ČR sídlo, miesto podnikania, .... sme povinný požiadať o registráciu pre daň na DU (Praha) pred začatím vykonávania činnosti, ktorá je predmetom dane. Nie sme ju povinný podať žiadosť, ak dodávame tovar s inštaláciou alebo montážou a osobou povinnou platiť daň je príjemca služby.

Teoreticky vykonávate práce na nehnuteľnosti a osobou povinnou platiť daň je konečný spotrebiteľ, napr. dodávate osobe IČ DPH: CZ1234567890. On by vykonal samozdanenie. Ale ako si odpočítate DPH so služby, kt. ste prijali ako subdodávku? Teda subdodávku s CZ DPH?

Je pravdou i to (u nás par.55a), že Slovák môže požiadať o vrátenie DPH z ČR, ak je identifikovaný v SK, teda má tu sídlo v SR, keď podáva žiadosť do ČR nemal tam sídlo, miesto podnikania... ani sa v ČR obvykle nezdržiaval, a v tomto období nedodal tovar ani službu do ČR, pričom platí výnimka dodania , kt. je služba a dodanie tovaru s inštaláciou a montážou....

ČO sa vracia je definované napr. v našej 55b/4..... (češi majú obdobné)

Mne vychádza len registrácia, mýlim sa???? Dajte mi argumenty a vysvetlite mi, prečo sa nemusí registrovať Slovák.
betka
29.09.10,07:24
Ešte doplním, ak by v 55b/4/j = iné tovary a služby ako sú uvedené v písmenách a-i, bol nárok na vrátenie DPH na službách, týkajúcich sa nehnuteľnosti, kt. sa nachádza v inom ČŠ, tak potom máte pravdu všetci a ja som pochybyla.

Ale mojim názorom je, prečo by mne Slovákovi mali vrátiť DPH Češi, kt. súvisela s nehnuteľnosťou, kt. je v Česku.

JA sa pýtam.... len
betka
29.09.10,07:56
Tak ako píše betka by to bolo, keby tie služby poskytovala slovenská firma.V tomto prípade je slovenská firma príjemca služby, takže sa nemusí registrovať v ČR. Dodávateľ im vystaví faktúru s českou DPH a tú si potom môžu žiadať späť od českého DÚ.

Sk prijala subdodávku. Sk zrejme poskytuje ešte aj dodávku v ČR (ešte niekomu, môj príklad b), alebo je to nehnuteľnosť SK v ČR, ak mám nehnuteľnosť ja ako Slovák v ČR tiež mi z toho neustále niečo plynie. A ak je táto nehnuteľnosť moja, a nie som registrovaná, čo vlastne ja ako ZO s tou nehnuteľnosťou robím ;););). Pozerajme na spleť zákonov.

Zadanie nie je jednoznačné.
Ester plus
29.09.10,08:42
Prečítala som si § 5 ods, 1 písm. b) a rozmýšľam nad tým, či je možné považovať dodanie tovaru s montážou za to isté plnenie ako sú služby vzťahujúce sa na nehnuteľnosť.
betka
29.09.10,09:37
Toto je metodika drsr z roku 2007 a 2008. Ale podstata prenesenia DP ostáva. Prečo je Čech registrovaný v SR?

V § 69 ods. 2 zákona o DPH sú za slovami „Zdaniteľná osoba“ doplnené slová „ktorá má sídlo, miesto podnikania, prevádzkareň alebo bydlisko v tuzemsku,“.
Novelou zákona sa jednoznačne ustanovuje osoba, na ktorú môže byť prenesená daňová povinnosť, ak službu alebo tovar s inštaláciou alebo s montážou s miestom dodania v tuzemsku dodáva zahraničná osoba. Podľa tejto úpravy nemôže byť daňová povinnosť prenesená na takú zdaniteľnú osobu, ktorá nemá v tuzemsku sídlo, miesto podnikania, prevádzkareň alebo bydlisko. Z novelizovaného znenia § 69 ods. 2 zákona o DPH vyplýva, že daňovú povinnosť možno preniesť len na zdaniteľnú osobu, ktorá má v tuzemsku sídlo, miesto podnikania, prevádzkareň alebo bydlisko.

Príklad č. 15:
Platiteľ dane uzatvoril zmluvu o dielo na výstavbu čističky odpadových vôd so zahraničnou právnickou osobou so sídlom v Českej republike. Český podnikateľ je v tuzemsku registrovaný pre daň podľa § 5 zákona o DPH a nemá v tuzemsku prevádzkareň. Výstavba sa vykonávala v tuzemsku. Subdodávateľom českého podnikateľa na niektoré stavebné práce bol podnikateľ so sídlom v Maďarsku. Miestom dodania stavebných prác maďarským podnikateľom je podľa § 15 ods. 2 16/1zákona o DPH tuzemsko. Maďarský podnikateľ má v tuzemsku registračnú povinnosť podľa § 5 zákona o DPH a osobou povinnou platiť daň je podľa § 69 ods. 1 zákona o DPH ako platiteľ dane. Keďže sa stavebné práce poskytujú českému podnikateľovi, ktorý nemá v tuzemsku sídlo a ani prevádzkareň, nemôže sa v prípade zmluvného vzťahu medzi maďarským a českým podnikateľom uplatniť ustanovenie § 69 ods. 2 zákona o DPH.

Premietnite si to do zadania a uvažujte s príkladom.
Lubo44
29.09.10,09:56
Sk prijala subdodávku. Sk zrejme poskytuje ešte aj dodávku v ČR (ešte niekomu, môj príklad b), alebo je to nehnuteľnosť SK v ČR, ak mám nehnuteľnosť ja ako Slovák v ČR tiež mi z toho neustále niečo plynie. A ak je táto nehnuteľnosť moja, a nie som registrovaná, čo vlastne ja ako ZO s tou nehnuteľnosťou robím ;););). Pozerajme na spleť zákonov.

Zadanie nie je jednoznačné.
Súhlasím s tým, že to nie je jednoznačne zadaný problém. Tiež je pravda, že ako ďalej dodáva nejakú službu tak má povinnosť registrácie.

Ako by ale postupvala firma, keby tú nehnuteľnosť vlastnila, ale nepoužívala by ju na podnikanie? Napr. rekreačná chata pre zamestancov.
Ester plus
29.09.10,10:05
Celé zadanie je takéto:

Slovenská firma A IČ DPH SK dodávateľ.
Česká firma IČ DPH CZ subdodávateľ pre slovenskú firmu A.
Slovenská firma B IČ DPH SK odberateľ.

Slovenská firma A dostala objednávku na práce vzťahujúce sa k nehnuteľnosti nachádzajúcej sa v CZ od firmy B. Slovenská firma A dodá tovar do Česka a objedná službu od českej firmy na montáž. Následne dodávku tovaru + montáž (práce na nehnuteľnosti nachádzajúcej sa v Česku) bude fakturovať slovenskej firme A.

Riešime slovenskú firmu A s IČ DPH SK, či sa má registrovať na DPh vzľadom na túto zákazku v CZ. Celá zákazka potrvá 1 mesiac.
Lubo44
29.09.10,10:59
Celé zadanie je takéto:

Slovenská firma A IČ DPH SK dodávateľ.
Česká firma IČ DPH CZ subdodávateľ pre slovenskú firmu A.
Slovenská firma B IČ DPH SK odberateľ.

Slovenská firma A dostala objednávku na práce vzťahujúce sa k nehnuteľnosti nachádzajúcej sa v CZ od firmy B. Slovenská firma A dodá tovar do Česka a objedná službu od českej firmy na montáž. Následne dodávku tovaru + montáž (práce na nehnuteľnosti nachádzajúcej sa v Česku) bude fakturovať slovenskej firme A.

Riešime slovenskú firmu A s IČ DPH SK, či sa má registrovať na DPh vzľadom na túto zákazku v CZ. Celá zákazka potrvá 1 mesiac.
Tak mne to teraz vychádza takto:
Firma A uskutočňuje v ČR dodanie služby pre inú slovenskú firmu. Tým pádom je povinná sa zaregistrovať ako platca DPH v ČR. Faktúru pre odberateľa vystaví s českou DPH a myslím že má aj nárok na odpočet DPH z dodávky služby od českého dodávateľa.

Čo si o tom myslíte?
petra:-)
29.09.10,11:13
Ešte doplním, ak by v 55b/4/j = iné tovary a služby ako sú uvedené v písmenách a-i, bol nárok na vrátenie DPH na službách, týkajúcich sa nehnuteľnosti, kt. sa nachádza v inom ČŠ, tak potom máte pravdu všetci a ja som pochybyla.

Ale mojim názorom je, prečo by mne Slovákovi mali vrátiť DPH Češi, kt. súvisela s nehnuteľnosťou, kt. je v Česku.

JA sa pýtam.... len

Pokiaľ by bola slovenským platiteľom dane, za predpokladu splnenia podmienok § 82a českého zákona o DPH predmetná služba podľa § 10 českého zákona dodaná českej zdaniteľnej osobe s tým, že bol uplatnený prenos daňovej povinnosti v zmysle § 108 ods.1 písm. c českého zákona, má slovesnký platieľ podľa môjho názoru nárok požiadať o vrátenie českej DPH, a to v zmysle § 82a českého zákona.

§ 108 Osoby povinné přiznat a zaplatit daň
(1) Přiznat a zaplatit daň správci daně jsou povinni
a) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, popř. převod nemovitosti s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou dodání zlata podle § 92a a s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat a zaplatit daň osoba, které jsou tato plnění poskytována,
b) plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je poskytována služba s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku,
c) plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je poskytována služba s místem plnění v tuzemsku podle § 10 až 10d a § 10j, dodáváno zboží s montáží nebo instalací s místem plnění v tuzemsku podle § 7 odst. 3 nebo dodáván plyn nebo elektřina s místem plnění v tuzemsku podle § 7a odst. 1 nebo 3, osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku,



§ 82a
Vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě
(1) Nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku má osoba povinná k dani registrovaná k dani v jiném členském státě, pokud během období pro vrácení daně
a) neměla sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, a
b) neuskutečnila dodání zboží, převod nemovitosti ani poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění osvobozeného od daně podle § 51, 66, 68 a 69, dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých byla podle § 108 povinna přiznat a zaplatit daň osoba, které byla tato plnění poskytnuta, nebo plnění podle § 17, které uskutečnila jako prostřední osoba.
(2) Nárok na vrácení daně může být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku. Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má nárok na odpočet daně v poměrné výši, má nárok na vrácení daně pouze v této poměrné výši.
(3) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na částky daně, které byly uplatněny
a) v rozporu s tímto zákonem,
b) u plnění, která jsou osvobozena od daně podle § 19, 64 nebo § 66 odst. 2 písm. b).
(4) Podmínkou pro vrácení daně v tuzemsku je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu v jiném členském státě, v němž má osoba registrovaná k dani sídlo, místo podnikání nebo provozovnu.
(5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat
a) daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele,
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, místo pobytu žadatele,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, místo pobytu zástupce, pokud je ustanoven,
d) elektronickou adresu,
e) popis ekonomické činnosti žadatele, pro niž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů,
f) období pro vrácení daně, na které se žádost o vrácení daně vztahuje,
g) prohlášení žadatele o tom, že splnil podmínku stanovenou v odstavci 1 písm. b),
h) údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu,
i) za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží tyto údaje:
1. daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, nejde-li o dovoz zboží,
2. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečnil zdanitelná plnění,
3. evidenční číslo daňového dokladu,
4. datum uskutečnění zdanitelného plnění,
5. základ daně a výši daně v české měně,
6. celkovou výši nároku na vrácení daně v české měně,
7. koeficient pro výpočet poměrné části nároku na odpočet daně vyjádřený jako procentní podíl,
8. druh pořízeného zboží nebo přijaté služby v členění podle kódů uvedených v odstavci 6.
(6) V žádosti o vrácení daně musí být druh zboží nebo služby popsán podle těchto kódů:
1 uhlovodíková paliva,
2 nájem dopravního prostředku,
3 výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2),
4 mýtné a silniční poplatky,
5 cestovní výlohy, jako například jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě,
6 ubytování,
7 potraviny, nápoje a restaurační služby,
8 vstupné na veletrhy a výstavy,
9 výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci,
10 jiné.
(7) Žádost o vrácení daně musí žadatel
a) vyplnit v českém jazyce, a to i v případě vyžádání doplňujících údajů,
b) doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.
(8) Období pro vrácení daně, za které lze podat žádost o vrácení daně, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně nesmí být nižší, než je ekvivalent částky
a) 400 EUR za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce, nebo
b) 50 EUR za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku.
(9) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky daně v EUR na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni měsíce ledna roku, za nějž je žádost o vrácení daně podána. Přepočtená částka se zaokrouhlí na celé koruny dolů.
(10) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, jinak nárok zaniká. Žádost o vrácení daně se považuje za podanou, jen pokud žadatel uvedl všechny údaje požadované podle odstavce 5.
(11) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdříve za období pro vrácení daně, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata úplata, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud z této úplaty plátci vznikla povinnost přiznat daň, nebo ve kterém byla vyměřena daň při dovozu zboží. Žádost o vrácení daně může obsahovat také daň, která nebyla zahrnuta v předcházejících podaných žádostech o vrácení daně, ale pouze daň, která se týká plnění uskutečněného v příslušném kalendářním roce, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje.
(12) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu pro výpočet poměrné části nároku, provede osoba registrovaná k dani v jiném členském státě opravu částky daně, o kterou požádala nebo která již byla vrácena. Opravu provede v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu. Je-li podáno samostatné prohlášení, správce daně vezme v úvahu tuto opravu a postupuje obdobně jako u žádosti o vrácení daně.

Postupovať bude podľa nášho zákona:

Podanie žiadosti o vrátenie dane v inom členskom štáte
§ 55f
(1) Platiteľ registrovaný podľa § 4 alebo 4b uplatňuje nárok na vrátenie dane v členskom štáte, v ktorom mu boli dodané tovary a služby alebo do ktorého doviezol tovar, podaním žiadosti o vrátenie dane elektronickými prostriedkami prostredníctvom elektronického portálu Daňového riaditeľstva Slovenskej republiky. Žiadosť o vrátenie dane môže platiteľ registrovaný podľa § 4 podať, ak v členskom štáte, v ktorom žiada vrátenie dane, nemá sídlo, miesto podnikania, prevádzkareň, bydlisko alebo sa v ňom obvykle nezdržiava. Žiadosť o vrátenie dane sa podáva najneskôr do 30. septembra kalendárneho roka, ktorý nasleduje po období, za ktoré sa uplatňuje nárok na vrátenie dane. Na obsah žiadosti o vrátenie dane sa primerane vzťahuje § 55b ods. 2 až 4; žiadosť o vrátenie dane sa nepovažuje za podanú, ak tieto údaje neobsahuje.
(2) Na spôsob podania žiadosti o vrátenie dane sa nevzťahuje osobitný predpis.27f)
§ 55g
(1) Daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky bezodkladne elektronickými prostriedkami odošle platiteľovi potvrdenie o prijatí žiadosti.
(2) Daňový úrad Bratislava I neodošle žiadosť o vrátenie dane členskému štátu, ktorému je žiadosť určená, ak v období, za ktoré sa žiada vrátenie dane, platiteľ nebol platiteľom alebo vykonával výlučne činnosti, pri ktorých nemôže odpočítať daň. Neodoslanie žiadosti oznámi Daňový úrad Bratislava I elektronickými prostriedkami platiteľovi.