zuzkadzugi
04.02.11,10:59
Prosím Vás, v 01/2011 som dostala dobropis ku faktúre z roka 2010. Ide o množstevnú zľavu za rok 2010. Dobropis je s 19% dph. Je to správne?
fem
04.02.11,10:04
ano, je to správne, keďže daňová faktúra bola v roku 2010 s 19% daňou, tak aj dobropis k nej sa musí zúčtovať s rovnakou 19% daňou.
betka
09.02.11,08:42
mimotemy, dnes riešiela bonus, skonto rabat. Problematika v SR je málo riešená z pohľadu DPH a z pohľadu pojmového.
Našla som v celku dobré príklady v CZ. (Smernica EU nepustí)
Uplatňování daně z přidané hodnoty v případě slev, skont, bonusů a dalších obdobných skutečností majících vliv na základ daně je podle „nového“ zákona č. 235/2004 Sb. obdobné jako před 1. květnem 2004, tedy za platnosti zrušeného zákona č. 588/1992 Sb., o DPH. (K dané problematice viz také pokyny D-171 a D-210 komentující zrušený zákon.)
Sleva
V případě slevy musíme rozlišovat, zda sleva byla poskytnuta do data uskutečnění zdanitelného plnění nebo až poté, co bylo plnění uskutečněno (a vystaven daňový doklad). Obě varianty důkladně prozkoumáme.
Skonto
Pokud jde o tzv. skonto, obvykle se tento termín používá při uplatňování slev ve vazbě na platební podmínku - např. skonto 5 % při platbě uskutečněné do 10 dnů. Cena zboží (ani základ daně) se nemění, odběratel však v souladu s vůlí dodavatele zaplatí méně (zaplatí-li do dohodnuté lhůty).
Bonus
Termín bonus je používán zejména v případech, kdy dodavatel odměňuje věrné zákazníky, například při překročení určitého množství odebraného zboží apod. Bonus coby finanční „odměna“ odběratelům samozřejmě nemá vliv na základ daně u dříve dodaného zboží. Bonus sám o sobě nepodléhá DPH, protože se nejedná o platbu za zdanitelné plnění.
Dodavatel ovšem své odběratele plnící určitá kritéria (překročení odběru zboží) nemusí „odměňovat“ přímo finanční částkou, ale slevou na dříve dodané zboží. Podle dřívějších výkladů ministerstva financí v tomto případě (např. uvedené překročení množství odebraného zboží) nejde o platební podmínku, ale o tzv. cenovou podmínku. Pouze snížení základu daně v souvislosti s „cenovou podmínkou“ je důvodem pro vystavení dobropisu, a znamená tedy i změnu ve výši uplatněné DPH.
Pojmy sleva a skonto bývají také zaměňovány (což je koneckonců z lingvistického hlediska logické), a tak je vždy třeba pátrat po skutečném obsahu dohody mezi dodavatelem a odběratelem.
Slevy, skonta a bonusy uplatňované po uskutečnění zdanitelného plnění naprosto nesouvisí s kvalitou zboží. Jejich uplatňování nezaměňujme s dodatečnou změnou ceny jako důsledku reklamace.
Sleva k DUZP
Sleva poskytnutá do data uskutečnění zdanitelného plnění a fakturovaná při dodání zboží/služby snižuje základ daně. Jinak řečeno, dani podléhá částka snížená o slevu z ceny. Takto postupujeme ve smyslu § 36 odst. 5 ZDPH, kde je uvedeno, že základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Slevy jsou zmíněny i v ustanovení § 28 odst. 2, podle kterého běžný daňový doklad musí mj. obsahovat i slevu z ceny, pokud není obsažena v jednotkové ceně [tento pojem definuje § 4 odst. 1 písm. b)].
Příklad 1
Společnost Nábytek, s.r.o., zahajuje od září 2005 výprodej zboží. Zlevněno má být jednak zboží, o které je malý zájem (o 25 %), a dále zboží s vadami (o 50 %).
V obou případech bude základem daně cena po slevě, tedy ve výši 75 %, resp. 50 % původní ceny.
Příklad 2
Společnost Tisk, s.r.o., poskytuje zákazníkům, jejichž hodnota zakázek v minulém roce překročila 200 000 Kč, slevu na všechny služby ve výši 3 % z ceny bez DPH Jiné skupině zákazníků, a to těm, kteří zaplatí zakázky do 5 pracovních dnů, poskytuje skonto 1 % - což prakticky znamená, že je jim částka 1 % z ceny včetně daně obratem vrácena nebo mohou rovnou zaplatit tuto nižší částku.
V případě tříprocentní slevy je DPH odváděna ze základu daně sníženého o slevu. Ve druhém případě, kterým je skonto vázané na platební podmínku, se základ daně nemění - DPH je odvedena z celé ceny. Případné vracení 1 % z ceny včetně DPH ovšem dani již nepodléhá.
Příklad 3
V podmínkách internetového obchodu „DoDomu“ je uvedeno, že při objednávce zboží v hodnotě překračující 2 000 Kč má zákazník nárok na slevu 100 Kč, kterou může uplatnit při dalším nákupu. Pan Richard si 1. září 2005 objednal zboží za 2 050 Kč (včetně daně). Dodavatel odvedl DPH v plné výši (321 Kč). Dále si pan Richard objednal v následujícím měsíci zboží za 400 Kč (včetně daně). Dodavatel uplatnil slevu 100 Kč a odvedl daň pouze z částky 300 Kč, tj. 47 Kč.
Sleva po DUZP
Dojde-li ke slevě z ceny po datu uskutečnění zdanitelného plnění a dodavatel chce opravit základ daně a výši daně, musí vystavit daňový dobropis. Daňový dobropis je jedním z daňových dokladů, je možné jej vystavit v případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 ZDPH. Základní dvě situace, kdy k vystavení dobropisu dochází, jsou:
* zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění (například v důsledku reklamace),
* snížení základu daně na základě sjednaných podmínek, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění (sem bychom mohli zařadit snížení základu daně ve vazbě na cenovou podmínku, kterou odběratel splnil).
Oprava základu daně je samostatným zdanitelným plněním, při němž se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního (opravovaného) zdanitelného plnění. Náležitosti daňového dobropisu (a vrubopisu) nalezneme v § 43 ZDPH. V souvislosti s naším tématem je zajímavý odst. 5 tohoto ustanovení, podle kterého je možné vystavit jeden daňový dobropis opravující více zdanitelných plnění, ke kterým bylo původně vystaveno více (běžných) daňových dokladů.
Příklad 4
Dodavatel balicí linky, společnost Obal, s.r.o., uznala reklamaci odběratele uplatněnou do dvou let od dodání a 25. října 2005 vystavila odběrateli dobropis na 100 000 Kč + 22 000 Kč DPH (linka byla dodána v lednu 2004). Odběratel dobropis obdržel 1. listopadu 2005 - teprve v listopadu se toto zdanitelné plnění považuje za uskutečněné [viz § 42 odst. 4 písm. a)], a tedy až v daňovém přiznání za listopad může společnost Obal uplatnit nárok na odpočet (resp. snížit daň na výstupu) daně uvedené na dobropisu (k nároku na odpočet viz § 72 odst. 1).
Příklad 5
Dodavatel kancelářské techniky, společnost KS, má v obchodních podmínkách, že při odběru padesátého kusu počítače, tiskárny nebo dalšího vyjmenovaného zboží stejným odběratelem je cena nejdražšího z dříve zakoupených kusů snížena na polovinu. Společnost Astra odebrala během roku a půl 49 výrobků a v říjnu 2005 padesátý výrobek, kterým byl počítač. Z dříve odebraného zboží byla nejdražší kopírka za 80 000 Kč (bez DPH). Společnost KS vystavila v říjnu 2005 dobropis na 40 000 Kč + 7 600 Kč DPH. Nárok na odpočet si může uplatnit stejně jako v předchozím příkladu za období, ve kterém bude dobropis doručen odběrateli. Ten je povinen v tomtéž období odvést 7 600 Kč na výstupu.
Příklad 6
Maloobchodní síť společnosti Beta je odběratelem velkoobchodu Alfa. Alfa poskytuje skonto v případě plateb před lhůtou splatnosti , a to ve výši 1 % z hodnoty odebraného zboží. Jedna z takto včas zaplacených faktur byla na částku 160 000 Kč + DPH. Beta zaplatila rovnou o 1 904 Kč méně (tj. o 1 % z ceny včetně daně).
Protože jde o splnění platební podmínky, ze které vyplývá nárok na skonto, není možno vystavit dobropis. Není důvod pro změnu základu daně.
Příklad 7
Italská společnost Mobilio, dodávající do České republiky nábytek, poskytuje při překročení hodnoty odebraného zboží 80 000 eur skonto 1 % na veškerý dříve dodaný nábytek. Český odběratel, společnost Nábytek, a.s., tuto částku (pořízení zboží z EU) překročil v srpnu 2005. V září 2005 obdržel od dodavatele doklad analogický v ČR vydávanému dobropisu. Na základě tohoto dokladu odvedla v daňovém přiznání za září nižší DPH na výstupu (o 4 560 Kč).
Bonus
Jak jsme uvedli výše, vznikem nároku na bonus se nemění základ daně dříve dodaných plnění. Je to finanční částka, odměna za množství odebraného zboží v určitém čase, za konstantní kvalitu služeb, překročení obratu apod. Jako takový potom nemá vliv na dříve uskutečněná plnění a sám rovněž není plněním, resp. není odměnou za konkrétní zdanitelné plnění. Proto z těchto částek není odváděna DPH na výstupu.
Příklad 8
Farmaceutická společnost odměňuje své zákazníky dvěma způsoby: jednak při překročení hodnoty odebraných výrobků poskytuje každé lékárně bonus 20 000 Kč a dále má tato lékárna nárok na hmotné vybavení (stojany, nábytek) v hodnotě 40 000 Kč.
Finanční bonusy nebudou podléhat DPH, ovšem věcná plnění ano.
Nakonec ještě jednou zdůrazněme, že bez ohledu na terminologii, kterou dodavatel používá, musíme správně určit typ zvýhodnění, který je poskytován. Zejména odlišit platební a cenovou podmínku, při jejímž splnění nárok na „slevu“, „skonto“ či „bonus“ vzniká.
Našla som v celku dobré príklady v CZ. (Smernica EU nepustí)
Uplatňování daně z přidané hodnoty v případě slev, skont, bonusů a dalších obdobných skutečností majících vliv na základ daně je podle „nového“ zákona č. 235/2004 Sb. obdobné jako před 1. květnem 2004, tedy za platnosti zrušeného zákona č. 588/1992 Sb., o DPH. (K dané problematice viz také pokyny D-171 a D-210 komentující zrušený zákon.)
Sleva
V případě slevy musíme rozlišovat, zda sleva byla poskytnuta do data uskutečnění zdanitelného plnění nebo až poté, co bylo plnění uskutečněno (a vystaven daňový doklad). Obě varianty důkladně prozkoumáme.
Skonto
Pokud jde o tzv. skonto, obvykle se tento termín používá při uplatňování slev ve vazbě na platební podmínku - např. skonto 5 % při platbě uskutečněné do 10 dnů. Cena zboží (ani základ daně) se nemění, odběratel však v souladu s vůlí dodavatele zaplatí méně (zaplatí-li do dohodnuté lhůty).
Bonus
Termín bonus je používán zejména v případech, kdy dodavatel odměňuje věrné zákazníky, například při překročení určitého množství odebraného zboží apod. Bonus coby finanční „odměna“ odběratelům samozřejmě nemá vliv na základ daně u dříve dodaného zboží. Bonus sám o sobě nepodléhá DPH, protože se nejedná o platbu za zdanitelné plnění.
Dodavatel ovšem své odběratele plnící určitá kritéria (překročení odběru zboží) nemusí „odměňovat“ přímo finanční částkou, ale slevou na dříve dodané zboží. Podle dřívějších výkladů ministerstva financí v tomto případě (např. uvedené překročení množství odebraného zboží) nejde o platební podmínku, ale o tzv. cenovou podmínku. Pouze snížení základu daně v souvislosti s „cenovou podmínkou“ je důvodem pro vystavení dobropisu, a znamená tedy i změnu ve výši uplatněné DPH.
Pojmy sleva a skonto bývají také zaměňovány (což je koneckonců z lingvistického hlediska logické), a tak je vždy třeba pátrat po skutečném obsahu dohody mezi dodavatelem a odběratelem.
Slevy, skonta a bonusy uplatňované po uskutečnění zdanitelného plnění naprosto nesouvisí s kvalitou zboží. Jejich uplatňování nezaměňujme s dodatečnou změnou ceny jako důsledku reklamace.
Sleva k DUZP
Sleva poskytnutá do data uskutečnění zdanitelného plnění a fakturovaná při dodání zboží/služby snižuje základ daně. Jinak řečeno, dani podléhá částka snížená o slevu z ceny. Takto postupujeme ve smyslu § 36 odst. 5 ZDPH, kde je uvedeno, že základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Slevy jsou zmíněny i v ustanovení § 28 odst. 2, podle kterého běžný daňový doklad musí mj. obsahovat i slevu z ceny, pokud není obsažena v jednotkové ceně [tento pojem definuje § 4 odst. 1 písm. b)].
Příklad 1
Společnost Nábytek, s.r.o., zahajuje od září 2005 výprodej zboží. Zlevněno má být jednak zboží, o které je malý zájem (o 25 %), a dále zboží s vadami (o 50 %).
V obou případech bude základem daně cena po slevě, tedy ve výši 75 %, resp. 50 % původní ceny.
Příklad 2
Společnost Tisk, s.r.o., poskytuje zákazníkům, jejichž hodnota zakázek v minulém roce překročila 200 000 Kč, slevu na všechny služby ve výši 3 % z ceny bez DPH Jiné skupině zákazníků, a to těm, kteří zaplatí zakázky do 5 pracovních dnů, poskytuje skonto 1 % - což prakticky znamená, že je jim částka 1 % z ceny včetně daně obratem vrácena nebo mohou rovnou zaplatit tuto nižší částku.
V případě tříprocentní slevy je DPH odváděna ze základu daně sníženého o slevu. Ve druhém případě, kterým je skonto vázané na platební podmínku, se základ daně nemění - DPH je odvedena z celé ceny. Případné vracení 1 % z ceny včetně DPH ovšem dani již nepodléhá.
Příklad 3
V podmínkách internetového obchodu „DoDomu“ je uvedeno, že při objednávce zboží v hodnotě překračující 2 000 Kč má zákazník nárok na slevu 100 Kč, kterou může uplatnit při dalším nákupu. Pan Richard si 1. září 2005 objednal zboží za 2 050 Kč (včetně daně). Dodavatel odvedl DPH v plné výši (321 Kč). Dále si pan Richard objednal v následujícím měsíci zboží za 400 Kč (včetně daně). Dodavatel uplatnil slevu 100 Kč a odvedl daň pouze z částky 300 Kč, tj. 47 Kč.
Sleva po DUZP
Dojde-li ke slevě z ceny po datu uskutečnění zdanitelného plnění a dodavatel chce opravit základ daně a výši daně, musí vystavit daňový dobropis. Daňový dobropis je jedním z daňových dokladů, je možné jej vystavit v případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 ZDPH. Základní dvě situace, kdy k vystavení dobropisu dochází, jsou:
* zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění (například v důsledku reklamace),
* snížení základu daně na základě sjednaných podmínek, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění (sem bychom mohli zařadit snížení základu daně ve vazbě na cenovou podmínku, kterou odběratel splnil).
Oprava základu daně je samostatným zdanitelným plněním, při němž se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního (opravovaného) zdanitelného plnění. Náležitosti daňového dobropisu (a vrubopisu) nalezneme v § 43 ZDPH. V souvislosti s naším tématem je zajímavý odst. 5 tohoto ustanovení, podle kterého je možné vystavit jeden daňový dobropis opravující více zdanitelných plnění, ke kterým bylo původně vystaveno více (běžných) daňových dokladů.
Příklad 4
Dodavatel balicí linky, společnost Obal, s.r.o., uznala reklamaci odběratele uplatněnou do dvou let od dodání a 25. října 2005 vystavila odběrateli dobropis na 100 000 Kč + 22 000 Kč DPH (linka byla dodána v lednu 2004). Odběratel dobropis obdržel 1. listopadu 2005 - teprve v listopadu se toto zdanitelné plnění považuje za uskutečněné [viz § 42 odst. 4 písm. a)], a tedy až v daňovém přiznání za listopad může společnost Obal uplatnit nárok na odpočet (resp. snížit daň na výstupu) daně uvedené na dobropisu (k nároku na odpočet viz § 72 odst. 1).
Příklad 5
Dodavatel kancelářské techniky, společnost KS, má v obchodních podmínkách, že při odběru padesátého kusu počítače, tiskárny nebo dalšího vyjmenovaného zboží stejným odběratelem je cena nejdražšího z dříve zakoupených kusů snížena na polovinu. Společnost Astra odebrala během roku a půl 49 výrobků a v říjnu 2005 padesátý výrobek, kterým byl počítač. Z dříve odebraného zboží byla nejdražší kopírka za 80 000 Kč (bez DPH). Společnost KS vystavila v říjnu 2005 dobropis na 40 000 Kč + 7 600 Kč DPH. Nárok na odpočet si může uplatnit stejně jako v předchozím příkladu za období, ve kterém bude dobropis doručen odběrateli. Ten je povinen v tomtéž období odvést 7 600 Kč na výstupu.
Příklad 6
Maloobchodní síť společnosti Beta je odběratelem velkoobchodu Alfa. Alfa poskytuje skonto v případě plateb před lhůtou splatnosti , a to ve výši 1 % z hodnoty odebraného zboží. Jedna z takto včas zaplacených faktur byla na částku 160 000 Kč + DPH. Beta zaplatila rovnou o 1 904 Kč méně (tj. o 1 % z ceny včetně daně).
Protože jde o splnění platební podmínky, ze které vyplývá nárok na skonto, není možno vystavit dobropis. Není důvod pro změnu základu daně.
Příklad 7
Italská společnost Mobilio, dodávající do České republiky nábytek, poskytuje při překročení hodnoty odebraného zboží 80 000 eur skonto 1 % na veškerý dříve dodaný nábytek. Český odběratel, společnost Nábytek, a.s., tuto částku (pořízení zboží z EU) překročil v srpnu 2005. V září 2005 obdržel od dodavatele doklad analogický v ČR vydávanému dobropisu. Na základě tohoto dokladu odvedla v daňovém přiznání za září nižší DPH na výstupu (o 4 560 Kč).
Bonus
Jak jsme uvedli výše, vznikem nároku na bonus se nemění základ daně dříve dodaných plnění. Je to finanční částka, odměna za množství odebraného zboží v určitém čase, za konstantní kvalitu služeb, překročení obratu apod. Jako takový potom nemá vliv na dříve uskutečněná plnění a sám rovněž není plněním, resp. není odměnou za konkrétní zdanitelné plnění. Proto z těchto částek není odváděna DPH na výstupu.
Příklad 8
Farmaceutická společnost odměňuje své zákazníky dvěma způsoby: jednak při překročení hodnoty odebraných výrobků poskytuje každé lékárně bonus 20 000 Kč a dále má tato lékárna nárok na hmotné vybavení (stojany, nábytek) v hodnotě 40 000 Kč.
Finanční bonusy nebudou podléhat DPH, ovšem věcná plnění ano.
Nakonec ještě jednou zdůrazněme, že bez ohledu na terminologii, kterou dodavatel používá, musíme správně určit typ zvýhodnění, který je poskytován. Zejména odlišit platební a cenovou podmínku, při jejímž splnění nárok na „slevu“, „skonto“ či „bonus“ vzniká.