Dobrý deň,
zamestnankyňa nám preukázala,že jej vznikol k 1.9.2005 nárok na predčasný SD.Je u nás zamestnaná na dobu neurčitú.Mám v tejto súvislosti dve otázky:
1. v prípade,že by došlo u nej ku skončeniu pracovného pomeru vzniká jej nárok na odchodné?
2. čo keby zamestnankyňa nechcela skončiť prac.pomer ale ďalej pracovať a súbežne poberať tento priznaný dôchodok?je to možné?
1.Nárok na odchodné nemá, týka sa to ich dôchodku , teda nie predčasného.
2. Môže pracovať.;)

Prečítaj si v zákonníku práce § 76 odst. 6. Zamestnancovi patrí odchodné pri prvom skončení pracovného pomeru po nadobudnutí nároku na starobný dôchodok. Otázka je len v tom, či predčasný starobný dôchodok sa rovná starobnému dôchodku. :o Podľa zákona o sociálnom poistení sa predčasný starobný dôchodok mení na starobný dôchodok po dosiahnutí dôchodkového veku... (§ 69 ods. 2 zákona 461/2003)

vie mi prosím niekto jednoznačne odpovedať?
Má teda zamestnankyňa na odhcodné nárok alebo nie?
Je treba ukončiť pracovný pomer alebo nie?
Preštudovala som v tejto veci všetky témy,ale nikde jednoznačná odpoveď,resp. dosť sa to rozchádza.Nemá niekto nejaké zaručené čerstvé info ohľadom tohto prečasného SD atď.?

Prečítaj si v zákonníku práce § 76 odst. 6. Zamestnancovi patrí odchodné pri prvom skončení pracovného pomeru po nadobudnutí nároku na starobný dôchodok. Otázka je len v tom, či predčasný starobný dôchodok sa rovná starobnému dôchodku. :o Podľa zákona o sociálnom poistení sa predčasný starobný dôchodok mení na starobný dôchodok po dosiahnutí dôchodkového veku... (§ 69 ods. 2 zákona 461/2003)
Tu máš jednoznačnú odpoveď.:eek:

Dobrý deň,
zamestnankyňa nám preukázala,že jej vznikol k 1.9.2005 nárok na predčasný SD.Je u nás zamestnaná na dobu neurčitú.Mám v tejto súvislosti dve otázky:
1. v prípade,že by došlo u nej ku skončeniu pracovného pomeru vzniká jej nárok na odchodné?
2. čo keby zamestnankyňa nechcela skončiť prac.pomer ale ďalej pracovať a súbežne poberať tento priznaný dôchodok?je to možné?
Tak ešte raz:
1. Keď nadobudne dôchodkový vek a následne skončí zamestnanie, treba jej vyplatiť odchodné.
2. Môže pracovať aj ako dôchodkyňa aj pri poberaní predčasného dôchodku dokedy len bude chcieť. Odchodné dostane, keď prvýkrát ukončí pracovný pomer po nadobudnutí nároku na starobný dôchodok.;)

Dobrý deň,
zamestnankyňa nám preukázala,že jej vznikol k 1.9.2005 nárok na predčasný SD.Je u nás zamestnaná na dobu neurčitú.Mám v tejto súvislosti dve otázky:
1. v prípade,že by došlo u nej ku skončeniu pracovného pomeru vzniká jej nárok na odchodné?
2. čo keby zamestnankyňa nechcela skončiť prac.pomer ale ďalej pracovať a súbežne poberať tento priznaný dôchodok?je to možné?

Pozri tento link http://www.porada.sk/t15795-p2-.html, príspevok č. 13, treba pozrieť, či bol zákon schválený. Ak áno, mala by po 1.2.2006 ex lege nárok na vyplatenie odchodného.
Zákony pozri na www.nrsr.sk (http://www.nrsr.sk), je potrebné trpezlivo vyhľadávať, navigácia na tejto stránke nie je jednoduchá.:mee:

Prosím o radu, borím sa tu v týchto témach s nasledovným problémom:
-pani bola požiadať o predčasný dôchodok v 12/2003, vtedy jej vznikol podľa našich zákonov nárok na starobný dôchodok. Nebol jej priznaný, nakoľko v čase 31.12.1992 zamestnaná v ČR a bolo jej povedané, že nemá nárok z toho dôvodu, že spadá pod české zákony.Od toho termínu 12/2003 bola v evidencii ÚP, nárok na predčasný dôchodok jej vznikol v 08/2004. Potrebovala by som zistiť, či môže z dôvodu, že je na predčasnom dôchodku byť zamestnaná na kratší pracovný čas už pred augustom 2006?
Za radu na Porade vopred ďakujem.

Ešte k téme predčasný SD a odchodné, existujú dve (minimálne) skupiny protichodných názorov, napr.

http://www.porada.sk/t25587-odstupne-aj-odchodne-.html


ak bude vedieť niekto niečo záväzné, nech to hodí na poradu, budeme mu viacerí nekonečne vďační :)

dana

PSD a akýkoľvek pracovný pomer sa nevylučujú (pre Vlastičku).

otázka stiahnutá zo SP:
Môžem poberať predčasný starobný dôchodok a súčasne pracovať?

10.03.2006 | Dôchodkové poistenie | Zamestnanec, Dôchodca Od 1. marca 2004 poberám predčasný starobný dôchodok. Chcel by som sa zamestnať, ale neviem, či budem môcť aj naďalej poberať predčasný starobný dôchodok.
Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení v znení neskorších predpisov neobsahuje ustanovenie, podľa ktorého by poberateľ predčasného starobného dôchodku nemal nárok na výplatu tohto dôchodku počas trvania pracovného pomeru.
Poberateľ predčasného starobného dôchodku môže pracovať a súčasne aj poberať predčasný starobný dôchodok bez obmedzenia, pričom za obdobie dôchodkového poistenia získané počas poberania dôchodku má taktiež nárok na zvýšenie dôchodku.
Uvedené zvýšenie sa podľa § 68 ods. 2 zákona č. 461/2003 Z. z. určí po zániku dôchodkového poistenia ako súčin súčtu jednej polovice osobných mzdových bodov získaných za obdobie dôchodkového poistenia počas poberania dôchodku a aktuálnej dôchodkovej hodnoty platnej ku dňu nasledujúcemu po zániku dôchodkového poistenia.
Takto zvýšiť predčasný starobný dôchodok však možno len raz za kalendárny rok.

Pozri tento link http://www.porada.sk/t15795-p2-.html, príspevok č. 13, treba pozrieť, či bol zákon schválený. Ak áno, mala by po 1.2.2006 ex lege nárok na vyplatenie odchodného.

zákon bol schválený ;)

nové znenie § 76 ods. 6, ktoré nadobúda účinnosť 1. júla 2006:

„Pri prvom skončení pracovného pomeru po nadobudnutí nároku na predčasný starobný dôchodok, starobný dôchodok a invalidný dôchodok, ak pokles schopnosti vykonávať zárobkovú činnosť je viac ako 70%, patrí zamestnancovi odchodné najmenej v sume jeho priemerného mesačného zárobku podľa § 134, ak požiada o poskytnutie uvedeného dôchodku pred skončením pracovného pomeru alebo bezprostredne po jeho skončení.“

PSD a akýkoľvek pracovný pomer sa nevylučujú (pre Vlastičku). Lida

lenkak (http://www.porada.sk/member.php?u=559) type="text/javascript"> vbmenu_register("postmenu_237005", true); Poraďák Členom od: 22-06-04 Miesto: Nové Zámky Príspevky: 4,349 Súhlasil: 937x Získal 685 súhlasov v 381 príspevkoch PoradaBody: 99 images/reputation/reputation_pos.gif

Re: Predčasný SD & pracovný pomer? otázka stiahnutá zo SP: Môžem poberať predčasný starobný dôchodok a súčasne pracovať? 10.03.2006 | Dôchodkové poistenie | Zamestnanec, Dôchodca Od 1. marca 2004 poberám predčasný starobný dôchodok. Chcel by som sa zamestnať, ale neviem, či budem môcť aj naďalej poberať predčasný starobný dôchodok. Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom (http://www.porada.sk/showthread.php?t=16136) Poberateľ predčasného starobného dôchodku môže pracovať a súčasne aj poberať predčasný starobný dôchodok bez obmedzenia, pričom za obdobie dôchodkového poistenia získané počas poberania dôchodku má taktiež nárok na zvýšenie dôchodku. Uvedené zvýšenie sa podľa § 68 ods. 2 zákona č. 461/2003 Z. z. určí po zániku dôchodkového poistenia ako súčin súčtu jednej polovice osobných mzdových bodov získaných za obdobie dôchodkového poistenia počas poberania dôchodku a aktuálnej dôchodkovej hodnoty platnej ku dňu nasledujúcemu po zániku dôchodkového poistenia. Takto zvýšiť predčasný starobný dôchodok však možno len raz za kalendárny rok. poistení v znení neskorších predpisov neobsahuje ustanovenie, podľa ktorého by poberateľ predčasného starobného dôchodku nemal nárok na výplatu tohto dôchodku počas trvania pracovného pomeru. __________________ images/smilies/rolleyes.gif Lenka Ďakujem dievčatá, pomohli ste mi opäť, darmo, Porada nemá chybu, najmä keď sú tu skvelí ľudia!

Moju otázku k predčasnému starobnému dôchodku a zamestnaniu takéhoto dôchodcu som neuviedla kompletnú. Tá pani dostáva dôchodok z ČR, teda musí postupovať podľa Zákona ČR. Neviete mi poradiť, kde by som ho našla? Skúšala som už aj cez Google, ale asi neviem spisovnú čestinu, lebo mi nič nanašlo k zadaným heslovitým otázkam.

Vlasti, skús nájsť na http://business.center.cz/

Skús pozrieť:
http://www.zakonycr.cz/aol.asp?akce=free&akcekrok=free_vybrane

Zákon č. 140/1994 Sb.

PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených
zákonem č. 110/1990 Sb., zákonem č. 180/1990 Sb.,
zákonem č. 1/1991 Sb., zákonem č. 46/1991 Sb.,
zákonem č. 306/1991 Sb., zákonem České národní rady
č. 482/1991 Sb., zákonem č. 578/1991 Sb., zákonem
České národní rady č. 582/1991 Sb., zákonem
č. 235/1992 Sb., zákonem České národní rady
č. 589/1992 Sb., zákonem České národní rady
č. 37/1993 Sb., zákonem č. 84/1993 Sb.,
zákonem č. 160/1993 Sb., zákonem č. 266/1993 Sb.,
zákonem č. 307/1993 Sb.,

ve znění pozdějších změn provedených
zákonem č. 182/1994 Sb.,
zákonem č. 241/1994 Sb. zákonem č. 118/1995 Sb.,
zákonem č. 155/1995 Sb., zákonem č. 160/1995 Sb.,
zákonem č. 133/1997 Sb., zákonem č. 91/1998 Sb.,
zákonem č. 155/1998 Sb., zákonem č. 350/1999 Sb.,
zákonem č. 360/1999 Sb., zákonem č. 29/2000 Sb.,
zákonem č. 258/2000 Sb., zákonem č. 213/2002 Sb.,
zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 426/2002 Sb.,
zákonem č. 281/2004 Sb., zákonem č. 436/2004 Sb.,
zákonem č. 168/2005 Sb., zákonem č. 218/2005 Sb.
a zákonem č. 47/2006 Sb.

ZÁKON

o sociálním zabezpečení

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§1
Základní zásady

§1 (1) Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani.

§1 (2) Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.

§1 (3) zrušen.

§1 (4) zrušen.

§1 (5) Organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.[30]

§1 (6) Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu.

§2
Rozsah sociálního zabezpečení

§2 (1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:

a) důchodové zabezpečení,

b) sociální péči,

c) nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných,

§3
Účastníci právních vztahů sociálního zabezpečení

Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona a podle dalších předpisů sociálního zabezpečení jsou občané, organizace a orgány sociálního zabezpečení.

§4
Občané

§4 (1) Způsobilost občana mít v právních vztazích sociálního zabezpečení práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.

§4 (2) Způsobilost občana vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích sociálního zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením šestnáctého roku věku. Občan mladší šestnácti let musí být zastoupen zákonným zástupcem; kdo je zákonným zástupcem občana mladšího šestnácti let, stanoví zákon o rodině.

§4 (3) O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonném zástupci občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo který byl této způsobilosti zbaven, a o prohlášení občana za mrtvého platí ustanovení občanského zákoníku.

§5
Organizace

Organizacemi se pro účely předpisů sociálního zabezpečení rozumějí právnické osoby a občané, kteří zaměstnávají jiné občany.

ČÁST DRUHÁ
DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ
HLAVA PRVNÍ
ÚČAST NA DŮCHODOVÉM ZABEZPEČENÍ A DRUHY DÁVEK
§6
zrušen.

§7
Druhy dávek důchodového zabezpečení

Z důchodového zabezpečení se poskytují tyto dávky:

a) zrušen.

b) zvýšení důchodu pro bezmocnost;

HLAVA DRUHÁ
DŮCHODY
Díl první
Základní pojmy
§8 až 52
zrušeny.

§53
zrušen

Díl jedenáctý
Společná ustanovení pro důchody
§54 až 69
zrušeny.

HLAVA TŘETÍ
ZVÝŠENÍ DŮCHODU PRO BEZMOCNOST
§70

§70 (1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů

a) při částečné bezmocnosti o 20 %,

b) při převážné bezmocnosti o 40 %,

c) při úplné bezmocnosti o 75 %

částky, která se podle zákona o životním minimu považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobním potřeb osoby, která není nezaopatřeným dítětem, (dále jen "částka na osobní potřeby").[55]

§70 (2) Bylo-li zvýšení důchodu pro bezmocnost již přiznáno, náleží při změně částek na osobní potřeby v nové výši stanovené podle odstavce 1 od nejbližší splátky důchodu splatné po dni, ke kterému se tyto částky zvyšují.

§70 (3) sirotčí důchod se zvyšuje pro bezmocnost nejdříve od sedmého roku věku dítěte.

§70 (4) bezmocnost a její stupně se posuzují podle předpisů důchodového pojištění.

§70 (5) není-li v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro vznik nároku na zvýšení důchodu pro bezmocnost a jeho výplatu obdobně ustanovení o vzniku nároku na důchod z důchodového pojištění a jeho výplatu.

HLAVA ČTVRTÁ
§71
zrušen.

HLAVA PÁTÁ
zrušena.

ČÁST TŘETÍ
SOCIÁLNÍ PÉČE
HLAVA PRVNÍ
ROZSAH SOCIÁLNÍ PÉČE
§73

§73 (1) Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.

§73 (2) V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby.

§73 (3) Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými a jinými organizacemi.

§73 (4) zrušen.

§73 (5) Sociální péče zahrnuje zejména péči o

a) rodinu a děti,

b) občany těžce zdravotně postižené,

c) staré občany,

d) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

e) občany společensky nepřizpůsobené.

§73 (6) V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby:

a) peněžité dávky,

b) věcné dávky,

c) výchovná a poradenská péče,

d) pracovní rehabilitace,

e) ústavní sociální péče,

f) péče v ostatních zařízeních sociální péče,

g) pečovatelská služba,

h) stravování,

i) kulturní a rekreační péče,

j) mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených,

k) bezúročné půjčky.

§73a

§73a (1) Sociální služby mohou poskytovat kraje, obce, organizace a občané.

§73a (2) Poskytovatelům sociálních služeb uvedeným v odstavci 1 se poskytují z peněžních prostředků státního rozpočtu podle zvláštního zákona[48a] účelově určené příspěvky na úhradu nákladů za tyto služby; v těchto případech mají příslušné orgány sociálního zabezpečení právo kontrolovat hospodaření s poskytnutými příspěvky a požadovat vyúčtování a právo na vrácení poskytnutých příspěvků, jestliže byly použity v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty.

§73a (3) Vláda nařízením stanoví od 1. ledna 2004 pravidla poskytování příspěvků podle odstavce 2, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a v jakých lhůtách jsou příspěvky poskytovány.

§73a (4) Příslušné státní orgány mají právo sledovat úroveň poskytovaných sociálních služeb a dodržování nezbytných, zejména zdravotnických a hygienických podmínek, a ukládat opatření k odstranění zjištěných závad.

§73b

§73b (1) Za sociální péči se považuje též ústavní péče[48] poskytovaná ve zdravotnických zařízeních občanům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení,[49] pokud jim nemůže být poskytnuta potřebná péče v ústavech sociální péče nebo pečovatelská služba, přestože podmínky pro poskytování těchto služeb splňují.

§73b (2) Ústavní péče ve zdravotnickém zařízení se považuje za sociální péči ode dne následujícího po dni, kdy občanu bylo doručeno rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení, že sociální péče bude poskytována ve zdravotnickém zařízení.[50]

HLAVA DRUHÁ
PÉČE O RODINU A DĚTI
§74
Pomoc rodinám s dětmi

§74 (1) Příslušné státní orgány poskytují k zajištění životních potřeb nezaopatřeným dětem, jejich rodičům, zejména osamělým matkám (otcům) pečujícím o nezaopatřené děti, ženám v době těhotenství a popřípadě dalším občanům, kteří mají v přímé péči nezaopatřené dítě, služby a dávky sociální péče, a to zejména příspěvek na výživu dítěte, příspěvek na rekreaci dětí důchodce a další peněžité dávky, věcné dávky, pečovatelskou službu a péči v zařízeních sociální péče.

§74 (2) Příslušné státní orgány ve spolupráci se školami, zdravotnickými zařízeními a dalšími organizacemi připravují děti a mládež poradenskou a výchovnou činností na manželství a odpovědné rodičovství, napomáhají vytváření příznivých vztahů v rodinách ohrožených rozvratem a přispívají k překonávání důsledků tohoto rozvratu. K plnění těchto úkolů zřizují příslušné státní orgány též manželské a předmanželské poradny.

§75
zrušen

HLAVA TŘETÍ
(§76 až 79)
zrušena

HLAVA ČTVRTÁ
PŘÍSPĚVEK PŘI PÉČI O BLÍZKOU
NEBO JINOU OSOBU

§80

§80 (1) Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu (dále jen "příspěvek") náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je

a) převážně nebo úplně bezmocná,

b) starší 80 let a je částečně bezmocná.

Příspěvek náleží též občanovi, který pečuje o jinou než blízkou osobu, pokud spolu žijí v domácnosti.[56]

§80 (2) Poživatel plného invalidního důchodu a starobního důchodu nemá nárok na příspěvek, jestliže výše jeho důchodu, popřípadě souběhu důchodů přesahuje výši tohoto příspěvku. V případě, že výše jeho důchodu, popřípadě souběhu důchodů je nižší než příspěvek, náleží tomuto občanu rozdíl mezi výší jeho důchodu a výší příspěvku uvedenou v §84.

§81

§81 (1) Příspěvek podle §80 náleží též rodiči nebo prarodiči, popřípadě jinému občanovi, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pečujícímu osobně, celodenně a řádně o nezletilé dítě starší jednoho roku, které je podle zvláštního předpisu dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.[57]

§81 (2) Přiznáním tohoto příspěvku zaniká nárok na poskytování rodičovského příspěvku podle zákona o státní sociální podpoře[69] z důvodu péče o totéž dítě.

§81 (3) Nárok na příspěvek podle §80 nenáleží za kalendářní měsíce, v nichž náležela odměna pěstouna ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu[69a].

§82

§82 (1) Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou,

a) je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích nebo mateřské škole, popřípadě v obdobném zařízení, a to po dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně,

b) je-li dítě umístěno v přípravném stupni pomocné školy[70] či obdobném zařízení, a to po dobu školní výuky a dalších školních činností podporujících komplexní rehabilitaci,

c) jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, a to po dobu školní výuky a dalších školních činností podporujících komplexní rehabilitaci, včetně pobytu ve školní družině, školním klubu nebo středisku zájmové činnosti. Za povinnou školní docházku se pro účely tohoto zákona považuje též docházka do 10. ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy,

d) jde-li o dítě do 18 let věku, které se připravuje na budoucí povolání studiem na střední škole nebo přípravou v učilišti nebo ve speciální škole podle zvláštního zákona,[58] a to po dobu školní výuky a dalších školních činností podporujících komplexní rehabilitaci,

e) jde-li o dítě do 18 let věku, které je umístěno v zařízení pro děti, které byly osvobozeny od povinné školní docházky, a to po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně,

f) jde-li o osobu starší 18 let převážně nebo úplně bezmocnou, která navštěvuje odpovídající zařízení, a to po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně,

g) jde-li o osobu starší 18 let převážně nebo úplně bezmocnou, která se soustavně připravuje na budoucí povolání,[66] a to po dobu výuky a dalších činností podporujících komplexní rehabilitaci,

h) jde-li o dítě do 18 let věku vyžadující mimořádnou péči nebo o osobu starší 18 let převážně nebo úplně bezmocnou a jsou-li poskytovány služby podporující komplexní rehabilitaci v domácím prostředí, nejvýše však v rozsahu šesti hodin denně.

§82 (2) Podmínka celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže občan pečující o blízkou nebo jinou osobu zabezpečil péči o tuto osobu jinou zletilou osobou v době

a) vyřizování osobních záležitostí,

b) vykonávání výdělečné činnosti uvedené v §83.

§83

§83 (1) Vykonává-li občan zajišťující péči o blízkou nebo jinou osobu výdělečnou činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči), má nárok na výplatu příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění 2,5násobek částky na osobní potřeby občana stanovenou zákonem o životním minimu.[55] Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

§83 (2) Vykonává-li občan zajišťující péči o blízkou nebo jinou osobu výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná,

a) vyplácí se příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení občana byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 2,5násobek částky na osobní potřeby občana,

b) je nárok na výplatu příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle §7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 2,5násobek částky na osobní potřeby občana; občan je povinen oznámit plátci příspěvku do osmi dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.

Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž, jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.

§83 (3) Vyplácel-li se příspěvek při samostatné výdělečné činnosti občana zálohově [odstavec 2 písm. a)], provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše

a) průměrného měsíčního příjmu dosahovaného při výkonu samostatné výdělečné činnosti stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo

b) jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle §7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně.

Pro zúčtování zálohově vypláceného příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování příspěvku je občan povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.

§83 (4) Dojde-li v kalendářním měsíci u občana k souběhu výdělečné činnosti uvedené v odstavci 1 s výdělečnou činností uvedenou v odstavci 2, výplata příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží.

§83 (5) Dojde-li v kalendářním měsíci u občana k souběhu výdělečné činnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2 s výplatou důchodu z důchodového pojištění, příspěvek za tento kalendářní měsíc nenáleží.

§84

Občanovi uvedenému v §80 a 81 náleží měsíčně peněžitý příspěvek ve výši 2,25násobku částky na osobní potřeby, jestliže pečuje o jednu osobu, nebo 3,85násobku této částky,[55] jestliže pečuje o dvě nebo více osob.

§85

Blízké osoby a bezmocnost se posuzují podle zákona o důchodovém pojištění.[63]

HLAVA PÁTÁ
PÉČE O TĚŽCE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ
OBČANY A STARÉ OBČANY
§86

§86 (1) Občanům těžce zdravotně postiženým, zejména nevidomým a občanům s těžkým postižením pohybového nebo nosného ústrojí, poskytují příslušné státní orgány služby, věcné dávky, peněžité dávky a bezúročné půjčky k překonání obtíží vyplývajících z jejich postižení. Zajišťuje se jim zejména společné stravování a rekreace, poskytuje pečovatelská služba a pomůcky potřebné k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení; místo těchto pomůcek může být poskytnut peněžitý příspěvek na jejich opatření.

§86 (2) Občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce; těmto občanům s těžkým zdravotním postižením jsou přiznávány mimořádné výhody I. stupně, občanům se zvlášť těžkým zdravotním postižením jsou přiznávány mimořádné výhody II. stupně a občanům se zvlášť těžkým zdravotním postižením a potřebou průvodce jsou přiznávány mimořádné výhody III. stupně. Stupeň mimořádných výhod osvědčuje průkaz mimořádných výhod, a to I. stupeň průkaz TP, II. stupeň průkaz ZTP a III. stupeň průkaz ZTP/P. Průkaz mimořádných výhod je veřejnou listinou.[67]

§86 (3) Průkaz mimořádných výhod obsahuje údaj o přiznaném stupni mimořádných výhod, jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, fotografii občana, jeho podpis, datum vydání, označení orgánu, který průkaz vydal, a dobu platnosti průkazu. Podpis občana se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. Doba platnosti průkazu mimořádných výhod od data jeho vydání může činit u občana ve věku

a) do 20 let nejvýše 5 let,

b) 20 až 50 let nejvýše 10 let,

c) nad 50 let bez omezení.

§86 (4) Platnost průkazu mimořádných výhod končí uplynutím doby v něm vyznačené, ohlášením jeho ztráty nebo krádeže, odnětím mimořádných výhod, smrtí občana nebo prohlášením za mrtvého anebo rozhodnutím příslušného orgánu. Příslušný orgán rozhodne o neplatnosti průkazu mimořádných výhod v případě, že průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje nebo došlo k podstatné změně podoby občana nebo je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost.

§86 (5) Vzory průkazu mimořádných výhod a požadavky na technické provedení fotografie občana stanoví prováděcí předpis.

§86 (6) Stát je povinen poskytovat těmto osobám pomoc při pracovním zařazení a uplatnění, jakož i vytvářet podmínky pro jejich začlenění do společenského a veřejného života.

§86a

Občan, jemuž byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P), má nárok na bezplatné poskytnutí tlumočnické služby formou úkonu pečovatelské služby při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb, a to v rozsahu nejvýše 24 hodiny za kalendářní rok.

§87

§87 (1) Dospělým občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, popřípadě při kombinaci těchto postižení, kteří potřebují ústavní péči, se v ústavech sociální péče pro dospělé občany takto postižené poskytuje zejména bydlení, zaopatření, zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče a v případě potřeby osobní vybavení, a umožňuje se jim s přihlédnutím ke stupni postižení též přiměřené pracovní uplatnění.

§87 (2) Dětem a mládeži s těžkým tělesným postižením nebo tělesným postižením v kombinaci s jiným postižením, které znemožňuje nebo podstatně ztěžuje výchovu, vzdělávání a přípravu pro povolání, se v ústavech sociální péče pro mládež takto postiženou poskytuje zejména bydlení, zaopatření, osobní vybavení, zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče, výchovná péče, vzdělání a příprava pro povolání.

§87 (3) Dětem a mládeži s těžkým mentálním postižením se poskytuje v ústavech sociální péče pro mládež takto postiženou zejména bydlení, zaopatření, osobní vybavení, zdravotní péče, rehabilitace, výchova zaměřená též k pracovní činnosti, kulturní a rekreační péče.

§87 (4) Ústavní péče podle odstavců 1 až 3 se poskytuje formou celoročního, týdenního nebo denního pobytu, popřípadě přechodného pobytu.

§88

Starým občanům poskytují příslušné státní orgány služby a dávky sociální péče, kterými se usnadňuje život ve stáří a umožňuje uspokojování zvláštních potřeb odůvodněných stárnutím. Udržování domácnosti a osobní péče se jim zajišťuje poskytováním pečovatelské služby; umožňuje se jim dále účast na společném stravování. Vytvářením vhodných podmínek se jim umožňuje aktivní účast na společenském, kulturním a veřejném životě podle jejich zájmů a zdravotního stavu a účast na rekreaci.

§89

Starým občanům, zejména těm, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují soustavnou péči, se poskytuje zejména bydlení, zaopatření, v případě potřeby osobní vybavení, zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče v ústavech sociální péče pro staré občany, pokud zdravotní stav nevyžaduje léčení a ošetřování v ústavním zařízení léčebně preventivní péče. Ústavní péče se poskytuje formou celoročního, týdenního nebo denního pobytu, popřípadě přechodného pobytu. Starým občanům může být poskytována potřebná péče též v zařízeních pro denní pobyt, popřípadě v jiných zařízeních sociální péče.

§89a

§89a (1) Při poskytování ústavní sociální péče podle §87 a 89 nelze používat opatření omezující pohyb osob, jimž je ústavní sociální péče poskytována, s výjimkou případů přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných osob, a to pouze po dobu nezbytně nutnou.

§89a (2) Ústav sociální péče je povinen o použití opatření omezujícího pohyb osob informovat bez zbytečného odkladu

a) zákonného zástupce osoby, které je ústavní sociální péče poskytována,

b) zřizovatele zařízení.

§89a (3) Ústav sociální péče je povinen vést evidenci případů použití opatření omezujících pohyb osob v rozsahu

a) jméno, příjmení a datum narození osoby, které je ústavní sociální péče poskytována,

b) datum a čas počátku použití opatření omezujícího pohyb osob,

c) důvod použití opatření omezujícího pohyb osob,

d) jméno a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila,

e) informace, zda bylo opatření omezující pohyb osob použito na základě předchozí indikace lékařem,

f) vyjádření lékaře v případech, kdy k použití opatření omezujícího pohyb osob došlo bez předchozí indikace lékařem,

g) datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob,

h) záznam o splnění povinnosti stanovené v odstavci 2.

HLAVA ŠESTÁ
PÉČE O OBČANY, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ ZVLÁŠTNÍ POMOC,
A O OBČANY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ
§90

§90 (1) Občanům, jejichž životní potřeby nejsou zabezpečeny příjmy z výdělečné činnosti nebo jinými příjmy, popřípadě dávkami, a příslušný orgán jim nemůže zajistit vhodné zaměstnání, poskytují příslušné orgány peněžité a věcné dávky.

§90 (2) Občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo kteří v nich žijí, zejména v důsledku návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, se poskytuje výchovná a poradenská péče, další služby, věcné dávky, popřípadě peněžité dávky a bezúročné půjčky, aby mohli tyto poměry překonat, pokud tak nemohou učinit vlastním přičiněním.

§91

§91 (1) Příslušné státní orgány ve spolupráci s ostatními státními orgány, společenskými a jinými organizacemi poskytují péči občanům společensky nepřizpůsobeným (například občanům po skončení protialkoholního nebo protitoxikomanického léčení, po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody), jíž se sleduje řešení sociálních důsledků jejich společenské nepřizpůsobenosti. Cílem této péče je vytvářet aktivní vztah těchto občanů k práci a společnosti a napomáhat k tomu, aby vedli řádný způsob života.

§91 (2) Společensky nepřizpůsobeným občanům se poskytuje zejména pomoc při pracovním umístění,[13] výchovná a poradenská péče, pomoc při ubytování a ubytování v zařízeních sociální péče, věcné dávky, popřípadě peněžité dávky a bezúročné půjčky.

HLAVA SEDMÁ
ÚHRADA NÁKLADŮ SOCIÁLNÍ PÉČE
§92

§92 (1) Dávky a služby sociální péče se poskytují bez úhrady nákladů nebo za plnou nebo částečnou úhradu. O povinnosti příjemce uhradit náklady za poskytnutou dávku nebo službu sociální péče rozhoduje příslušný státní orgán, který dávku nebo službu sociální péče poskytl.

§92 (2) Dávkami a službami sociální péče, za něž nelze vyžadovat úhradu, jsou:

a) mimořádné výhody a peněžité dávky pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených a některé nezbytné úkony pečovatelské služby,

b) výchovná a poradenská péče,

c) sociálněprávní ochrana,

d) další služby a dávky stanovené prováděcím předpisem.

§92 (3) Za sociálně potřebné občany hradí náklady na ostatní dávky a služby sociální péče plně nebo částečně stát. V těchto případech však může příslušný státní orgán požadovat od osob povinných výživou vůči tomuto občanovi úhradu nákladů za dávku nebo službu, a to postupně od manžela (manželky), dětí nebo rodičů občana, jemuž dávka nebo služba byla poskytnuta; od dětí lze úhradu nákladů požadovat jen tehdy, pokud nevznikl rodiči nárok na starobní nebo invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu let, a od rodičů jen tehdy, pokud byla dávka nebo služba poskytnuta nezaopatřenému dítěti.

§92 (4) Nedojde-li mezi příslušným státním orgánem a osobami uvedenými v odstavci 3 k dohodě o úhradě nákladů za poskytnuté dávky nebo služby, rozhodne o povinnosti těchto osob uhradit náklady a o výši této úhrady soud na návrh příslušného státního orgánu. O úhradě nákladů ústavní sociální péče poskytované nezaopatřeným dětem, které mají hradit jejich rodiče, však rozhoduje příslušný státní orgán.

§92 (5) zrušen

§92 (6) Při stanovení výše úhrady podle odstavců 1, 3 a 4 se vychází z příjmů a rodinných a majetkových poměrů občana, od něhož se úhrada požaduje; při změně těchto poměrů se může výše úhrady upravit znovu ode dne jejich změny. Jde-li o opětující se plnění, lze uložit též povinnost uhrazovat částky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Částky dlužné za poskytnutí dávky nebo služby se neúrokují.

§93

§93 (1) Za pobyt v ústavech sociální péče hradí občané náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby. Výši nákladů, způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví prováděcí předpis.

§93 (2) Po úhradě nákladů za pobyt v ústavu sociální péče pro dospělé občany musí občanu zůstat z jeho příjmů aspoň 25 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem.[40]

§93 (3) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují na ústavy sociální péče zřizované Ministerstvem práce a sociálních věcí, kraji a obcemi.

§93a

Za poskytování sociální péče podle §73b hradí občan a příslušný orgán sociálního zabezpečení zdravotnickému zařízení část nákladů; výši těchto nákladů, způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů od občana nevyžaduje, stanoví prováděcí předpis.

ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ O NÁROCÍCH A VÝPLATÁCH DÁVEK
A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
§94
Vznik nároku na dávku a její výplatu

§94 (1) Nárok na dávku sociální péče (dále jen "dávka") vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem, popřípadě prováděcími předpisy.

§94 (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení dávky, pokud není stanoveno, že takové žádosti není třeba. Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu[71], nebo jeho rodinný příslušník[72], který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu[71], je podmínkou nároku na dávku písemný souhlas s tím, aby příslušný orgán zjišťoval údaje rozhodné pro posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče podle tohoto zákona (dále jen "neodůvodnitelná zátěž systému”); to neplatí, je-li tento žadatel na území České republiky hlášen k trvalému pobytu.

§94 (3) Dávka, na kterou vzniká nárok rozhodnutím příslušného orgánu, a dávka uvedená v §80 může být přiznána a vyplácena nejdříve od počátku měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o poskytnutí této dávky.

§94a

Nárok na poskytnutí pečovatelské služby podle §86a vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nejdříve však od počátku měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jejím poskytnutí.

Dodatečné přiznání, změny výše
a zánik nároku na dávku a její výplatu
§95

§95 (1) Zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo že byla neprávem odepřena, anebo že byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná.

§95 (2) Dávka se zvýší nebo přizná podle odstavce 1 ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však za tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo na její zvýšení.

§95 (3) Dávka uvedená v §94 odst. 3 může být odňata nejdříve ode dne, kterým se změnily skutečnosti rozhodné pro její přiznání.

§96

§96 (1) Zanikl-li nárok na dávku nebo zjistí-li se, že dávka byla přiznána neprávem, dávka se odejme.

§96 (2) Zjistí-li se, že dávka byla přiznána ve vyšší částce, než v jaké náleží, dávka se sníží.

§96 (3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na výplatu dávky, její výplata se zastaví nebo se dávka vyplácí v nižší nebo vyšší částce.

§96 (4) Dávka se odejme nebo sníží anebo její výplata se zastaví ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Dávka podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem však náleží v dosavadní výši až do dne předcházejícího dni její nejbližší výplaty, která následuje po dni doručení rozhodnutí o odnětí nebo snížení dávky anebo zastavení její výplaty. Byla-li výplata této dávky zastavena podle §106 odst. 3 a zjistí-li se, že občan přestal být invalidním nebo částečně invalidním již před zastavením výplaty dávky, dávka nenáleží ode dne zastavení její výplaty; zjistí-li se, že občan přestal být invalidním nebo částečně invalidním až po zastavení výplaty dávky, dávka nenáleží ode dne, kterým přestal být invalidním nebo částečně invalidním.

§96 (5) Zanikl-li nárok na dávku nebo na její výplatu, popřípadě na část výplaty, pro přiznání jiné dávky, zúčtují se částky jiné dávky náležející ode dne jejího přiznání s částkami dosavadní dávky vyplacenými za tutéž dobu.

§97

§97 (1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času.

§97 (2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li uvedeno jinak, uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Uvedená lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou občanu, který musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.

Omezení výplaty a snížení dávek
§98
zrušen.

§99
zrušen

§100
zrušen.

§101
Lhůty pro výplatu dávek a zaokrouhlování výše dávek

§101 (1) Dávky sociální péče se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky sociální péče, nestanoví-li jinak prováděcí předpis.

§101 (2) Dávky, mohou být vypláceny zálohou; zálohy se zúčtovávají za období nepřesahující 12 měsíců, nejde-li o zúčtování důchodu z ciziny. Nedosahují-li dávky 100 Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.

§101 (3) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§102
Výplata dávek oprávněným a jiným příjemcům

§102 (1) Dávky se vyplácejí v hotovosti nebo na účet určený příjemcem dávky. Příjemcem dávky je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce.

§102 (2) zrušen

§102 (3) Příslušný státní orgán ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je oprávněný povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat.

§102 (4) Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného.

§103
Nárok na dávky a služby
a jejich poskytování ve vztahu k cizině

§103 (1) Na dávky a služby nemají nárok občané, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky. Občané členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci[72] mají nárok na dávky a služby, pokud jsou hlášeni na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu[71]po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li jim nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství[73].

§103 (2) Dávky se nevyplácejí do ciziny a nenáležejí za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale. O tom, že se dávka sociální péče při pobytu v cizině do ciziny nevyplácí, se nevydává rozhodnutí. Služby sociální péče se po dobu pobytu v cizině neposkytují.

§103 (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen tehdy, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.

§ 103a
Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém sociální péče

§103a (1) Požádá-li o poskytnutí dávky sociální péče občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu[71] po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník[72], který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu[71] po dobu delší než 3 měsíce, příslušný orgán současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče; to neplatí, je-li tato osoba na území České republiky hlášena k trvalému pobytu.

§103a (2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže

a) je účastna nemocenského pojištění[74], nejde-li o žáka nebo studenta, nebo je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění[63], anebo je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství[73], nebo

b) před zahájením řízení o dávce sociální péče byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku sociální péče byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce sociální péče nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění[74], nejde-li o žáka nebo studenta, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění[63] a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

§103a (3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto skutečnosti:

a) délka pobytu podle zvláštního právního předpisu[71] na území České republiky,

b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,

c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání[75] na území České republiky,

d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

§103a (4) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že

a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu[71] po dobu

1. od 1 do 3 let, 2 body,

2. od 3 do 6 let, 4 body,

3. od 6 do 8 let, 6 bodů,

4. 8 nebo více let, 8 bodů;

b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání[75], po dobu

1. 12 až 24 měsíců, 4 body,

2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,

3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,

4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů;

c) započte v případě osoby, která

1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,

2. má střední vzdělání, 2 body,

3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,

4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů;

d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle zvláštního právního předpisu[76], 4 body;

e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního předpisu[71] v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup

1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,

2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body,

3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,

4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.

§103a (5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.

§103a (6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, příslušný orgán zváží podle osobních okolností posuzovaného, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při posuzování, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se berou v úvahu také její vazby na osoby blízké[77], které pobývají v České republice, skutečnost, zda se jedná o dočasné obtíže, a potenciální zatížení systému sociální péče poskytnutím dávek dotčené osobě.

§103a (7) Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.

§103a (8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky, obce a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu příslušného orgánu sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud příslušný orgán oznámí Policii České republiky, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému[78], je Policie České republiky povinna příslušnému orgánu sdělit ukončení přechodného pobytu této osoby podle zvláštního právního předpisu[71]. Policie České republiky neprodleně sdělí na žádost příslušnému orgánu, zda osobě, která žádá o přiznání dávky sociální péče nebo které je tato dávka poskytována, byl ukončen podle zvláštního právního předpisu[71] pobyt na území České republiky.

§104
Přechod nároku při úmrtí oprávněného

§104 (1) Nárok na dávku zaniká dnem smrti oprávněného.

§104 (2) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

§104 (3) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 2.

§104 (4) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavcích 2 a 3 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto pozůstalých.

§105
Postoupení a srážky

§105 (1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny.

§105 (2) Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách.

§105 (3) Pro výkon rozhodnutí srážkami z důchodu platí předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy. Ostatní dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí.

HLAVA DRUHÁ
POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OBČANŮ
A ORGANIZACÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
Povinnosti a odpovědnost občanů
§106

§106 (1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky nebo služby sociální péče je povinen písemně ohlásit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku nebo službu sociální péče, její výši a výplatu nebo poskytování.

§106 (2) Byl-li oprávněný nebo jiný příjemce vyzván orgánem sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo službu sociální péče, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán sociálního zabezpečení delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky, popřípadě poskytování služby sociální péče, zastavena, jestliže oprávněný nebo jiný příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

§106 (3) Výplata dávky nebo poskytování služby sociální péče podmíněné nepříznivým zdravotním stavem může být zastavena, jestliže se občan, jehož zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a občan, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo zvláštní příjemce, byl upozorněn na možnost zastavení výplaty dávky nebo poskytování služby sociální péče.

§106 (4) Jestliže se osoba zdravotně znevýhodněná[40a] nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, nepovažuje se ode dne uvedeného v rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení za osobu zdravotně znevýhodněnou; podmínkou však je, že na tuto možnost byla osoba zdravotně znevýhodněná nebo její zákonný zástupce upozorněn.

§106 (5) Občané, od nichž je příslušný státní orgán oprávněný požadovat úhradu nákladů vynaložených na dávky nebo služby sociální péče, jsou povinni ve lhůtě uvedené v odstavci 2 osvědčit výši svých příjmů a hlásit změny v jejich výši, jakož i změny v rodinných a majetkových poměrech, které jsou rozhodné pro výši této úhrady.

§106a

§106a (1) Občan, kterému byly přiznány mimořádné výhody, je za účelem vydání průkazu mimořádných výhod (§86 odst. 2) povinen předložit jednu fotografii, která odpovídá jeho současné podobě. Občan, kterému byl vydán průkaz mimořádných výhod, je povinen dbát, aby údaje uvedené v průkazu odpovídaly skutečnosti, chránit průkaz před poškozením, zničením, ztrátou a zneužitím a ohlásit orgánu, který vydal průkaz, že některá z uvedených skutečností nastala. Orgánu, který vydal průkaz, je občan dále povinen na výzvu předložit průkaz ke kontrole a odevzdat neplatný průkaz.

§106a (2) Každý, kdo nalezne průkaz mimořádných výhod nebo má v držení průkaz mimořádných výhod zemřelého občana nebo občana prohlášeného za mrtvého, je povinen jej neprodleně odevzdat kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Stejnou povinnost má i občan, který ohlásil ztrátu průkazu mimořádných výhod, jestliže průkaz nalezne nebo jej jinak získá zpět. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, kterému je odevzdán průkaz podle předchozích ustanovení, je povinen jej odevzdat orgánu, který jej vydal.

§107

§107 (1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijímal dávku nebo její část, ačkoliv věděl nebo musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, nebo vědomě jinak způsobil, že dávka nebo její část byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než záležela, je povinen vrátit dávku nebo její část ode dne, od něhož nenáležela vůbec nebo v poskytované výši; to platí zejména tehdy, jestliže nesplnil ohlašovací povinnost, dávku vylákal nebo zamlčel některou rozhodnou skutečnost.

§107 (2) O povinnosti vrátit dávku ve věcech sociální péče poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání, snížení nebo odnětí dávky ve věcech sociální péče nebo její části. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky anebo ze mzdy oprávněného; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.

§107 (3) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne, za který byla dávka vyplacena. Tyto lhůty neplynou po dobu řízení o odvolání, řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky.

§107 (4) O povinnosti uhradit výdaje vynaložené na službu sociální péče poskytnutou neprávem, bez úhrady nákladů nebo jen za nižší úhradu platí ustanovení odstavců 1 až 3.

§107 (5) Rozhodnutí vydané podle odstavců 2 a 4 lze vykonat nejpozději do deseti let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti.

§108
Povinnost organizací vést záznamy a podávat
hlášení pro účely sociálního zabezpečení

§108 (1) Organizace jsou povinny vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nároky na dávky, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.

§108 (2) Změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu jsou organizace povinny písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů; prováděcí předpis stanoví náležitosti a způsob hlášení. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou organizace povinny podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.

§108 (3) Orgány sociálního zabezpečení mají právo ve věcech sociální péče přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení a včasnost a způsob jejich předložení a podání.

§109
Odpovědnost organizace

§109 (1) Jestliže organizace nepodala hlášení nebo nepředložila záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené organizací byly nesprávné, a v důsledku toho byla dávka poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, je povinna nahradit neprávem vyplacené částky.

§109 (2) O povinnosti nahradit neprávem vyplacené částky rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, který je příslušný rozhodovat o dávce sociální péče. Nárok na náhradu neprávem vyplacených částek zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení zjistil, že částky byly vyplaceny neprávem, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne jejich výplaty. Tyto lhůty neplynou po dobu řízení o odvolání, řízení o žalobě a po dobu výkonu rozhodnutí.

§110
zrušen

§111
Vstup do organizací a kontrolní oprávnění

Pověření pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni při plnění úkolů sociální péče vstupovat do organizací, na pracoviště a do zařízení sociální péče a kontrolovat plnění povinností uložených předpisy sociálního zabezpečení; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni vyžadovat přijetí opatření k nápravě. Organizace a zařízení jsou povinny poskytnout pověřeným pracovníkům potřebnou součinnost.

§112

§112 (1) Za porušení povinností na úseku sociální péče vyplývajících z tohoto zákona, zákonů o působnosti orgánů v sociálním zabezpečení, a z předpisů je provádějících, je příslušný státní orgán oprávněn uložit organizaci pokutu až do částky 100 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kč.

§112 (2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušný státní orgán dověděl o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy je organizace porušila. Pokutu nelze uložit, byla-li organizaci za totéž porušení povinností uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů, nebo jde-li o orgán (útvar) provádějící sociální zabezpečení vojáků z povolání.

§113
Povinnosti zdravotnických zařízení

Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách nebo službách sociální péče, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky, zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce nebo službě sociální péče. Pro podávání hlášení a vydávání výpisů z chorobopisů platí lhůty uvedené v §108 odst. 2. Zdravotnická zařízení jsou povinna neprodleně oznamovat příslušným orgánům sociálního zabezpečení přerušení nebo skončení poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení podle §73b, jakož i změnu zdravotnického zařízení, v němž je tato péče poskytována.

HLAVA TŘETÍ
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ
Díl první
Orgány sociálního zabezpečení a jejich působnost
§114 až 118
zrušeny

Díl druhý
Řízení
§119 až 121
zrušeny

§122
Opravné prostředky

§122 (1) zrušen.

§122 (2) zrušen.

§122 (3) zrušen.

§122 (4) zrušen.

§122 (5) zrušen.

§122 (6) Opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému podle §106 odst. 4 nemá odkladný účinek.

§123
zrušen

§124
Doručování písemností

Do vlastních rukou se doručují

a) rozhodnutí, jimiž se dávka sociální péče nebo služba sociální péče nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje výplata dávky sociální péče, a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplácené částky,

b) předvolání poživatele dávky sociální péče nebo služby sociální péče podmíněné nepříznivým zdravotním stavem nebo osoby zdravotně znevýhodněné k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

§125
Náhrada nákladů řízení

§125 (1) Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách sociální péče a službách sociální péče.

§125 (2) Příslušný státní orgán nahrazuje v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem náklady vzniklé občanům, popřípadě jejich průvodcům, kteří se na vyzvání dostaví k jednání orgánu ve věcech sociální péče nebo se pro potřeby tohoto orgánu podrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

§125 (3) Nároky na náhradu nákladů občanů v řízení před soudem upravují zvláštní předpisy.[16]

§126
Obecné předpisy o řízení

Pokud tento zákon nebo zákony národních rad o působnosti orgánů republik v sociálním zabezpečení nestanoví ve věcech sociální péče odchylky od obecných předpisů o správním řízení, platí tyto předpisy.

HLAVA ČTVRTÁ
PRÁVNÍ ÚKONY A POČÍTÁNÍ ČASU
§127
Právní úkony

§127 (1) Právní úkon (žádost o dávku nebo službu sociální péče apod.) je projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

§127 (2) Právní úkon, který nebyl učiněn formou stanovenou předpisy sociálního zabezpečení uvedenými v §112 odst. 1, je neplatný.

§127 (3) Jinak pro právní úkony, jejich neplatnost a důsledky této neplatnosti platí ustanovení občanského zákoníku.

§128
Počítání času

§128 (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

§128 (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, kdy došlo k události určující počátek lhůty; není-li takový den v měsíci, připadá poslední den lhůty na poslední den v měsíci.

§128 (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Tato lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo je-li podána poštovní zásilka obsahující podání; pro lhůty u úkonů učiněných vůči soudu platí občanský soudní řád.

ČÁST PÁTÁ
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ,
PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
A PŘÍSLUŠNÍKŮ VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY
§129 až 141
zrušeny.

§142
Organizace a řízení

§142 (1) zrušen

§142 (2) zrušen

§142 (3) zrušen

§142 (4) zrušen

§142 (5) zrušen

§142 (6) Orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o důchodech z důchodového pojištění vojáků z povolání, poskytují poživatelům důchodů a jejich rodinným příslušníkům, kteří nejsou důchodově pojištěni, též peněžité dávky sociální péče, a to

a) občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům,

b) občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc,

c) příspěvek na rekreaci dětí důchodce.

§142 (7) Ministerstvo obrany může zřizovat ústavy sociální péče a poskytovat i další služby a dávky sociální péče pro

a) poživatele důchodů vyplácených Vojenským úřadem sociálního zabezpečení a jejich rodinné příslušníky,

b) účastníky odboje a jejich manželky (manžele).

§143
Žádost o dávku

§143 (1) zrušen

§143 (2) zrušen

§143 (3) zrušen

§143 (4) Žádost o peněžitou dávku sociální péče podává oprávněný u plátce důchodu.

§144
zrušen

§145
Odvolací řízení

§145 (1) Proti rozhodnutí o dávce sociální péče lze podat písemné odvolání do 15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání není přípustné proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti.

§145 (2) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět; neučiní-li tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání.

§145 (3) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.

§145 (4) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání; pokud nelze v této lhůtě o odvolání rozhodnout, musí být oprávněnému písemně sděleny důvody a doba, během níž se o odvolání rozhodne.

§145 (5) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

§145 (6) Pro řízení v sociálním zabezpečení v ozbrojených silách neplatí ustanovení §126.

ČÁST ŠESTÁ
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSOB
SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH
§145a
Společná ustanovení

§145a (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňuje dále stanovené podmínky, je účastna nemocenského pojištění.

§145a (2) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém pojištění.[51] Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti.

§145a (3) Osoba samostatně výdělečně činná je podle tohoto zákona účastna nemocenského pojištění jen jednou, i když vykonává několik samostatných výdělečných činností, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost a spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.

§145a (4) Pro nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných platí ustanovení předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud se dále nestanoví jinak.

§145b
Účast na nemocenském pojištění

§145b (1) Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolné. Osoba samostatně výdělečně činná může však být účastna nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, za které je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti[52] (dále jen "zálohy na pojistné na důchodové pojištění") nebo za které není povinna z důvodů uvedených v §14 odst. 7 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění.

§145b (2) Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k nemocenskému pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém se k tomuto pojištění přihlásila. Nemocenské pojištění však vznikne dnem, od kterého se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k nemocenskému pojištění, pokud se k tomuto pojištění přihlásila nejpozději do osmi dnů ode dne, ve kterém zahájila nebo znovu zahájila samostatnou výdělečnou činnost, jestliže se v této lhůtě přihlásila též k účasti na důchodovém pojištění; podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění se nevyžaduje, pokud osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění podle §13 odst. 1 písm. b) zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. Nemocenské pojištění nemůže vzniknout přede dnem, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila nebo znovu zahájila samostatnou výdělečnou činnost, ani přede dnem, od kterého je tuto činnost oprávněna vykonávat.

§145b (3) Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění zaniká

a) dnem, od kterého se odhlásila z nemocenského pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém se z nemocenského pojištění odhlásila,

b) posledním dnem kalendářního měsíce, na který bezprostředně navazují tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí, za které nebylo zaplaceno splatné pojistné na nemocenské pojištění (dále jen "pojistné"), nebo

c) dnem, kdy nastaly skutečnosti uvedené v §10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.

§145c
Přehled dávek

Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují tyto dávky:

a) nemocenské,

b) peněžitá pomoc v mateřství.

Nemocenské
§145d

§145d (1) Nemocenské náleží osobě samostatně výdělečně činné, která je podle zvláštního předpisu[53] uznána dočasně neschopnou k výkonu své dosavadní samostatné výdělečné činnosti (dále jen "pracovní neschopnost"). Nemocenské náleží též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu[53a] (dále jen "karanténa").

§145d (2) Nemocenské podle odstavce 1 náleží, pokud

a) osoba samostatně výdělečně činná nevykonává osobně po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény samostatnou výdělečnou činnost,

b) bylo zaplaceno pojistné za dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhož je nárok na nemocenské uplatněn, a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa); při vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény) v kalendářním měsíci, ve kterém vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, však musí být vždy zaplaceno pojistné za tento kalendářní měsíc. Podmínka zaplacení pojistného je splněna, pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné nejpozději do tří měsíců ode dne vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény),

c) účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény); to však neplatí, vznikla-li účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných podle §145b odst. 2 věty druhé.

§145e

§145e (1) Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které se podle zvláštního zákona neplatí zálohy na pojistné na důchodové pojištění.

§145e (2) Vyměřovacím základem podle odstavce 1 je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění.[54]

§145e (3) Rozhodným obdobím je kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.

§145e (4) Jestliže v rozhodném období podle odstavce 3 není ani jeden kalendářní měsíc, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění, je rozhodným obdobím doba od 1. ledna kalendářního roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Není-li v rozhodném období podle předchozí věty ani jeden kalendářní měsíc, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění, je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž vznikla pracovní neschopnost.

§145e (5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě.

§145f
Peněžitá pomoc v mateřství

§145f (1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží osobě samostatně výdělečně činné, pokud nevykonává osobně samostatnou výdělečnou činnost, splňuje podmínku uvedenou v §145d odst. 2 písm. b) a její účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných trvala aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku před porodem, popřípadě převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle předchozí věty však vzniká, jen je-li současně splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění uvedená v §6 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§145f (2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

ČÁST SEDMÁ
zrušena

ČÁST OSMÁ
ZVÝŠENÍ VYPLÁCENÝCH DŮCHODŮ
HLAVA PRVNÍ
ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ PŘIZNANÝCH PŘED 1. ŘÍJNEM 1988
§146 až 173
zrušeny

§173a

Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§174 až 175
zrušeny

HLAVA TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§176 a 177
zrušeny

§177a

§177a (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá vyhlášku podle §86, §92 odst. 2, §93 odst. 1, §94 odst. 1, §101 odst. 1, §108 odst. 2.

§177a (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou, co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení, výchovou dítěte a péčí nahrazující péči rodičů, způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu nebo zpětné výplatě, výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče.

§177a (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vydá vyhlášku podle §93a.

§178
Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1. čl. IV zákona č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení;

2. čl. 3 a 4 zákona č. 71/1970 Sb., o úpravě některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení;

3. čl. I zákona č. 106/1971 Sb., o zvýšení důchodů starodůchodců a některých nízkých důchodů v sociálním zabezpečení;

4. zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., zákona č. 150/1979 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 116/1983 Sb., zákona č. 56/1984 Sb., zákona č. 108/1984 Sb. a zákona č. 53/1987 Sb., s výjimkou §84 odst. 2, §85 až 87, §90, 92, §97 odst. 3 a §101;

5. zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů;

6. zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení;

7. zákon č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách zákona o sociálním zabezpečení.

§179
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1988, s výjimkou ustanovení §176 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

* * *

Zákon č. 110/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, nabyl účinnosti dnem 1. května 1990, zákon č. 180/1990 Sb., o změnách předpisů o nemocenském a sociálním zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1990, zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, nabyl účinnosti dnem 1. února 1991, zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, nabyl účinnosti dnem 1. března 1991, zákon č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1991, zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, nabyl účinnosti dnem 29. listopadu 1991, zákon č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992, zákon č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. června 1992, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993, zákon České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993, s výjimkou ustanovení čl. IV bodů 27 až 29, 32, 35 a 36, čl. V a čl. XI bodů 2 a 9, které nabyly účinnosti dnem 1. března 1993, zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony, nabyl účinnosti dnem 1. března 1993, zákon č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 1993, zákon č. 266/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. listopadu 1993 a zákon č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 38, které nabylo účinnosti dnem 23. prosince 1993.

* * *

Zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, nabyl účinnosti dnem 1. března 1991.

Zákon č. 246/1991 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1991, nabyl účinnosti dnem 1. července 1991.

Zákon č. 116/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1992, nabyl účinnosti dnem 31. března 1992, s výjimkou §2, 4 a 5, které nabyly účinnosti dnem 1. června 1992.

Zákon České národní rady č. 547/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1993, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 255/1993 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1993 a o zvýšení důchodů přiznávaných v roce 1994, nabyl účinnosti dnem 1. listopadu 1993.

Zákon č. 41/1994 Sb., o zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů, a sociálních důchodů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1994.

* * *

Zákon č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti, nabyl účinnosti dnem 21. března 1994.

* * *
Článek IV zákona č. 110/1990 Sb. zní:
Čl. IV

Osobní důchod přiznaný na základě §53 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, nebo jiných dříve platných předpisů, se mění ode dne 1. května 1990 na ten důchod, který podle předpisů platných přede dnem 1. května 1990 nahrazoval, a to ve výši, v jaké se k tomuto dni vyplácel; tím není do 31. prosince 1990 dotčena možnost snížení důchodu, který byl přede dnem účinnosti tohoto zákona přiznán jako osobní důchod, podle dosavadních předpisů o osobních důchodech.

* * *
Články VIII a XI zákona č. 180/1990 Sb. znějí:
Čl. VIII

Na výběrovou a dětskou rekreaci organizovanou odborovými organizacemi se poskytují příspěvky ze státního rozpočtu. Způsob a výši jejich poskytování stanoví Federální ministerstvo financí na návrh příslušných ústředních odborových orgánů.

Čl. XI

Zrušují se:

1. ustanovení §244 odst. 2 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 78/1983 Sb.), a označení odstavce 1,

2. čl. III zákona č. 110/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,

3. vyhláška č. 88/1967 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.

* * *
§32 bod 4 zákona č. 1/1991 Sb. zní:
§32

Zrušují se:

4. §80 až 85 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.

* * *
§12 zákona č. 46/1991 Sb. zní:
§12

Zrušuje se §160 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.

* * *
Článek VII zákona č. 306/1991 Sb. zní:
Čl. VII
Přechodná ustanovení

(1) Nárok na vdovecký příspěvek zaniká dnem 31. července 1991.

(2) O nárocích na vdovecký příspěvek, jež vznikly přede dnem 1. srpna 1991 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, se za dobu před 1. srpnem 1991 rozhodne podle předpisů platných před tímto dnem.

(3) Zaopatřovací příspěvek se zvýší na částku 500 Kč měsíčně nebo 750 Kč měsíčně bez žádosti od 1. srpna 1991.

(4) Do 31. prosince 1991 mohou o nárocích ze sociálního zabezpečení vojáků z povolání Československé armády rozhodovat krajské vojenské správy příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby.

§9 bod 2 zákona č. 482/1991 Sb. zní:
§9

Zrušují se

2. s působností pro Českou republiku §92 odst. 5 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

* * *
Část jedenáctá zákona č. 578/1991 Sb. zní:
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§17

§17 (1) Bylo-li zaměstnání před účinností tohoto zákona sjednáno na dobu určitou delší než jeden rok, považuje se podmínka sjednání zaměstnání na dobu nejdéle jednoho roku do 31. prosince 1992 za splněnou.

§17 (2) Organizace, u níž je po 31. prosinci 1992 zaměstnán poživatel starobního důchodu v zaměstnání sjednaném na dobu delší než jeden rok, je povinna tuto skutečnost ohlásit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do 10. ledna 1993.

§17 (3) Ustanovení §7 se použije poprvé při zdanění mezd vyúčtovaných za měsíc leden 1992.

§17 (4) Nároky na hmotné zabezpečení vzniklé uchazečům o zaměstnání přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů, výše hmotného zabezpečení a doba jeho poskytování se však ode dne účinnosti tohoto zákona řídí ustanoveními tohoto zákona.

§17 (5) Uchazečům o zaměstnání, kterým vznikl nárok na hmotné zabezpečení přede dnem účinnosti tohoto zákona pouze započtením jiných dob než doby zaměstnání, které se nezapočítávají podle tohoto zákona stejně jako zaměstnání, se ode dne jeho účinnosti hmotné zabezpečení stanoví z fiktivního výdělku obdobně podle §17 odst. 6 zákona o zaměstnanosti.

* * *
§133 bod 9 zákona č. 582/1991 Sb. zní:
§133
Zrušovací ustanovení

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

9. §102 odst. 1 a 2, §102 odst. 2, 5 a 6, §103 odst. 2 věta druhá, §107 odst. 2 věta první, §108 odst. 3, §109 odst. 2 věta první, §111, 112, 113, 118, 119, 120, 121, §122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst. 6, §124, §125 odst. 1 a 2, §126, 137, §142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a c), odst. 5, §143 odst. 2 a 3, §144 odst. 1 a 3, §145, §145b odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).

* * *
Článek VII odst. 2 zákona č. 235/1992 Sb. zní:
Čl. VII
Přechodná ustanovení

(2) Pokud občan utrpěl pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání přede dnem 1. června 1992, má nárok na zvýšení invalidního důchodu o 10 % jeho průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před tímto dnem.

* * *
§32 bod 3 zákona č. 589/1992 Sb. zní:
§32

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

3. §11 písm. b) věta za středníkem a §145b odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

* * *
Článek IX zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. zní:
Čl. IX

(1) Nároky na dávky nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných před 1. lednem 1993 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem; nebylo-li před tímto dnem včas zaplaceno pojistné a nárok na dávku proto nevznikl, nevznikne tento nárok ani doplacením dlužného pojistného po 31. prosinci 1992.

(2) Vznikl-li osobě samostatně výdělečně činné nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství po 31. prosinci 1992, je rozhodným obdobím pro stanovení této dávky období po tomto dni.

(3) Osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost ke dni 31. prosince 1992, nebyly podle předpisů platných před 1. lednem 1993 povinny podávat přihlášku k sociálnímu zabezpečení a jsou podle předpisů platných od 1. ledna 1993 účastny nemocenského pojištění, jsou povinny podat přihlášku k nemocenskému pojištění a zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nejpozději do 30. června 1993. Výše tohoto pojistného a příspěvku se přitom stanoví z příjmů dosažených v roce 1992; pokud však samostatná výdělečná činnost byla zahájena po 30. září 1992, postupuje se tak, jako by byla zahájena 1. ledna 1993. K přihlášce k nemocenskému pojištění je osoba samostatně výdělečně činná povinna přiložit výpis z daňového přiznání za rok 1992.

(4) Společníci společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, kteří byli dne 31. prosince 1992 účastni nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných jen na základě výkonu práce pro tuto společnost, za kterou byli touto společností odměňováni, jsou povinni podat odhlášku z tohoto zabezpečení nejpozději do 31. ledna 1993.

(5) Občanům umístěným v ústavech sociální péče, v psychiatrických léčebnách a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, kterým se ke dni 28. února 1993 z důvodu tohoto umístění důchod nevyplácel nebo vyplácel ve snížené výši, náleží výplata důchodu v plné výši od splátky důchodu splatné v březnu 1993; to platí obdobně pro výplatu zvýšení důchodu pro bezmocnost s tím, že toto zvýšení se začne vyplácet na žádost oprávněného.

* * *
Články V, VII a VIII zákona č. 84/1993 Sb. znějí:
Čl. V
Zvýšení důchodů,
které jsou jediným zdrojem příjmu

(1) Hranice důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, činí podle §54 odst. 1 a §68 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení, 1840 Kč měsíčně a podle §54 odst. 2 a §68 odst. 2 uvedeného zákona 3060 Kč měsíčně.

(2) Důchody vyplácené ke dni 28. února 1993, které byly upraveny jako jediný zdroj příjmu, se zvýší bez žádosti od splátky důchodu splatné po tomto dni.

(3) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí oboustranně osiřelých dětí, které dosud nebyly upraveny jako jediný zdroj příjmu a nedosahují výše uvedené v odstavci 1, se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 28. únoru 1993.

(4) Při úpravě důchodů podle předchozích odstavců se vychází z výše důchodů po zvýšení podle zákona České národní rady č. 547/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1993.

Čl. VII
Přechodné ustanovení

Výjimky poskytnuté podle §103 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a na jejich základě vydaná rozhodnutí o poskytování dávek sociální péče pozbývající účinnosti dnem 1. května 1993.

Čl. VIII
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se §103 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, jde-li o dávky a služby sociální péče.

* * *
Článek IV zákona č. 160/1993 Sb. zní:
Čl. IV
Přechodná ustanovení

(1) Zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné") podle čl. I tohoto zákona se platí poprvé na měsíc srpen 1993, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky pojištěná před 1. lednem 1993, platí zálohy na pojistné poprvé v den jejich splatnosti následující po dni podání daňového přiznání za rok 1992, ne však dříve než na měsíc srpen 1993. Měsíčním vyměřovacím základem pro stanovení záloh na pojistné je nejméně 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1992 po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc roku 1992; přitom se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž nemocenské pojištění trvalo aspoň po část měsíce nebo v nichž samostatná výdělečná činnost byla vykonávána aspoň po část měsíce.

(3) Pojistné, a to včetně dlužného pojistného, které osoba samostatně výdělečně činná zaplatila podle právní úpravy účinné v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993 a odstavce 6 na jednotlivé kalendářní měsíce roku 1993, se považuje za zálohy na pojistné. Ustanovení předchozí věty neplatí pro osoby samostatně výdělečně činné, které zahájily samostatnou výdělečnou činnost v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993, popřípadě pro osoby samostatně výdělečně činné, u kterých se má podle čl. IX odst. 3 věty druhé zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, za to, že tuto činnost zahájily dnem 1. ledna 1993, pokud při podání přehledu podle §15 odst. 1 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění čl. I bodu 13 tohoto zákona, podle příjmů za rok 1993 požádaly, aby se vyměřovací základ za rok 1993 stanovil z té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1993 po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné.

(4) Vyměřovací základ podle právní úpravy účinné v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993, z něhož bylo zaplaceno pojistné, se považuje za měsíční vyměřovací základ.

(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za srpen 1993 a následující měsíce případné dlužné zálohy na pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.

(6) Pojistné, které osoba samostatně výdělečně činná měla zaplatit přede dnem účinnosti tohoto zákona a které mělo být stanoveno podle předpisů platných od 1. ledna 1993 do dne účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle těchto předpisů. Vyměřovací základ pro doplatek dlužného pojistného podle §26 odst. 4 věty třetí zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se však stanoví podle čl. I tohoto zákona; pro doplatek tohoto dlužného pojistného platí přitom lhůta uvedená v tomto ustanovení.

(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla před 1. červencem 1993 vyňata z nemocenského pojištění na základě §145d zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se může přihlásit k nemocenskému pojištění do 31. července 1993, jinak její nemocenské pojištění zanikne k 31. červenci 1993. Do dne, kdy se přihlásí k nemocenskému pojištění, nejdéle však do 31. července 1993, je vyňata z nemocenského pojištění. Ochranná lhůta zde však neplyne. Pokud taková osoba samostatně výdělečně činná nezačala do 31. prosince 1993 opětovně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nevztahuje se na ni odstavec 3 věta první.

(8) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního anebo invalidního důchodu a která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 1992 po 30. září, se může do 31. července 1993 odhlásit z nemocenského pojištění, jestliže její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení nedosáhl v roce 1992 v průměru na jeden kalendářní měsíc z měsíců po zahájení samostatné výdělečné činnosti (včetně tohoto měsíce) částky 2200 Kč. Pojistné zaplacené za dobu před zánikem nemocenského pojištění podle věty první se nepovažuje za zálohy na pojistné; vyměřovacím základem, z něhož se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, na které vznikne nárok po 30. červnu 1993, je úhrn vyměřovacích základů pro stanovení pojistného podle právní úpravy platné před 1. červencem 1993.

(9) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 1993 před 1. červencem, se může do 31. prosince 1993 odhlásit z nemocenského pojištění.

(10) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla aspoň ještě dne 31. prosince 1992 nemocensky pojištěna již z jiného důvodu nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která podle úpravy platné před 1. červencem 1993 nebyla nemocensky pojištěna jako osoba samostatně výdělečně činná, se může do 31. července 1993 přihlásit k nemocenskému pojištění, pokud v období do 30. června 1993 zaniklo její nemocenské pojištění z jiného důvodu nebo zanikl nárok na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu. Nemocenské pojištění vzniká dnem následujícím po dni zániku nemocenského pojištění z jiného důvodu nebo nároku či výplaty takového důchodu. Zálohy na pojistné za dobu od vzniku nemocenského pojištění zaplatí ve výši podle tohoto zákona (čl. I), a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona.

(11) Za příjem osoby samostatně výdělečně činné se v roce 1992 považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti podléhající dani z příjmů obyvatelstva nebo dani z příjmů z literární a umělecké činnosti[1] po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

(12) Do příjmů dosaženého osobou samostatně výdělečně činnou v roce 1992 se nezahrnuje podnikatelská odměna[2] společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti.

(13) Ustanovení §26 odst. 4, 5 a 7 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se nepoužije pro pojistné splatné po 30. červnu 1993, pokud se v tomto článku nestanoví jinak.

(14) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby.

(15) Výše penále ukládaného za dobu před 1. červencem 1993 se řídí předpisy platnými před 1. červencem 1993. Pokud skutečnosti rozhodné pro uložení pokuty nastaly před 1. červencem 1993, postupuje se podle předpisů platných před 1. červencem 1993.

(16) Vyměřovacím základem, z něhož se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, na které vznikne nárok přede dnem, kdy osoba samostatně výdělečně činná předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled podle §15 odst. 1 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění čl. I bodu 13 tohoto zákona, podle příjmů za rok 1993 je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné.
_________
[1] Zákon č. 389/1990 Sb., o daních z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.

[2] §7 odst. 2 zákona č. 389/1990 Sb.

* * *
Článek III a článek IV odst. 2 zákona č. 266/1993 Sb. znějí:
Čl. III

(1) Přídavky na děti a výchovné, které náležejí ke dni 31. října 1993, se poskytují po tomto dni v dosavadní výši, pokud je to pro oprávněného výhodnější. Podle předchozí věty se postupuje i v případech, dojde-li ke změně oprávněného.

(2) Přídavky na děti a výchovné na více dětí téhož oprávněného, vyplácené různým příjemcům, které náležejí ke dni 31. října 1993 ve výši podle §28 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a podle §71 odst. 8 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, se poskytují po tomto dni v dosavadní výši, nedojde-li ke změně příjemce a je-li to výhodnější.

Čl. IV
(2) Výchovné k důchodům ve výši podle tohoto zákona náleží poprvé při splátce výchovného k důchodům splatné v měsíci prosinci 1993. Na děti, na něž náležela v měsíci listopadu 1993 splátka výchovného k důchodům, náleží v měsíci prosinci 1993 ještě částka ve výši dvojnásobku rozdílu mezi úhrnem částek výchovného k důchodům, která by náležela podle tohoto zákona, a výší výchovného k důchodům, která na všechny tyto děti náležela v měsíci listopadu 1993 podle předpisů platných před účinností tohoto zákona, včetně případného doplatku k výchovnému k důchodům.[2] Pokud se výchovné k důchodům vyplácí různým příjemcům, náleží na každé dítě poměrná část rozdílu stanoveného podle předchozí věty. Rozdíl podle tohoto odstavce nenáleží na děti, na něž náleží rozdíl podle odstavce 1.
_________
[2] §32 odst. 3 a 4 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

* * *
Článek IX zákona č. 307/1993 Sb. zní:
Čl. IX
Přechodná ustanovení

(1) Osoby samostatně výdělečně činné, které byly účastny nemocenského pojištění ke dni 31. prosince 1993 podle předpisů platných před 1. lednem 1994 a samostatnou výdělečnou činnost vykonávají i po tomto datu, jsou do 31. ledna 1994 účastny nemocenského pojištění, pokud jejich nemocenské pojištění nezanikne dříve podle §145f odst. 3 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. II tohoto zákona a po 31. lednu 1994 trvá jejich nemocenské pojištění dále, pokud nezanikne podle §145f odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení. Osoby uvedené v předchozí větě se mohou odhlásit z nemocenského pojištění nejdříve od 1. února 1994; přitom do 28. února 1994 se mohou odhlásit z nemocenského pojištění zpětně, nejdříve však od 1. února 1994.

(2) Doba tří kalendářních měsíců uvedená v §145f odst. 3 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. II tohoto zákona, počíná plynout nejdříve od 1. února 1994.

(3) Výše dávek z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, na které vznikl nárok po 31. prosinci 1993, se stanoví z rozhodného období určeného podle předpisů platných po 31. prosinci 1993 i za dobu před 1. lednem 1994; je-li rozhodným obdobím období před 1. lednem 1994, považuje se za vyměřovací základ úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

(4) Jestliže v roce 1993 zaniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné po 30. červnu[1] nebo byla osoba samostatně výdělečně činná před 1. červencem vyňata z tohoto pojištění[2] proto, že v roce 1992 nedosáhl její příjem stanovené výše, přihlíží se při určení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 1993 jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

(5) Jestliže se osoba samostatně výdělečně činná, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993, odhlásila z nemocenského pojištění podle čl. IV odst. 9 zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, přihlíží se při určení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 1993 jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podmínkou však je, že této osobě nevzniklo v roce 1993 opět nemocenské pojištění podle §145b odst. 2 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

(6) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná ukončila výkon samostatné výdělečné činnosti před 1. lednem 1994 a neodhlásila se z nemocenského pojištění, zaniká její účast na nemocenském pojištění dnem ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; pokud však tato osoba platila po ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zaniká její účast na nemocenském pojištění posledním dnem kalendářního měsíce, za který bylo naposledy zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejpozději však dnem 31. prosince 1993.

(7) Porodí-li žena, která uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, v období od 1. ledna 1994 do 30. června 1994, doba 180 dnů účasti na tomto pojištění stanovená v §145j odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. II tohoto zákona, se snižuje o takový počet kalendářních dnů, který připadne na období ode dne porodu do 30. června 1994. To platí obdobně při převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

(8) Záloha na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacená osobami samostatně výdělečně činnými na leden 1994 podle předpisů platných před 1. lednem 1994 se považuje za zálohu zaplacenou podle předpisů platných po 31. prosinci 1993; přitom se považuje v té části, která odpovídá procentní sazbě pojistného na nemocenské pojištění, za pojistné na nemocenské pojištění a v ostatní části za zálohu na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

(9) Osoby samostatně výdělečně činné platí z příjmů dosažených v roce 1993 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle předpisů platných po 31. prosinci 1993 s tím, že výše procentní sazby se stanoví podle předpisů platných před 1. lednem 1994,[3] zálohami na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se přitom rozumějí zálohy na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné zaplacené podle předpisů platných před 1. lednem 1993 na leden 1993.

(10) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby.

(11) Pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnanci a organizacemi (malými organizacemi) za rok 1993 a z příjmů zúčtovaných do prosince 1993 včetně se použijí dosavadní předpisy.

(12) Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1994 se platí ve výši stanovené dosavadními předpisy.

(13) Zaopatřovací příspěvek podle čl. II bodu 43 se zvýší bez žádosti.
_________
[1] §145c odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

[2] §145c odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb.

[3] Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb.

* * *
Článek VII zákona č. 182/1994 Sb. zní:
Čl. VII
Ustanovení společná a přechodná

(1) Zaopatřovací příspěvek a příspěvek na úhradu za užívání bytu náleží ve výši podle tohoto zákona poprvé za měsíc říjen 1994; obě dávky se zvýší bez žádosti.

(2) Pohřebné ve výši podle tohoto zákona náleží oprávněné osobě, která vypravila pohřeb osobě zemřelé po 30. září 1994.

(3) Státní vyrovnávací příspěvek náleží osobě, která splňuje podmínku nezaopatřenosti pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné, ve výši podle tohoto zákona poprvé na měsíc říjen.

(4) Poživateli rodičovského příspěvku, kterému náleží za září 1994 rodičovský příspěvek, se v případě, že mu na září 1994 náležel státní vyrovnávací příspěvek, vyplatí v říjnu 1994 státní vyrovnávací příspěvek ve výši 140 Kč; státní vyrovnávací příspěvek vyplatí plátce, který je příslušný k výplatě rodičovského příspěvku v říjnu 1994, a to bez žádosti.

* * *
Článek II bod 10. zákona č. 241/1994 Sb. zní:
Čl. II

10. Ve všech ustanoveních zákona se slova "pracovníci v pracovním poměru" nahrazují slovy "zaměstnanci v pracovním poměru".

* * *
Článek XXVII zákona č. 118/1995 Sb. zní:
Čl. XXVII
Přechodná ustanovení

(1) Nároky na náhradu příjmu osobám samostatně výdělečně činným, které vznikly přede dnem 1. ledna 1996, se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem a náhrady příjmu vyplácejí orgány, které byly k výplatě příslušné podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

(2) Nároky na dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností poskytované ke dni 1. ledna 1996 podle zákona o sociální potřebnosti[1] se posuzují od 1. ledna 1996 se zřetelem na čl. XI tohoto zákona.

* * *
Článek II zákona č. 133/1997 Sb. zní:
Čl. II
Přechodné ustanovení

Zvýšení důchodu pro bezmocnost, které podle předpisů důchodového zabezpečení platných přede dnem účinnosti tohoto zákona bylo přiznáno v nižších částkách, než které náleží podle čl. I, nebo které nebylo přiznáno, protože by důchod (úhrn důchodů) spolu s ním přesáhl nejvyšší výměru stanovenou těmito předpisy, popřípadě bylo z tohoto důvodu přiznáno v nižší částce, se na žádost přizná nebo zvýší na částky náležející podle čl. I nejdříve od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti.

* * *
Článek II zákona č. 213/2002 Sb. zní:
Čl. II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1. Příspěvky doposud vyplácené v nižších částkách, než stanoví tento zákon, upraví plátce příspěvku bez žádosti na stanovenou výši od splátky náležející za následující kalendářní měsíc od nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Nároky vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona z důvodu péče uvedené v §80 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb., zůstávají zachovány i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Zúčtování příjmů osob vykonávajících výdělečnou činnost uvedenou v čl. I bodu 4 (§83 odst. 2 a 3), kterým byl příspěvek vyplácen zálohově, se provede poprvé za rok 2002.

Čl. II zákona č. 218/2005 Sb. zní:
Čl. II
Přechodná ustanovení

1. Příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, který náleží ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona občanovi uvedenému v §80 a 81 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude zvýšen bez žádosti podle §84 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Nárok na příspěvek a jeho výši v řízení, které nebylo pravomocně ukončeno do nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí za období před nabytím účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 47/2006 Sb. zní:
Čl. II
Přechodná ustanovení

1. Řízení o dávku u žadatelů uvedených v §103a zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neukončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy, je-li to pro uvedeného žadatele výhodnější.

2. Do doby hodnocené podle §103 a 103a zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítá i doba získaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve počínaje dnem 1. května 2004.

3. Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba, které byly dávky přiznány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neodůvodnitelnou zátěží systému podle §103a odst. 7 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně.

Poznámky:

[1] Jde zejména o tyto předpisy:

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,

zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům.

[2] Dekret č. 53/1945 Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům.

Zákon č. 47/1946 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění.

Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 88/1950 Sb. a zákona č. 101/1964 Sb.

[3] §3 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 1/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se stanoví podrobnosti k přechodným ustanovením zákona o sociálním zabezpečení.

[13]§97 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb.

[16]§142 a násl. občanského soudního řádu.

[30]Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

[40]§3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

[40a] § 67 zákona č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti.

[48]§13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb.

[48a] Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

[49]§26 odst. 1, 5 a 6 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb.

[50]§15 a §107 odst. 2 zákona č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění.

[51]§9 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb.

[52]Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.

[53]§2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení.

[53a]Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

[54]§14 odst. 2, 4 a 5 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

[55]§3 odst. 2 písm. e) a §7 zákona č. 463/1991 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

[56] §115 občanského zákoníku.

[57]§1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.

[58] Zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[63]Zákon č. 155/1995 Sb.

[66] §21 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

[67]§134 občanského soudního řádu.

[69] § 30 až 32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

[69a] § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.

[70] §33 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[71] Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[72] § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

[73] Čl. 7 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne 29. června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě.

[74] § 2 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb.

[75] § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[76] § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

[77] § 116 občanského zákoníku.

[78] § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb.

Vlasti, skús nájsť na http://business.center.cz/

Evička, ďakujem, veľmi si mi pomohla. Skutočne, podľa Zákona o dôch.poistení platného v ČR nemôže byť zamestnaná, nakoľko výmer na dôchodok má z ČR.
Prikladám citáciu zo zákona týkajúceho sa predčasného dôchodku, možno to ešte niekomu pomôže.

§ 37
(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj/cast4h1.aspx#par29), náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat.
(2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj/cast4h1.aspx#par30) nebo § 31 (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj/cast4h1.aspx#par31), nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1.

som zamestnana ako učitelka, mam dva roky do st.dochodku, mozem poziadat o predcasny dochodok a nadalej pracovat,

som zamestnana ako učitelka, mam dva roky do st.dochodku, mozem poziadat o predcasny dochodok a nadalej pracovat,


Áno, ak už máte presne 2 roky do SD alebo menej, potom môžte požiadať o predčasný starobný dôchodok. Musí však byť vyšší ako 1,2-násobok aktuálneho životného minima.

Ukončenie pracovného pomeru z dôvodu poberania predčasného, alebo aj starobného dôchodku zo strany zamestnávateľ ( v zásade nátlak) je vylúčené. Odporúčam s prípade ďalších nejasností otvoriť si stránku: ministerstva práce a sociálnych vecí - resp. stránku sociálnej poisťovne. Tam Vám dajú úplne kvalifikovanú odpoveď, aj e-mailovou poštou.
Pozn.: niektorí "zamestnávatelia" si myslia, že sme ešte stále v r. pred 1989, kedy buď xy poberal starobný dôchodok, alebo pracoval. Výnimka platila len pri tzv. robotníckych povolaniach.
Dnes to už tak nie je.