VieraPopluharova
01.05.11,07:44
Venuše, bohyně lásky, jara, štěstí a milostné poezie. Právě ona zřejmě vedla ruku Karla Hynka Máchy, když psal ty proslulé verše:
Byl pozdní večer - první máj,
večerní máj, byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech,
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Byl pozdní večer - první máj,
večerní máj, byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech,
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
pepsikova
01.05.11,06:05
...miláčku, lásko, kde kvete ta třešně
co pod ní líbal si mne něžne
šum vánku a kvítky
co padali z nebe
a tys šeptal
miluju jen tebe...
(toto síce nie je Karel Hynek, ale...je to presne ako jeho-aktuálne každý rok...aspoň)
co pod ní líbal si mne něžne
šum vánku a kvítky
co padali z nebe
a tys šeptal
miluju jen tebe...
(toto síce nie je Karel Hynek, ale...je to presne ako jeho-aktuálne každý rok...aspoň)
VieraPopluharova
01.05.11,06:36
rok 1300 (Aristotelovy rady)
úryvok:
Poslúchaj mne tuto sada,
toť je moje první rada:
Jměj dvór svój po kněský vnadeď
své šlechtice jměj v svéj radě,
chovaj sě obojetníkov,
hospodnie čsti proradníkov!
Ti toho jsú obyčeje,
oko
sě jich veždy směje,
jazyk jmají vniž meč v sobě,
jenž seče straně na obě......
(text písaný v originále z knihy české poezie)
úryvok:
Poslúchaj mne tuto sada,
toť je moje první rada:
Jměj dvór svój po kněský vnadeď
své šlechtice jměj v svéj radě,
chovaj sě obojetníkov,
hospodnie čsti proradníkov!
Ti toho jsú obyčeje,
oko
sě jich veždy směje,
jazyk jmají vniž meč v sobě,
jenž seče straně na obě......
(text písaný v originále z knihy české poezie)
hubatá
01.05.11,06:41
Všetci ľudia by si mali osvojiť K.H. Máchu - a nebolo by možno vojny a toľko zla na svete aspoň jeden-jediný mesiac v roku.
trisestri
01.05.11,12:36
Karel Jaromír Erben-Kytice
Zemřela matka a do hrobu dána
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.
I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistý kvítek,
jímž mohylu svou pokryla.
Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateří-douškou nazvaly. -
dalej http://users.ox.ac.uk/~tayl0010/kytice_sbirka.htm
Zemřela matka a do hrobu dána
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.
I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistý kvítek,
jímž mohylu svou pokryla.
Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateří-douškou nazvaly. -
dalej http://users.ox.ac.uk/~tayl0010/kytice_sbirka.htm
verkaz
06.05.11,10:00
"Kytica" je krásna zbierka. Utkvela mi v pamäti "Vodník".
Na topole nad jezerem
seděl Vodník pod večerem
"Sviť měsíčku sviť, ať mi šije niť " a ďalej.
Spomenula som si aj na Wolkrovu "Baladu o očích topičových" alebo "Maričku Magdonovú" od Petra Bezruča.
Na topole nad jezerem
seděl Vodník pod večerem
"Sviť měsíčku sviť, ať mi šije niť " a ďalej.
Spomenula som si aj na Wolkrovu "Baladu o očích topičových" alebo "Maričku Magdonovú" od Petra Bezruča.
glascat7
06.05.11,10:05
Asi to nebude presné, už je to veľmi dávno, čo som to čítala...
Za kouskem lásky šel bych světa kraj.
Šel s hlavou skloněnou a šel bych bosý.
Šel v mrazu, ale v srdci věčný máj,
šel v bouři, ale v duchu slyšel zpívat kosy.
Za kouskem lásky šel bych světa kraj,
jak ten, co zpívá u dveří a prosí...
Jaroslav Vrchlický
Za kouskem lásky šel bych světa kraj.
Šel s hlavou skloněnou a šel bych bosý.
Šel v mrazu, ale v srdci věčný máj,
šel v bouři, ale v duchu slyšel zpívat kosy.
Za kouskem lásky šel bych světa kraj,
jak ten, co zpívá u dveří a prosí...
Jaroslav Vrchlický