Ace
04.02.07,23:31
Už 3x sa niekoľko hodín preberám archívom dotazov a odpovedí a našiel som tu množstvo odpovedí, na ktoré som hľadal odpoveď. No predsa ešte zostali nejaké nezodpovedané.

Som rozhodnutý pustiť sa do stavby nízkoenergetického domu - bungalowu a chcel by som časť nákladov ušetriť a stavať svojpomocne.
Mohli by ste mi prosím poradiť, či moja myšlienka je ekonomicky výhodná ?

Chcel by som totiž stavať slamenný dom asi v tejto skladbe:

1) obvodové steny - slamenné ekopanely (výrobca [I] 60 mm (na 15 cm drevenej konštrukcii)
2) izolácia – slama balíková 50/40/30 stlačená v lise na hrúbku 15 cm (súkromne - vrámci mojich možností) – aké to bude mať parametre, neviem, skúste mi poradiť a vysvetliť, či to bude stačiť
3) parozábrana - bublinková obojstranná fólia Dape olištovaná drev. lištami 3 cm, ( ak mi neporadíte niečo lepšie a ekologickejšie, pretože informácie o nutnosti použiť parozábranu alebo parobrzdu na zamedzenie kondenzácie vzdušnej vlhkosti v stenách sa rozchádzajú). Niektoré zdroje uvádzajú potrebu použitia parozábrany, čo podľa mňa zase stavia stavbu do kategórie igelitového sáčku (niektoré internetové zdroje uvádzajú, že parozábrana nie je nutná pri použití vnútornej omietky z hliny 6 cm hrubej !? – tej hline by som sa rád vyhol).
4) vnútorné steny – medzera, na drev. lištách slamenné ekopanely 60 mm, prípadne v 2 vrstvách – miesto tej hliny ?
5) vonkajšia a vnútorná omietka (úprava) nie je až taká podstatná na splnenia potrebných parametrov, aspoň si to myslím
6) stropnú konštrukciu plánujem v podobnej skladbe ako obvodové steny, avšak s hrúbkou izolácie slamy 20 cm – zlisovaný balík o rozmeroch 60/40/40 (2 rôzne typy od rozdielnych PD – ZD)
7) krov nezateplený, akú parozábranu ? – ešte nie som rozhodnutý, strecha - asfaltový šindel ?(JCP) – prípadne navrhnite niečo ekologickejšie, ale v tejto cenovej úrovni (tj. 160 – 180 sk za m2)

Štandartný ekopanel hrúbky 58 mm nemá tepelnú vodivosť väčšiu než 0,102 W/mK a tepelný odpor R=0,56 m2/ kW – to sú údaje výrobcu.
Čo ďalej, čo ešte treba zarátať, prerátať a podobne. Prosím, poraďte laikovi. Ďakujem.

Pre upresnenie dodávam, že dom bude stáť v klimaticky dobrých podmienkach (Nové Zámky), v zástavbe rodinných domov, vlastne bude akoby chránený zo 4 strán, otočený čelnou (hlavnou) stenou na JV – V, zastavaná plocha zhruba 120 m2, bez podpivničenia (podsklepení), podlahové kúrenie (topení) v celom dome, vykurovanie (vytápění) + ohrev TUV tepelným čerpadlom vzduch/voda + prídavný elektrický kotol pre prikurovanie v mrazoch pod - 15°C. Taktiež sa zamýšľam nad rekuperáciou v dome s použitím decentrálneho systému fi. ATRIUM (inVENTer – systém vetrania so spätným získavaním tepla).

K bodu č. 2 – informácie ohľadom slamy, čo som našiel na internete sú rozkúskované, strohé a neviem či si ich dobre vysvetľujem a spájam. Napr. na www stránke 2zf.jcu.cz som sa dočítal, že tepelná vodivosť podľa ISO (EU norma) vychádza pri balíkoch pšeničnej slamy s mernou hmotnosťou 90 kg/m2 (priemerná hustota malých balíkov): lambda 10 za sucha 0,045 W/mk. Aký vplyv na toto bude mať stlačenie v lise na polovicu hrúbky, samozrejme pri zachovaní vonkajších rozmerov, neviem zrátať. A či vlastne je tá udávaná hodnota dobrá, a či je dostačujúca, som tiež nevedel zistiť. Viete mi to potvrdiť, alebo prerátať?

Na stránke www living cz som sa dočítal, že 40 cm slamy = 20 cm EPS, ako k tomu číslu došli som sa tam nikde nedočítal. Bude platiť 40 cm slamy – stlačiť na 20 cm v lise = 20 cm EPS ?
Podobný záver som zaregistroval aj na www porada sk. Nebol tam žiadny odkaz, odkiaľ ten záver pochádza.
Veľa dobrých rád som našiel na stránke amper.ped.muni.cz (má to však jednu chybu, treba ich aj vedieť aplikovať a použiť v súvislostiach, k čomu moje vedomosti nestačia - škoda).

Nuž a tu je zhrnutie vo forme otázok:

1.) Je skladba steny a stropu mnou navrhnutá v poriadku, je dostatočná a účinná ?
2.) Koncepčne a tiež v praktickej rovine je vhodná na NED – nízko energetický dom ?
3.) Koľko má vlastne tepelný odpor slama, a koľko má asi tepelný odpor slama zlisovaná mnou navrhnutá 15, 20 cm ?
4.) Aké táto stena, (strop) so slamennou výplňou (prípadne s parozábranou DAPE) vlastne dosiahne vlsatnosti ?
5.) Ako je to vlastne v danom prípade s parozábranou ?
6.) Akú mám ešte inú možnosť pri nahradení parozábrany zhora uvedených dôvodov ?
7.) Rekuperácia: kde nájdem alebo robil niekdo porovnanie vlastností a porovnanie výhodnosti tohto systému ?
8.) Tepelné čerpadlo: kde nájdem alebo robil niekdo porovnanie vlastností a porovnanie výhodnosti tohto systému?

Otázok by bolo ešte veľa, zatiaľ však stačí. Ďakujem za skorú odpoveď.

Tieto moje riadky prosím berte tak, že som v stavebníctve laik, ale snažím sa vstrebávať informácie (nech žije internet) a rôzne podnety.

PS: Ešte mi napadá jedna možnosť, zatiaľ len teoretická. Čo tak zhutniť slamu v briketovacom stroji na požadovaný tvar (napr. väčšie kvádre) a tie použiť ako stenovú výplň ? Do stropu asi nie, kvôli váhe. Kvádre by mali na seba čo najlepšie priliehať. Lepiť to ? Optimálny tvar vidím ako podobu obráteného a hranatého Y o rozmeroch v/š/dl - 15/15/30 cm. Cena 1 ks by vychádzala predpokladám okolo 20 Sk pri váhe asi 3 kg.

Bol by som rád, keby sa k tomuto môjmu nápadu niekto (aj odborníci) vyjadril v rámci diskusie. Ď

:eek:




Vážený, pozerám že môj prispevok veľmi nezaujel, neva. Dostal so medzitým vcelku fundovanú odpoveď z www.i-ekis.cz, tak ju pripisujem v plnom znení. Zároveň chcem odporučiť jednu slušnú celkom fundovanú w. stránku s dobrou tématikou a diskusiami - www.living.cz, vrelo odporúčam pre všetkých stavebníkov atd. Ináč som tam našiel aj niečo o ekopaneloch v diskusii pod názvom Stramit.

Odpověď Ing. Světlana Kravčenková 02.03.2007 15:39
Dobrý den,
dostala jsem Váš dotaz k vyjádření a tak se Vám pokusím odpovědět na některé Vaše dotazy. Zaměřím se především na vyhodnocení slaměných konstrukcí z hlediska tepelně technického.
Podle informací o slaměných stavbách, které jsou dostupné a které jsem získala, lze konstatovat:
• Součinitel tepelné vodivosti (λ) balíku slámy závisí na jeho objemové hmotnosti (míry stlačení), aktuální vlhkosti a směru vláken. Proto se dostupné informace o této základní tepelně technické vlastnosti slámy liší. Já jsem kromě toho, co uvádíte Vy, narazila na hodnoty součinitele lambdy 0,045 – 0,06 W/(m.K), v závislosti na objemové hmotnosti od 90 – 133 kg/m3. Já bych se přikláněla minimálně k výpočtové hodnotě lambdy 0,5 W/(m.K). Jiné informace [1] uvádějí přímo hodnoty součinitele prostupu tepla U pro slaměné stěny:
tl. 50 cm cca U = 0,12 W/(m2.K),
tl. 40 cm cca U = 0,13 W/(m2.K),
tl. 30 cm cca U = 0,17 W/(m2.K),
Součinitel prostupu tepla konstrukcí U = 1/(Rsi + R + Rse), kde
Rsi = 0,13 m2.K/W, odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce (dle ČSN 730540/2005)
Rse = 0,04 m2.K/W, odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce (dle ČSN 730540/2005)
R = Σd/ λ m2.K/W, tepelný odpor konstrukce závislý na tloušťce materiálu a součiniteli tepelné vodivosti.
Při přepočtu zjistíme, že se hodnota lambdy slámy pohybuje v rozmezí od 0,052 – 0,061 W/(m.K).
• Na adrese www.baubiologie.at/asbn/hausderzukunft.html, najdete laboratorní hodnoty tepelně technických vlastností slaměných balíků ověřované ve zkušebně v Rakousku, které je nutné pro výpočet vždy navýšit.
• Pokud se uvádí, že 40 cm slámy (tloušťka stěny) dokáže nahradit 20 cm polystyrénu, pak to odpovídá, protože pokud porovnáme pouze tepelný odpor obou konstrukcí:
Slaměný balík tl. 40 cm R = 0,4/0,05 = 8 m2.K/W
Polystyrén tl. 20 cm R = 0,2/0,039=5,13 m2.K/W
Čím je hodnota tepelného odporu vyšší, tím materiál lépe izoluje.
• Pokud chcete použít na stavbu balíky tl. 30 cm a stlačit je na tl. 15 cm, pak se zvětšením jejich objemové hmotnosti musíte počítat se zhoršením izolačních vlastností, součinitel tepelné vodivosti se zvýší a tím se zvýší i prostup tepla. To bude platit i pro vámi navrhovaný případ výroby briket. Doporučuji si při stavbě objemovou hmotnost balíku překontrolovat (r = m/V).
• Co se týče tepelně technických požadavků na stavební konstrukce, které předepisuje česká norma ČSN 730540-2/2002, změna 1/2005, tak mezi základní patří požadavek na součinitel prostupu tepla, nejnižší vnitřní povrchovou teplotu a zkondenzované množství vodní páry uvnitř konstrukce v celoroční bilanci.
Maximální požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla lehké stěnové konstrukce a stropu pod nevytápěnou půdou je UN = 0,30 W/(m2.K), pro energeticky úsporné domy je předepsána hodnota doporučená UN = 0,20 W/(m2.K), pro nízkoenergetické domy se doporučuje jít na hodnotu ještě o 1/3 nižší.
• Přepočítala jsem Vaši navrhovanou skladbu stěny (omítka, ekopanel, slaměný balík tl. 15 cm v dřevěném roštu, parozábrana, vzduchová mezera, ekopanel, omítka – snad jsem to pochopila správně) a dostala jsem se na hodnoty:
1) U = 0,22 W/(m2.K) (λ slámy jsem uvažovala 0,5, započítala jsem i vliv sálání reflexní parozábrany DAPE, která zvýší tepelný odpor vzduchové mezery a také vliv dřevěného roštu, který vytváří mezi slaměnými balíky tepelný most). Tato hodnota U je nižší než požadovaná hodnota UN = 0,30 W/(m2.K), což je v pořádku, ale pro nízkoenergetický dům to ještě nestačí, takže doporučuji zvětšit tloušťku slaměného balíku minimálně na 40 cm.
• S nejnižší vnitřní povrchovou teplotou na stěně by problém být neměl. Požadavek vyhoví.
• Kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce – té je třeba zabránit, protože vlhkost je pro slámu nebezpečná a samozřejmě není vyhovující ani pro nosný dřevěný rošt.Vlhká sláma rychle podléhá zkáze působením hub a plísní a dochází k porušení stavební konstrukce. Nebezpečím pro uživatele jsou pak alergenní spóry a případné toxiny, produkované houbami a plísněmi, které mohou způsobovat alergie a ohrožovat zdraví obyvatel domu.
Proto jednoznačně doporučuji použít parotěsnou zábranu. Parotěsná zábrana nejen zabrání pronikání vlhkosti do konstrukce, ale zároveň zvyšuje vzduchotěsnost obálky budovy, což je jeden z faktorů ovlivňující nízkou spotřebu energie v nízkoenergetických domech.
Omítky by měly být difuzně propustné, proto se doporučují hliněné nebo sádrové. Hliněné omítky dokáží absorbovat vodní páry a postupně je v období sucha uvolňovat, takže se zásadně podílejí na udržení vnitřního mikroklimatu.
Ale vodní páru je třeba z uzavřeného prostoru nějakým způsobem odvést, proto je nutné mechanické větrání.
Na adrese www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=43 je uveden projekt domu ze slámy i s návrhem vytápění a větrání. Další adresa: http://ekowatt.cz/pasivni_dum_ze_slamy/
• Co se týče tepelného čerpadla a jeho vhodnosti a účinnosti doporučuji adresu: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=1&i=10
• Dále doporučuji tyto adresy , kde naleznete poznatky z již uskutečněných staveb ze slámy www.ekodum.ecn.cz/akce/sbi/05.html, www.veronica.cz

Zatím tedy tolik k Vašim dotazům.
Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D.

S pozdravom nech žije internet, prajem peknú nôcku.