Vyjadřuje v minulosti skončený nebo jednorázový děj (stav), který se celý uskutečnil v určitém okamihu v minulosti a nemá žádný vztah k současnosti.
Používá se jako vypravěčský čas, který řadí děje tak, jak se za sebou konaly. Důležité je, že se jev odehrál, případně kdy. Čas konání děje buď vyplývá ze souvislostí nebo je dán příslovečným určením času:



a) Čas děje je přesně uveden:



in 1990
in the morning
at noon

in November
in summer
from 1965 to 1980

on Monday
at seven o clock
on September 2nd, 1999


b) Celý děj se odehrál v období, které už skončilo:

- yesterday
- last year
- last century
- last week
- last month

c) Děj se odehrál o nějaký časový interval zpět od současnosti:

- two weeks AGO
- five minutes AGO
- seven years AGO
- some time AGO

d) Děj se odehrál před nějakou známou událostí:

- BEFORE Christmas
- BEFORE WW II
- BEFORE the end of the school year

e) V odpovědi na otázku „WHEN?“, v časové větě se spojkou WHEN:

- When did you see me? I saw you yesterday.
- When did it happen? It happened on Sunday.




OZNAMOVACÍ ZPŮSOB

U pravidelných významových sloves se tvoří od neurčitku koncovkou -ED.

PRAVOPISNÉ ZMĚNY:

a) Jednoduchá koncová souhláska po přízvučné jednopísmenné samohlásce se před koncovkou -ED zdvojuje. Stejné pravidlo platí pro koncové -L:

- to stop - stopped
- to travel - travelled
- to prefer - preferred
- to cancel - cancelled

b) „Y“ na konci neurčitku za souhláskou se před koncovkou -ED mění na „I“:

- to carry - carried
- to cry - cried
- to study - studied
ale
- to play - played
- to stay - stayed

c) Koncově němé -E se před koncovkou -ED vynechává:

- to live - lived
- to shave - shaved
- to decide - decided
- to hope - hoped



VÝSLOVNOST KONCOVKY -ED:

1. po T, D vyslovujeme koncovku -ED jako [id] waited, decided, ...
2. po znělých souhláskách a samohláskách jako [d] lived, named, played, ...
3. po neznělých souhláskách a sykavkách jako [t] walked, talked, asked,...



OTÁZKA A ZÁPOR

Otázka prostého minulého času se tvoří ve všech osobách jednotného i množného čísla pomocí minulého času pomocného slovesa „DO“ - „DID“, zápor vložením „DID NOT“, „DIDN’T“ mezi podmět a významové sloveso. V otázce a záporu zůstává významové sloveso v neurčitkovém tvaru (bez koncovky -ED).



Oznam:
Otázka:
Zápor:
I lived
did I live?
I did not (didn’t) live
you lived
did you live?
you did not (didn’t) live
he lived
did he live?
he did not (didn’t) live
we lived
did we live?
we did not (didn’t) live
you lived
did you live?
you did not (didn’t) live
they lived
did they live?
they did not (didn’t) live



- I lived in London in 1990.
- Did you live in London in 1990? Yes, I did. No, I didn’t.
- I didn’t live in London in 1990.



POZNÁMKA

U nepravidelných sloves je oznamovací způsob prostého minulého času uvedený ve druhém sloupci tabulky, pro otázku a zápor platí stejná pravidla jako pro pravidelná slovesa.

- I went there last week.
- I didn’t go there last week.
- Did you go there last week? Yes, I did. No, I didn’t.

- They bought this house last year.
- They didn’t buy this house before Easter.
- Did they buy this house two years ago? Yes, they did. No, they didn’t.




MINULÝ PROSTÝ ČAS POMOCNÝCH SLOVES


Sloveso TO BE


I was
was I?
I was not (wasn’t)
you were
were you?
you were not (weren’t)
he was
was he?
he was not (wasn’t)
we were
were we?
we were not (weren’t)
you were
were you?
you were not (weren’t)
they were
were they?
they were not (weren’t)



Sloveso TO HAVE (nebo jako významové sloveso)


I had
had I?
I had not (hadn’t)
you had
had you?
you had not (hadn’t)
he had
had he?
he had not (hadn’t)
we had
had we?
we had not (hadn’t)
you had
had you?
you had not (hadn’t)
they had
had they?
they had not (hadn’t)



Sloveso TO DO


I did
did I do?
I did not do (didn’t)
you did
did you do?
you did not do (didn’t)
he did
did he do?
he did not do (didn’t)
we did
did we do?
we did not do (didn’t)
you did
did you do?
you did not do (didn’t)
they did
did they do?
they did not do (didn’t)