Zdravím,
souhlasit se dá se vším, co je napsáno, stejně tak se dá o všem polemizovat.
Důvěra mezi rodiči a dětmi by měla být na prvním místě, diskutovat s dítětem o všem a být mu partnerem, ne strůjcem zákazů a omezení, mluvit s ním a zajímat se o to, co dělá, co ho baví a zajímá nebo o to, co ho trápí. Brát ho jako sobě rovného, i když je to někdy dost těžké
Myslím, že je potřeba dětem vysvětlovat, že život mladého člověka nejsou jen PC, surfování a hraní her, že život nabízí spoustu krásných věcí, které často kvůli PC nevidí, nepoznají je a jsou o ně ochuzeny.
Důvěra mezi rodiči a děti je základ, ale zbytečně se neříká: "důvěřuj, ale prověřuj". Nemyslím za jeho zády, ale aby věděl, že se občas podíváš, co na PC dělá, co ho na netu zajímá a čím se ve chvílích volna baví.
Namítnete jistě, že tím ho varujete a on se podle toho zařídí. Vím, jsou velmi šikovné, vynalézavé, často šikovnější, než my dospělí. Ale možná někdy stačí klidný rozhovor nad stránkou, která se nám až tak nezamlouvá, nechat dítě vysvětlit, co právě na té inkriminované stránce ho tolik zaujalo...Myslím, že pouhý zákaz nic neřeší, síla dětského kolektivu bývá větší a snaha nezesměšnit se před ostatními silnější, než slovo dané tátovi.
Zakážeš doma, uděláš opatření - buď je dokáže obejít sám nebo zajde ke kamarádovi, kde zákazy nejsou.
Rada co dělat je těžká a univerzální recept co dělat asi není.
Podle mne musí člověk věnovat dítěti svůj volný čas od jeho útlého věku, hrát si s ním, zajímat se o to, co dělá nebo by dělat chtělo, žít jeho život s ním, ne vedle něj.
Funkce rodiče je funkcí na plný úvazek a na spoustu let, než mladý člověk sám pozná, co je pro něho dobré nebo nejlepší.
A ruku na srdce, kdo z nás kdysi nekoukal na obrázky, které by se rodičům asi málo zamlouvaly, dnešní děti jsou stejně zvědavé, jako jsme byli my, jen mají snadnější cestu - internet.
A prosím, neberte hned kameny, je to jen názor