Odpisování dle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva
Jak již bylo uvedeno, fyzickým osobám podnikatelům byla dána možnost výběru výpočtu daňových odpisů. Tato kategorie poplatníků měla možnost postupovat ve stanovení odpisů dle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, ve znění p. p. (dále jen zákon č. 389/1990 Sb.). Tento zákon ve svém § 9 defi noval výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Na prvním místě (viz § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 389/1990 Sb.) stanovil, že: odpisy základních prostředků se odečtou ve výši, která je určena způsobem stanoveným obecně závazným právním předpisem o odepisování základních prostředků 8, pokud poplatníci neuplatní vyšší odpisy, které umožňuje tento zákon (§ 28 odst. 4). Posledně uvedené
ustanovení daného zákona stanovovalo, že poplatník (fyzická osoba) může uplatnit odpisy základních prostředků jinak, než stanoví § 9 odst. 1 písm. a) a to následovně:
a) v případě budovy nebo stavby v roce pořízení nebo v prvním roce uplatnění odpisu až 20 %,
ve druhém roce až 15 % a ve třetím až 10 %,
b) v případě ostatních základních prostředků v prvním roce pořízení nebo v prvním roce uplatnění odpisu až 40 %, ve druhém roce až 30 %, ve třetím roce až 20 %.
Zákon č. 389/1990 Sb. však neřešil, co se zbývající neodepsanou částí. Následující postup byl upraven v přechodných a závěrečných ustanoveních ZDP.