Myslím že je jedno či sušená, alebo čerstvá ide len o to, že musí byť rozdrvená aby sa vyluhovala sladkosť.
Väčší problém ale vidím v tom, že je to magnet na molice a tých sa proste nie je vôbec jednoduché zbaviť. Bez chémie podľa mňa nemožné. Len kto by potom jedol postriekané listy!
Nie je otázka či to molice napadnú, len kedy. Najmä teraz na jeseň sú všade v prírode namnožené a majú krídelká priletia cez okno...
Preto som prešiel zo stévie na
Lippia dulcis - aztécký cukor
Výška: 20-30cm,kobercová,převisle rostoucí
Květ: bílý
Náhrada cukru a
léčivá rostlina již po staletí obyvateli Střední Ameriky a Karibské oblasti. Její sladce chutnající listy používají ke
slazení čaje a jiných nápojů. Dále se přidává do salátů nebo konzumována jako cukroví. Ve Střední Americe je doporučována při léčbě nemocí průdušek a černého kašle.
Po
mátě vonící listy je možné přidat do vonných směsí bylin -
potpourri. A jako malý bonus je
rostlina dekorativní zejména v závěsných květináčích, koších a truhlících, protože vytváří mohutné převisy. Pěstovat ji lze jako tzv.
přenosnou rostlinu, od jara do podzimu na slunečném místě v zahradě, lodžii apod. Na zimu ji přemístíme do bytu na světlé místo,kde přezimuje při pokojové teplotě, ale bez problémů toleruje i teplotu 8 - 10°C při mírné zálivce. Zemina propustná hlinito-písčitá.
Mám ju, pestujem. Je nenáročnejšia, odolnejšia, krajšia, sladkejšia množím ju ľahko... Preto nepestujem Stéviu, hoci dosť často sa mi na ňu ľudia pýtajú, nepovažujem ju za šťastnú, práve pre tú nešťastnú náchylnosť na molice.