a) Uvedené problémy směřují k signálu, že se jedná o kyselinu močovou v krvi - následně k nemoci zvané dna. Kyselinu močovou v krvi odstraňují poupata topolu - půl lžičky na šálek. Krátce povařit. Léčba spočívá v dietě, vyloučíme játra, mozeček, ledvinky, ryby, smažené maso, hrách, fazole, kakao, čaj, kávu. Nepít tvrdou a chlorovanou vodu. Konzumovat hodně ovocných a zeleninových šťáv (odstřeďovač nad 3000 ot./min,). Bylinkový čaj: 30 g medvědice(Fol.) + 50 g list břízy + 50 g řebříček (myší chvost ob.) (Hb.)+ 30 g kořen libečku (ligurček lek.) +50 g průtržník (prietržnik holý) (Hb.) + 150 g kořen pampelišky (půpava) + 50g zlatobýl (Hb.). Jednu lžičku na 0,2 litru vody, vařit 2 minuty, pít 3x denně šálek 20 minut před jídlem.
b) Dalším problémem může být "jen" překyselení žaludku - pálení žáhy. V žádném případě se neléčíme jedlou sodou (bicarbonou). Doporučuji jíst hodně ovoce - místo jablek volit hrušky, pokud vás nenadýmají, pokud ano pak jde o překyselení celého organizmu - viz níže) a zeleniny, místo tučného masa dát přednost libovému, jíst častěji a po menších porcích, nepřejídat se na noc, lehat si po jídle s podloženými zády, abychom neleželi vodorovně, ale šikmo se zvednutým trupem, což znesnadňuje vzestup šťáv atd.* Pokud nic z toho nepomáhá, je možné podstoupit operaci.
c) Jsme kyselí, buďme raději zásadití - to platí pro každého z nás nad 40. let věku: Někteří odborníci na výživu a prevenci civilizačních chorob stále více poukazují na důležitost zachování rovnováhy kyselin a zásad v*těle. Optimální hodnota se pohybuje kolem 7,4 (± 0,04) pH. A proč je správný poměr mezi kyselinami a zásadami tak důležitý? Organismus, který je neustále nucen vyrovnávat acidobazickou rovnováhu, vynakládá na tuto činnost velké množství energie a sil, které pak logicky někde chybí. Nejvíce namáhanými orgány jsou plíce a ledviny. V případě, že hrozí celkové překyselení, tělo reaguje tak, že koktejl kyselin a zásad nerozloží rovnoměrně, aby nedošlo k ohrožení důležitých center. Zjednodušeně řečeno, zásadité prostředí se bude snažit zachovat u orgánů, jejichž selhání by přímo ohrozilo život, na úkor např. úst. Ne náhodou je jednou z nejčastějších nemocí v naší populaci právě zubní kaz, (kolem 98 % populace) a padání vlasů. Pro některé z nás je ještě katastrofičtější než návštěva zubaře fakt, že kyseliny v dutině ústní naruší funkci chuťových pohárků, důsledkem je pak zvýšení chuti na cukry, tuky a sůl.
d) To, jaké jsou naše stravovací návyky, má velký vliv na pH v našem těle. Potraviny lze z tohoto pohledu rozdělit na zásadotvorné, kyselinotvorné a neutrální. Poměry na příjem potravin z jednotlivých skupin se u odborníků liší, mnoho z nich se ale shodne na údaji kolem 1:4 ve prospěch zásadotvorných poživatin. Acidóza může stát za takovými obtížemi, jako je již zmíněná zvýšená kazivost zubů, paradentóza, zápach z úst, nespavost, chronická únava, revmatické záněty kloubů, migrény, osteoporóza, astma, zácpa a mnoho dalších chorob. Někdy se překyselení organismu projevuje velmi nízkým krevním tlakem. Pokud je naše tělo „kyselé“, rozhodně můžeme počítat se sníženou odolností vůči nemocem a sklonem k nejrůznějším druhům kvasinkový infekcí. Typické projevy překyselení trávicího traktu jsou pálení žáhy, říhání, nadýmání, tlak v žaludku, častá nevolnost a pocit přesycenosti.Podle několika odborníků vede dlouhodobě trvající acidóza k vypěstování přecitlivělosti - alergie na určité potraviny. Existují studie, které potvrzují, že po zvýšení podílu zásadotvorných potravin v jídelníčku se snížila negativní reakce na danou problematickou potravinu. Jednou z příčin obtíží může být například zvýšená tvorba kyselin v důsledku hladovění (některých diet), diabetu, otrav, zadržování kyselin v těle při selhání ledvin. Dalším rizikovým faktorem jsou velké ztráty zásaditých látek při úporných průjmech. Vliv na rovnováhu má též stres a dlouhodobá psychická zátěž. Významný podíl na překyselení organismu, pokud netrpíme výše uvedenými potížemi, má složení naší stravy. Takže v jistém smyslu lze v tomto případě uplatnit pořekadlo: „Každý je svého štěstí strůjcem.“
e) Pozor, kyselá chuť potraviny nezaručuje její kyselinotvornost! Dobrým příkladem je citron, jehož chuť svádí k tomu, abychom jej považovali za kyselinotvorné ovoce. Opak je pravdou. Oproti tomu nekyselé potraviny s vysokým obsahem bílkovin živočišného původu, např. maso a vejce, působí v těle kyselinotvorně. Nadbytek bílkovin ve stravě má pak za následek odčerpávaní zásadotvorných látek (především vápníku), důležitých k neutralizaci kyselin z organismu. A kde najde tělo největší zásobárnu vápníku? Přece v kostech a zubech. Tento jev byl již v minulosti nazván „vápníkovým paradoxem“. Přestože se ve vyspělých zemích konzumuje mnoho potravin s vysokým obsahem vápníku (mléčné výrobky), mají tyto státy obrovské procento nemocných osteoporózou, tedy nemocí, která je důsledkem odvápňování kostí.
Zásadotvorné potraviny:
Především: fíky, meruňky, švestky, tuřín, mandle, mrkev, datle, celer, okurky, cukrový meloun, salát, vodnice, brambory, zelí, grapefruity, rajčata, broskve, jablka, hrozny, banány, proso, paraořechy, špenát, ředkvičky, kvašené zelí, cibule, česnek, jedlé kaštany, pšeničné otruby, klíčky, pohanka, syrové mléko a další. Výbornými zásadotvornými doplňky stravy jsou tzv. mladý ječmen, který je velmi universálním lékem, jeho nevýhodou je vysoká cena. Dále sladkovodní řasa Spirulina a rostlina Aloe Vera (nápoje a gel).
Kyselinotvorné potraviny:
Především: všechny druhy masa, sýry, obilniny, vejce, pasterované mléko, uzeniny, margaríny, zmrzlina, olej, rybí tuk a ryby, kakao, čokoláda, cukr a všechny sladkosti včetně limonád, alkohol, bílá mouka a výrobky z ní.
Z uvedeného bohužel mimo jiné vyplývá, že některé jinak zdravé druhy potravin mohou být pro organismus škodlivé, pokud je konzumujeme ve velkém množství. Pamatujme proto na optimální poměr 1:4 ve prospěch zásadotvorných!
Doporučuji dobře prostudovat knihu, která vyšla na Slovensku: Kurt Tepperwein, Omladzujúce odkyslenie
Omlouvám se za délku textu, ale nešlo mi to již skrátit. Petr