ŽELEZO Fe je jako součást bílkovin zapojených do přenosu kyslíku nezbytným prvkem našeho organismu. Téměř 2/3 železa jsou v těle vázány v hemoglobinu, krevním barvivu obsaženém v červených krvinkách, které přenáší kyslík do tělesných tkání. Menší množství železa se nachází v myoglobinu, bílkovině, která pomáhá zásobovat kyslíkem svaly, a v enzymech účastnících se biochemických reakcí v buňkách. Okolo 15% železa je v těle skladováno pro případnou potřebu a využití v obdobích nedostatečného příjmu tohoto minerálu v potravě. Zatímco dospělí muži a ženy po menopauze (přechodu) ztrácejí jen velmi malá množství železa s výjimkou krvácení, ženy v plodném věku přicházejí v důsledku menstruačního cyklu o značný podíl tohoto minerálu.
Doporučený denní příjem: muži 10 miligramů (mg), ženy před menopauzou 18 mg. V potravě se železo vyskytuje ve dvou formách. Chemická struktura železa označovaná jako hem je přítomna v mase, rybách a drůbeži, tato forma je velmi dobře vstřebatelná. Železo v rostlinných produktech jako je např. čočka a fazole má odlišnou chemickou strukturu označovanou jako „nonhem“ železo, jež je vstřebatelná hůře. Zdrojem jsou i: zelené fazolky a hrášek, kapusta, mrkev, pór, bílá ředkev, sojové boby, červená řepa, okurky, broskev, černý rybíz, švestky, borůvky, špenát, koupele v dubové kůře.
Nedostatek železa v těle je považován za nejčastěji se vyskytující poruchu správného příjmu minerálů (objevuje se u více než 30% světové populace). Dostupnost železa závisí na jeho vstřebávání, které je ovlivňováno řadou faktorů jako je např. zásoba železa v organismu (při vysokém obsahu minerálu v těle je jeho absorpce snížena), chemická struktura (hem nebo „nonhem“ železo) a přítomnost dalších látek v potravě (ta má vliv především na vstřebávání „nonhem“ železa, které je zvýšeno např. při současné přítomnosti bílkovin z masa či vitaminu C a B6 a sníženo např. přítomností vápníku, taninů z čaje, bílkovin sóji a některých dalších látek obsažených ve stravě). Vstřebávání železa může být negativně ovlivněno i současným podáváním některých léčiv (látky snižující překyselení žaludku, tetracyklinová antibiotika a další). Nedostatek železa se často objevuje u žen v plodném období, v těhotenství a období kojení, kdy je jeho potřeba výrazně zvýšena. V některých případech je doporučováno dodávání železa nekojeným nebo jen částečně kojeným novorozencům, a to od jejich narození do 1 roku. Rozvojem projevů nedostatku železa jsou ohroženi také pacienti se selháváním ledvin (zvláště dialyzovaní) či osoby s nedostatečným příjmem vitaminu A a vegetariáni. V případě, že je železo podáváno ve formě potravních doplňků je třeba z důvodu zajištění jeho dobrého vstřebání dodržet časový odstup 30 minut před jídlem nebo 2 hodiny po jídle.
Typickým projevem nedostatku železa je anémie (chudokrevnost) s příznaky jako je např. bledost, zvýšená únava, slabost, potíže s udržením tělesné teploty, snížená funkce imunitního systému s následnou zvýšenou náklonností k infekcím, záněty jazyka a ústních koutků, lámavost nehtů atd. Nedostatek železa v těhotenství je spojen se zvýšením rizika předčasného porodu, snížené porodní váhy novorozence a různých porodních komplikací.
Nadbytek minerálu - železo v potravních doplňcích může mít nežádoucí účinky na trávící ústrojí (pálení žáhy, nevolnost, zvracení, průjem či zácpu, tlak v břiše, stolice může být tmavě zbarvena), které se vyskytují asi u 10% pacientů a mohou být zmírněny užíváním přípravku současně s jídlem. Zvláštní opatrnosti je třeba při podávání železa dětem. Železo může snížit vstřebávání a tak i účinek některých současně podávaných léčiv.
Petr