Další zastávka Samarkand. Nádherné historické město, kde mě hodně místních přivítalo a snažilo se zjistit, proč sakra cestuju se psem. V Uzbekistánu je to nepředstavitelné. Nikdo totiž nemůže spát ve stejné místnosti, kde je pes, a tak mě ani nikdo nemohl ubytovat.
Postavil jsem si tedy stan uprostřed města s výhledem na historické centrum. Ve čtyři hodiny ráno mě přišli zkontrolovat vojáci. Zabouchali na stan, zeptali se, jestli jsem to já - ten Čech se psem. Rozespalý jsem jim to odsouhlasil a oni chtěli vidět psa. Rozepnul jsem stan a tam stáli dva vysmátí vojáci, kteří nevěřili, že někdo spí se psem ve stanu. Popřáli mi hezkou noc a odešli.
Zdroj:
https://www.lidovky.cz/cestovani/akt...0-000000000000