Veď to predsa záleží od veľkosti vykurovanej plochy, média používaného na vykurovanie... veľa aspektov vplýva na jednotkovú cenu na vykurovanie. Trochu výstižnejšie sú porovnateľné náklady na m2 vykurovanej plochy. Ale nie porovnateľné...
http://www.porada.sk/t38169-p5-nakla...tml#post704830 Tu je o porovnávaní nákladov téma...

rozumiem, Elenka, ale 35-tisícové preplatky (cca 2900 SK/mesiac?)...
a najag píše, že tento rok majú byť ešte vyššie...
tak potom majú zbytočne vysoké zálohy...

rozumiem, Elenka, ale 35-tisícové preplatky (cca 2900 SK/mesiac?)...
a najag píše, že tento rok majú byť ešte vyššie...
tak potom majú zbytočne vysoké zálohy...

Ja by som poprosil o kontakt na niekoho, kto vykonáva taketo merania v NR, alebo okolí. Vymenili sme totiž na dome (starý tehlový dom, nezateplený, podpivničený, podkrovie neobývané) okná za plastové a máme vyššiu spotrebu plynu ako vlani so starými drevenými, ktoré netesnili. Vlhkosť sa nám v dome hromadí, ale teplo odchádza nevedno kam, už začíname byť zúfalí...
Vdaka za radu

Presne to je ten druh neprofesionálnych snímkov kadejakých podvodníkov ktorý sa nás snžia ohúriť farbičkami.Chýbajú tam pramertre a podmienky za ktorých meranie prebiehalo.Presne toto je úplne scestné a zavádzajúce,nič nehovoriace.Hľadal som po celom webe niečo podľa čoho by sa dala doložiť hodnovernosť tej termografie ale bohužiaľ nič som nenašiel.Pochybujem o tom že by som zle hľadal .Skôr to bude o tom že je to sprostý podvod.Na základe tohto názoru som si takmer istý.Termografické kamery sú schopné akurát tak nájsť tepelný most aj to s problémami.Ale koľko °C to je už nie.

Autor: Jozef Homola
Datum: 15.02.2009 10:13 odpovědět upozornit redakci
reakce na ...http://www.vop.cz/vtuvm_slavicin_vyrobky_pruzkum.htm
Dovolí si něco poznamenat a pokud možno laicky vysvětlit jak je to s problematikou termovizních kamer. Měl jsem tu možnost se tímto druhem techniky potýkat již od roku 1980 (první systémy AGA) až po současné jejich cena se pohybuje nad 3 mega. Sice bylo to z hlediska speciálního průzkumu ale teplota se tím dá měřit také. Změřit teplotu správně (bezkontaktně)je nesmírně obtížné na druhé straně rozdíly teploty lze stanovit na setiny stupně, má to všechno své „ale“. Tady si dovolím vsuvku, že pan Stoklasa má pravdu a určitě vím co má na mysli. S termokamerou je to stejné jako s bezkontaktními teploměry. Měří teplotu na základě množství energie vyzářené a dopadnuvší na otvor objektivu a následně na nějaký prvek, který to přemění na elektrický signál. První potíž je že stejně teplé předměty nevyzařují stejně a to mohou být teoreticky rozdíly od 0,01 do 0,66. Takže laboratorní teploměr (bezkontaktní) vás „vyzve“, zadejte koeficient – říká se mu „koef. šedosti“ a musíte zadat v rozmezí jak jsem uvedl. Pokud to trefíte nebo víte vše je OK, jinak to strašně „kecá“. Obdobně je to s termokamerou. Položím si otázku jak to zpřesnit? Tak například u těch domů hodnotit vždy pouze něco (zabrat do záběru). Např. část zdi obyváku nebo detail rámu okna nebo dveřní výplň, sokl a pod. Pak se to přiblíží k realitě více ale plně srovnatelné to může být, když teploty uvnitř pokojů budou stejné a emisivita nátěru- fasády taky stejná. Takže když by byl nátěr nějaký speciální odchylky budou podstatně větší. Podstatné a přínosné je však to, že když se zaměříte pouze na např. zeď nebo rám okna, jste schopen odlišit jednotlivá místa přesně o kolik stupňů nebo desetin akorát to nemusí být posazeno na stupnici v absolutním hodnocení správně ale to pro vyhledávání kritických míst nebo hledání účinku vylepšování - vývoj plně postačí. A teď jen tak pro představu jak by to bylo ideální aby se daly domy mezi sebou komplexně porovnat na termografickém snímku. Např. všechno polepit bez rozdílu okna, zdi sklo střechu atd. kancelářským papírem (kdyby to šlo) a pak ten snímek bude pravdivěji vypovídat o teplotních rozdílech a pokud se správně nastaví emisivita toho papíru, pak budou i údaje správné „posazené“ co do absolutní hodnoty. Nebo jiný příklad o účinku emisivity. Na zeď domu by někdo nalepil A4 formát alobalu. Tato fólie má koef. pod 0,1 ale kamera to neví a tak ji zobrazí jako „velmi studenou“ ačkoliv bude ve skutečnosti teplejší než zeď vedle a to proto, že kontaktně přejala teplotu podkladu a ztrácí ji následkem chabého vyzařování hůře a tudíž je teplejší.

V pôvodnej správe sú uvedené škály teplôt, ktorá farba akú teplotu predstavuje. Aj celková správa s uvedenými údajmi, ako uvádzaš (za akých podmienok bolo snímkovanie, kde bolo, pri akej teplote). Nie je to len hromada snímkov, ale celá správa aj s popisom, ktorú som ale nechcel pripojiť, vybral som len pár snímkov.

Aj napriek tomu si myslím, že nám, ako bytovke, táto správa veľa nepovedala... bolo to škoda peňazí.

Llívia , doporučujem zhromaždiť financie napr. úver a zatepliť celý obvodový plášť, dve steny neriešia problém....