Pro
Mimigyus.
Beton může propouštět vodu i když je vizuálně nepoškozený. Existují speciální nátěry na beton, jmenuje se to
tekutá folie. Jejich cena + náklady na vybetonování jezírka a s tím spojená definiva vzhledu jsou zcela nevýhodné, hlavně když se jedná o větší jezírka. Tam vyhrává jednoznačně jezírková folie. Podle mě se také dost těžko bude čistit beton jetý jezírkovým životem tak, aby na něj ten materiál vůbec chytnul. Asi bude nejjednodušší použít folii.
Pro
VieraPopluharova.
Já v plastové skořepině pěstuju jeden leknín spolu s přesličkou a ještě nějakou kytkou. Leknín tam mám s rozpuštěnými kořeny položený jen tak na dně. Žije jen z vody a trochy toho bahna, které k němu spadne. Ostatní rostliny jsou zasazené podobně volně v prohlubni na okraji skořepiny. Voda je stále průzračná i když je pravidelně doplňovaný výpar vodou ze studny, jen dlouhou vláknitou řasu občas manuálně odstraním. Žije tam jeden tmavý karas, který v něm přežije úplně všechno-zimu, vedro, kočky, úplné promrznutí... Podle mě je voda čistá díky tomu, že rostlinám nedám nic. Všechno si musí nasát z vody. Trochu tomu určitě pomáhá i to, že dlouhou řasu ničím nerozkládám, ale jen ji mechanicky odstraňuju když už je jí moc a karas nemá skoro kde plavat. Leknín kvete jako divý a listy má po celé ploše hladiny. Na podzim většinou jen trochu čistím. Vyberu leknín, otrhám, nebo ostříhám zbytky lupenů, properu kořeny čistou vodou, odkalím jezírko od toho smradu a vrátím všechno zpět. I tu rybu. Na jaře jen začnu trhat řasu a takhle stále dokola.
Zkuste to s leknínem také tak a na okraj můžete zkusit puškvorec, nebo nějaký zakrslejší druh rákosu-mívá panašované listy a je docela hezký. I ten puškvorec se dá koupit panašovaný. Tyto rostliny i mnohé jiné mají bohatý kořenový systém a velký přírůstek živé hmoty (hlavně plané přírodní kultivary) a z toho plyne velká potřeba živin a schopnost čistit vodu. V podstatě Vám stejně nezbyde nic jiného, než zkoušet a zkoušet. Každý máme jiné podmínky, jinou vodu, jiný přístup. Já jdu u toho malého jezírka cestou vyhladovění. Když rostlinám nic nedám, musejí si to nějak postupně získat a překvapivě dobře se jim to daří. Výsledek je čistá louže vody a celkem spokojený karásek.