Na ranní procházce mě napadla taková myšlenka. Lidstvo dostalo přesně takovou chorobu, jakou potřebovalo.... Přestávali jsme si váží svého zdraví, a proto jsme dostali nemoc, aby jsme si uvědomili, že na něm záleží úplně nejvíc.
Přestali jsme si vážit přírody, a proto jsme dostali takovou nemoc, aby pobyt v ní byl pro nás tak vzácný.
Přestali jsme fungovat ve svých domovech, abychom se jako rodina opět fungovat naučili.....
Přestali jsme si vážit starých a nemocných, a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní....
Přestali jsme si vážit zdravotníků a lékařů, abychom zjistili, jak jsou nepostradatelní....
Přestali jsme mít úctu vůči učitelům, a proto nám tato škola zavřela školy, aby si to rodiče vyzkoušeli sami.
Mysleli jsme, že si můžeme všechno koupit, že můžeme být kdekoliv na světě a s kýmkoliv. Proto jsme dostali takovou nemoc, aby jsme si uvědomili, že to není samozřejmost.
Ovládl nás mamon, volný čas jsme trávili v nákupních centrech. Proto nám je tato nemoc zavřela - abychom pochopili, že štěstí si koupit nemůžeme....
Zaměřovali jsme hodně pozornosti na svůj vzhled a porovnávali jsme se. Proto nám tato nemoc zakryla tváře, abychom pochopili, že tam není naše krása
Mysleli jsme si, že jsme na této zemi pány, proto jsme dostali tuto nemoc! Aby nás něco miniaturního, co není ani vidět, dokázalo zkrotit, dalo nám příručku a trochu pokory...
Tato nemoc nám hodně bere, ale zároveň nám dává možnost tak strašně hodně se toho naučit a pochopit, co je v životě nejdůležitější. Dostali jsme nemoc ušitou na míru... Asi jsme jí jako lidstvo opravdu potřebovali...✌