Ja som bola v Oswiencime pred 45 rokmi, dodnes mám mrazenie v tele pri spomienke na premietanie filmu, a exkurziu po tábore. Je dobré, že sa ľudstvu pripomínajú hrôzy vojny i v období mieru, spomienky a pietna úcta voči tým, čo tam zostali by mali zostať v našich pamätiach. Ale myslím si, že v tomto období, keď som tam bola ja, to nebolo pre môj vek to pravé, i keď odporúčajú zobrať do Oswiencimu i mládež. Moja skúsenosť, nie!

Deti nech sa boja vojen, mamine dlane nech poláskajú svoje ratolesti, mládež nech sa zabáva, ale toto myslím si, že nemusí. Alebo som to len ja v pubertálnom veku tak prežívala?

Ja som bol nedavno v Mathausene. Isli sme nahodou caz Mathausen, zena si spomenula. ze tam bude urcite muzeum. Je to velmi depresivne, druhy raz by som tam (ale ani do ineho koncentraku) urcite nesiel.

Je to v Rakusku, blizko Nemeckych a Ceskych hranic. Rakusaci sa za to tak hanbia, maju to tak zasite v poliach, bez pristupovej cesty a znacenia, ze to je problem najst aj pomocou GPS (naschval zadali polohu do mapy mimo cestu, aby to navigacie nevedeli zratat).

Vyberaju vstupne za to, ze sa ludia chodia pozerat, ako tam cudzie narody mucili - to je uplny vrchol. No kedze sa tak hanbia, tak tie dievcata co predavaju listky vstup nekontroluju, takze kto chce, moze ist zadarmo (predpokladam, ze tam mali kvoli vstupnemu nejake hadky a incidenty, chodi tam vela ludi spominat na umucenych blizkych).

V brozure sa docitate, ze dostanete elektronickeho hlasoveho sprievodcu v mnohych svetovych jazykoch, v skutocnosti maju ale iba v nemcine a anglictine, hoci je to asi 20 kom od ceskych hranic a boli tam umucene tisicky Talianov a Poliakov.

Hlavna budova je pod zamienkou rekonstrukcie zatvorena, ziadne rekonstrukcne prace v nej ale neprebiehaju. Informacie velmi strohe.

Keby mohli, hned by to zburali.

Co ma ale dostalo, boli skrinky na saty, ktore mali k dispozicii vazni. Take tie rozmerovo bezne skrinky, ktore su vo vsetkych fabrikach v satniach. Boli perfektne vyrobene z cisteho masivneho dreva. Take dnes nedostanete ani v luxusnych predajniach nabytku - jedine, ze by ste si ich vyrobili sami. Ziadna drevotrieska, ziadna papierova tapeta, ziadna dyha, ziaden formaldehyd. To len na okraj - taky paradox - ze v akej dekanentnej dobe zijeme, ze ma napadlo zavidiet tym vaznom ich nabytok...

V říjnu 2012 jsme absolvovali cestu z Prahy přes Abú Dhabí do Austrálie.
Po nástupu do letadla v Abú Dhabí jsme s hrůzou zjistili, že spolu s námi cestuje v letadle přes 200 australských muslimů – zřejmě cestovali z Mekky, nebo Mediny v Saudské Arábii.
Všichni vyholené lebky, černé plnovousy a bílé „noční košile“ až na zem.
Spolu s nimi cestovalo několik desítek, zřejmě manželek v pověstných bůrkách s „kanálovými mřížkami“.
Otřesný pohled…
Cesta do Sydney trvala skoro 20 hodin.
Já osobně jsem neusnul ani na minutu….
Propracovat se na WC bylo velmi obtížné.
Ve frontě se čekalo, až se na koberečkách na zemi několik jedinců pomodlí.
Vrcholem byl okamžik, kdy jsme opouštěli letadlo.
Ti „lidé “zřejmě vůbec neznají odpadkové koše, na podlaze letadla bylo smetiště, tak na malý náklaďák.
Nemáme moc velkou radost z toho, že už je nám tolik let, kolik je nám.
Ale lidstvo asi nic dobrého do budoucna nečeká…

K zamyšlení (když ne víc).
Toto je kopie článku, který napsal španělský spisovatel Sebastian Rodriguez Vilar a který byl zveřejněn ve španělském deníku 15. ledna 2008. Není to ani tolik složité, aby tomu neporozuměl zbytek Evropy - a možná
i zbytek světa.
Nezapomeňte - vyšlo to ve ŠPANĚLSKÝCH NOVINÁCH v úterý 15. ledna 2008.

Všechen evropský "život" zahynul v Osvětimi.
Článek napsal Sebastian Vilar Rodrigez.

Šel jsem po ulici v Barceloně a najednou jsem objevil strašlivou pravdu - Evropa zemřela v Osvětimi...
Zabili jsme šest milionů Židů a nahradili je 20 miliony muslimů.
V Osvětimi jsme spálili kulturu, myšlení, tvořivost, talent.
Zničili jsme vybrané lidi, opravdu vybrané, protože představovali skvělé a úžasné lidi, kteří změnili svět.
Podíl těchto lidí se projevuje ve všech oblastech života: ve vědě, v umění, mezinárodním obchodu a především
jako svědomí světa.
To jsou lidé, které jsme spálili.
Pod záminkou tolerance a protože jsme chtěli dokázat sami sobě že jsme byli vyléčení z choroby rasismu,
jsme otevřeli brány 20 milionům muslimů, rase, která nám přinesla hloupost a nevědomost, náboženský extremismus a nedostatek tolerance, kriminalitu a chudobu, vzhledem k neochotě pracovat a podporovat jejich rodiny s hrdostí.

Tato rasa vyhazovala (do povětří) naše vlaky, zvrátila naše, krásná španělská, města do třetího světa,
kde se topí ve špíně a kriminalitě.
Tito lidé se uzavírají v bytech, které dostávají zdarma od vlády a plánují vraždu a zničení jejich naivních hostitelů.

A tak se trápíme, že jsme vyměnili prostředí kulturně rozvinuté za prostředí fanatické nenávisti, tvůrčí dovednost za destruktivní schopnosti a inteligenci za zaostalost a pověry.
Vyměnili jsme snahu o mír Židů Evropy a jejich talent pro budování lepší budoucnosti pro své děti, jejich rezolutnost lpět na životě, protože život je svatý...., za ty, kteří usilují o smrt, nejen pro sebe, ale i pro nás, naše děti a jejich děti.
Jakou hroznou chybu udělala ubohá Evropa!
Světová islámská populace čítá přibližně 1,2 miliardy lidí, to je jedna miliarda dvě stě milionů, tedy 20% světové
populace.

Kolik Nobelových cen bylo vyznavačům islámu uděleno:

Literatura: 1988 - Najib Mahfooz

Mír:
1978 - Mohamed Anwar El-Sadat
1990 - Elias James Corey
1994 - Yaser Arafat:
1999 - Ahmed Zewai

Ekonomie:
(nula)

Fyzika:
(nula)

Medicína:
1960 - Peter Brian Medawar
1998 - Ferid Mourad

CELKEM: 7 (sedm)


Světová židovská populace je přibližně
14.000.000 lidí, tj. čtrnáct milionů
nebo jinak - 0,02% světové populace.

Ti získali následující Nobelovy ceny:

Literatura:
1910 - Paul Heyse
1927 - Henri Bergson
1958 - Boris Pasternak
1966 - Shmuel Yosef Agnon
1966 - Nelly Sachs
1976 - Saul Bellow
1978 - Isaac Bashevis Singer
1981 - Elias Canetti
1987 - Joseph Brodsky
1991 - Nadine Gordimer světa

Mír:
1911 - Alfred Fried
1911 - Tobias Michael# Carel Asser
1968 - René Cassin
1973 - Henry Kissinger
1978 - Menachem Begin
1986 - Elie Wiesel
1994 - Šimon Peres
1994 -Yitzhak Rabin

Fyzika:
1905 - Adolf von Baeyer
1906 - Henri Moissan
1907 - Albert Abraham Michelson
1908 - Gabriel Lippmann
1910 - Otto Wallach
1915 - Richard Willstaetter
1918 - Fritz Haber
1921 - Albert Einstein
1922 - Niels Bohr
1925 - James Franck
1925 - Gustav Hertz
1943 - Gustav Stern
1943 - George Charles de Hevesy
1944 - Isidor Rabi Issac
1952 - Felix Bloch
1954 - Max Born
1958 - Igor Tamm
1959 - Emilio Segre
1960 - Donald A. Glaser
1961 - Robert Hofstadter
1961 - Melvin Calvin
1962 - Lev Davidovič Landau
1962 - Max Ferdinand Perutz
1965 - Richard Phillips Feynman
1965 - Julian Schwinger
1969 - Murray Gell-Mann
1971 - Dennis Gabor
1972 - William Howard Stein
1973 - Brian David Josephson
1975 - Benjamin Mottleson
1976 - Burton Richter
1977 - Ilya Prigogine
1978 - Arno Allan Penzias
1978 - Peter L Kapitza
1979 - Stephen Weinberg
1979 - Sheldon Glashow
1979 - Herbert Charles Brown
1980 - Paul Berg
1980 - Walter Gilbert
1981 - Roald Hoffmann
1982 - Aaron Klug
1985 - Albert A. Hauptman
1985 - Jerome Karle
1986 - Dudley R. Herschbach
1988 - Robert Huber
1988 - Leon Lederman
1988 - Melvin Schwartz
1988 - Jack Steinberger
1989 - Sidney Altman
1990 - Jerome Friedman
1992 - Rudolf Marcus
1995 - Martin Perl
2000 - Alan J. Heeger

Ekonomika:
1970 - Paul Anthony Samuelson
1971 - Simon Kuznets
1972 - Kenneth Joseph Arrow
1975 - Leonid Kantorovich
1976 - Milton Friedman
1978 - Herbert A. Simon
1980 - Lawrence Robert Klein
1985 - Franco Modigliani
1987 - Robert M. Solow
1990 - Harry Markowitz
1990 - Merton Miller
1992 - Gary Becker
1993 - Robert Fogel

Medicína:
1908 - Elie Metchnikoff
1908 - Paul Erlich
1914 - Robert Barany
1922 - Otto Meyerhof
1930 - Karl Landsteiner
1931 - Otto Warburg
1936 - Otto Loewi
1944 - Joseph Erlanger
1944 - Herbert Spencer Gasser
1945 - Ernst Boris Chain
1946 - Hermann Joseph Muller
1950 - Tadeáše Reichstein
1952 - Selman Abraham Waksman
1953 - Hans Krebs
1953 - Fritz Albert Lipmann
1958 - Joshua Lederberg
1959 - Arthur Kornberg
1964 - Konrad Bloch
1965 - Francois Jacob
1965 - Andre Lwoff
1967 - George Wald
1968 - W. Marshall Nirenberg
1969 - Salvador Luria
1970 - Julius Axelrod
1970 - Sir Bernard Katz
1972 - Gerald Edelman Maurice
1975 - Howard Martin Temin
1976 - Baruch S. Blumberg
1977 - Roselyn Sussman Yalow
1978 - Daniel Nathans
1980 - Baruj Benacerraf
1984 - Cesar Milstein
1985 - Mi Chae l Stuart Brown
1985 - Joseph L. Goldstein
1986 - Stanley Cohen [a Rita Levi-Montalcini]
1988 - Gertrude Elion
1989 - Harold Varmus
1991 - Erwin Neher
1991 - Bert Sakmann
1993 - Richard J. Roberts
1993 - Phillip Sharp
1994 - Alfred Gilman
1995 - Edward B. Lewi
1996 - Lu RoseIacovino

CELKEM: 129!

Židé nepodporují "vymývání mozků" svým dětem ve vojenských výcvikových táborech, ani je neučí,
jak vyhodit sebe samé "do povětří" a způsobit smrt maximálnímu počtu Židů a jiným, kteří nejsou muslimové.
Židé neunášejí letadla, ani nezabíjejí sportovce na olympijských hrách a ani se naplánují "vyhazovat do povětří" v německých restauracích.

Není jediný Žid, který zničil kostel.
Neexistuje jediný Žid, který demonstruje zabíjením lidí.
Židé neobchodují s otroky, ani nemají vůdce, vyzývající k džihádu a smrti všem nevěřícím.

Možná, že by muslimové ve světě měli zvážit, zda neinvestovat do standardního vzdělávání a méně obviňovat Židy za všechny své problémy.

Muslimové by se měli ptát, "co mohou udělat pro lidstvo?", aby měli právo požadovat větší respekt ostatního lidstva.
Bez ohledu na své pocity o krizi mezi Izraelem a Palestinou a arabskými sousedy, i když si myslíte, že je vina na straně Izraele, se zamyslete nad následujícími dvěma větami, které hovoří skutečně za vše:


"Pokud by dnes Arabové složili zbraně, neexistovalo by žádné další násilí."
"Pokud by dnes Židé složili zbraně, neexistoval by už Izrael."

Benjamin Netanjahu

Když vrchní velitel spojeneckých sil generál Dwight Eisenhower objevil oběti táborů smrti, nařídil, aby bylo "toto všechno" vyfotografováno a aby byli Němci z okolních vesnic prováděni koncentračními tábory, aby si uvědomili,
co jejich lídři natropili a bylo jim nařízeno účastnit se pohřbívání mrtvých.

Přikázal: "To vše musíte nafilmovat, vyfotografovat, napsat o tom záznamy a hlavně k tomu získat svědky – protože někde v průběhu dějin se objeví někdo, kdo řekne, že se to nikdy nestalo."
V poslední době se ve Velké Británii diskutovalo o tom, zda by se měl odstranit holocaust ze školních osnov,
protože to "uráží" muslimskou populaci, která tvrdí, že k tomu nikdy nedošlo.

Zatím to nebylo odstraněno. Nicméně, to je děsivá předzvěst strachu, který sužuje svět i to, jak snadno se tomu, každá země, poddává. Je více než 60 let poté, co druhá světová válka v Evropě skončila.

Došlo mi dnes mailom a myslím, že do tejto témy sa hodí ...

Myslím, že to, čo sa tam dialo pohne s každým. Pred odchodom na exkurziu si ale dajte pozor, kedy majú otvorené, každý mesiac je to totiž rozdielne. Otváracie hodiny nájdete napr tu http://osviencim.info/otvaracie-hodiny-pre-verejnost/

Je tam možno cestovať aj samostatne, tam sa vytvárajú skupinky ľudí, ktorí majú záujem o výklad, inak je tam dostatok informačných tabúľ, ktoré informujú o jednotlivých objektoch a histórií. Kvety sa dajú kúpiť pred vchodom, je tam zakázané používanie mob. telefónov, rádií, hlasný hovor, a je potrebne sa slušne obliecť. Je to miesto piety a utrpenia veľa ľudí.

Ako sa tam dostanem? Nemáte nejakú www stránku, kde nájdem nejaké info?

http://www.oswiecim.pl/
tu sú nejaké linky na ich stránky

Navštívila som Osviečim pred 15 rokmi a dodnes mám z tejto návštevy zvláštne pocity. Neodporúčam ísť samému, pretože o tak hlboký a veľmi emotívny zážitok sa treba podeliť s najbližšími. Ale čo sa týka sprievodcu,tak to naozaj nebol problém vo všetkých jazykoch a dalo sa pripojiť k skupinkám. No a aj po polsky sa dobre dorozumie, tak hoci aj k polskej skupinke sa pripojíš a ber si dobrú obuv a nech nebude príliš teplé počasie, pretože je toho veľa na chodenie. Pekný zážitok...

Cestou na Krakov z Trstenej je smerovka na Oswiecim,.

Tu oficiálna stránka

http://www.auschwitz.org.pl/

Vlasti,akoby si mi čítala myšlienky. V Osviečime som bola ako stredoškoláčka , nezanechalo to vo mne žiadne pocity, teraz na mňa dýchne hrôza keď doma za oknom počujem sirénu sanitky a rozdýcham to až keď spočítam všetky ovečky.

Náštevu napr. Osvienčimu odporúčam každému, kto si myslí, že sa momentálne má veľmi zle.

Moje heslo: Vždy môže byť aj horšie.

Ešte odporúčam návštevu www.holocaust.cz Je tu veľa príbehov nielen z Osvienčimu.

Ja som bol v Osvienčime asi pred dvoma mesiacmi a jedným dychom musím dodať, že som bol sklamaný. Mali sme síce sprievodkyňu Poľku, ktorá sa naučila po slovensky, ale bola taká s nervami v koncoch, afektovaná, no proste hrúza. Na konci dňa sme všetci ľutovali, že sme tam šli. Neodporúčam.

My sa tam chystáme s vlete, pojde nás asi 20, chceme objdenať minibus, nevie mi niekto poradiť, ci sa treba nahlásiť ze prídeme a tak.

Musí to byť tak emotívny, depresívny a zároveň nezabudnuteľný zážitok, ze mi z toho už teraz behá mráz po chrbte.

..... česť pamiatke všetkým, ktorý tam boli zavraždení.....

Ako 22 ročná som bola v Buchenwalde v Nemecku. Priamo do koncentráku som nedokázala vojsť. Úplne mi stačilo celé to prostredie vidieť zvonku. Bolo to hrozné, smutné, deprimujúce. Lenže treba si stále pripomínať hrôzy vojny, nezabudnúť na zbytočne zavraždených a utýraných ľudí, aby sa už nič podobné nezopakovalo. Spomínam si na dokumentárny film o jednej panej, ktorá v koncentráku kreslila rôzne obrazy, na to, ako rozprávala, že jej zobrali všetko - domov, rodičov, súrodencov, psa, hračky, nahnali ju do vagóna,...( a my sa cítime ukrivdení, ponížení pre malichernosti).

To je zaujimave. Nic v zlom, zaujima Vas historia, chcete to vidiet na vlastne oci (ludske utrpenie), chcete, aby sa to uz nikdy neopakovalo... Dokonca sa uvazuje, ze to bude povinne. Preco nie?...

Ked sa ale pred par rokmi (skutocne nedavno) rozhodovalo o tom, ci aj my sa mame podielat (Slovensky narod) na tom, aby sme sposobovali utrpenie inym, naslo sa nas asi 200 z celeho Slovenska, ktori sme vytiahli nohy z papuc, vypli telku a isli demonstrovat proti zapojeniu Slovenska do invazie do Iraku...

Pre mna velmi zaujimave... Tak chcete to vidiet zo skodoradosti (pripadne, aby ste sa utvrdili, ako sa mate dobre) alebo pretoze Vam nie je lahostajne utrpenie inych? Lebo ja mam taky dojem, ze vseobecny trend je asi takyto: Ludi vodit do koncentrakov na exkurzie, a nechat ich pokojne pozerat sa na tie sucane (Guantanamo).

[quote=misomiso;704356]

Pre mna velmi zaujimave... Tak chcete to vidiet zo skodoradosti ......


prosím ťa Mišo, teda ty máš ale nápad, že tam chcú ísť zo škodoradosti z akej škodoradosti? nechápem. čo je natom, že to chcú vidieť na vlastné oči, je to asi určité iné vidieť to vlastné oči, alebo to vidieť v telke. v skutočnosti tam byť, to má určite svoje čaro, teda chcem povedať, že asi vžijú do ich koži a viem si to predstaviť aké to tam musí byť deprimujúce, vedieť, že koľko ľudí tam prišlo o život. skôr by som povedala, že zo zvedavosti tam chcú ísť a vidieť to na vlastné oči.
ale ja osobne by som tam rozhodne nešla, ja mám aj mindráky z toho keď počujem o takýchto veciach, nieto aby som na také miesto šla. stačilo mi ,keď minule ukazovali toho tábora len bránu, už mi z toho bolo špatne. to človek hneď vidí pred sebou tých ľudí..... jaj zle je o tom aj hovoriť

uff to tam musí byť veľmi deprimujúce

jáááj, tak to je od teba hnusné....

neviem co tam vedie iných ludí, mna tam vedie zvedavost, fascinuje ma všetko z 2. sv. vojny, filmy, dokumenty, príbehy, fotografie.
Udivuje ma, ako mohol jeden vyšinutý chlap (hitler) sfanatizovať toľkých ľudí a poštvať ich proti židom a ostaným.

Neviem, či dokáze by niekto škodoradostný, ked stojí pred bránou: ARBEIT MACHT FREI
Pre mna to bude nezabudnuteľný zážitok, a budem si viac vážiť čo mám, lebo viem aké je všetko neisté.

Pa

Podľa mňa je veľmi užitočné a potrebné navštíviť takéto miesta. Ľudia nesmú zabudnúť na tie hrôzy, ktoré boli schopný vykonávať ľudia... Stačilo aby prišlo k moci pár fanatikov a ostatní sa pridali...
Invázia do Iraku mala predísť tiež niečomu podobnému. Či už to bol Hitler, Ceausescu, Stalin... boli to choré hlavy, ktoré napriek tomu dokázali namotivovať ľudí k hrozným činom. Pravdaže je veľmi smutné, že tí ľudia toho boli schopný, ale keby nebolo práve tých pár vodcov, tak by sa to asi nestalo. Teraz nám to môže slúžiť ako príklad do budúcna, aby sme takýchto netvorov dokázali včas „stopnúť. Saddam Hussein bol tiež netvor. Zabil tisíce ľudí a vysielal signály, že v tom bude pokračovať... Nebolo by lepšie keby aj v Hitlerovom prípade prišiel niekto a by ho zastavil skôr ako s tým začne??? Je ľahké hrať sa na fantastického, ale je veľká zodpovednosť zakročiť...
Momentálne je celá Európa fantastická a súcitná... A teší sa bezpečnosti, ktorú jej zabezpečuje tá nenávidená Amerika. No keď si to tak zoberieme, tak väčšina Európy aj s celou OSN vytvára zdanie tých lepších. Nechápem ako môže niekto vysloviť niečo ako: „Je to ich vec a nemá sa im do toho nikto miešať... Keď ho tam majú (Saddáma Husseina), tak im asi vyhovuje...“ Tak ale potom podľa toho by ani nám nemali pomôcť iné krajiny v boji proti fašizmu. Viete si to predstaviť, ako by to tu teraz vyzeralo?

Len na zamyslenie sem pripájam jeden článok: http://www.htm2pdf.co.uk/output/2008/3/776619fb-245e-4f49-96ab-1a335eb297ab.pdf

Bastian, tí diktátori sú dobrí. Škoda, že mnohí nerozumejú tej paródii na Hitlera.

Ale chýba ti tam ešte jeden, podobnej povahy:

http://youtube.com/watch?v=TxMmlhgEkTQ

Nemáš zlé názory, v podstate s tebou súhlasím, len si myslím, že máš trochu málo infromácií - myslím o Iraku, ale to už je , táto téma o niečom inom.