Důvody proti:
Jste staří. Moji rodiče mě měli ve 35 máma, 42 táta. Táta říká, že už to bylo pozdě, že na nás až tak moc neměli nervy. Trochu jsem se za ně styděla, spolužáci měli rodiče podstatně mladší.

Bude vám šedesát, děcku okolo dvaceti. Katastrofa.

Vaše nemoci genetické i stařecké.

A teď pro:
I kdybyste předčasně umřeli, vaše dospělé děti můžou sourozence zajistit. Pokud partner dítě nemá, bude potomkem nadšen. I vy si můžete pozdní mateřství úžasně užít.

Ve svém věku už jste vyblbnutí, máte určitě zázemí bydlení, kariéry, zkušeností.

Genetické nemoci se dají podchytit, stařecké léčit. Jasně, nic není absolutní, ale to není ani u mladých.

Dítě vás neskutečně omladí, budete mít obrovskou novou motivaci ke všemu, velkou chuť do života.


Poslechněte svou intuici. Nehleďte, co říká okolí, každý soudí podle svého názoru nebo i závisti. Máte chlapa, který chce vás i dítě, jste normální, zdravá baba? Tak do toho.

Jste normální zdravá a zralá samice, která ty mladé ještě v pohodě může mít. V přírodě by se žádná neptala a pokud má říji, má i mladé. A, podle mého názoru, nic chytřejšího než matka příroda na světě není. Ani člověk.

Přeju hodně štěstí a zdraví. Chlapa a plodné tělo máte.

Pachole, ďakujem veľmi pekne, za pre aj proti :-), super napísané, bez okolkov, na rovinu, vo všetkom s Tebou súhlasím, ešte raz ďakujem.

Je to samozrejme každého vec....Jedná vec je,keď sa pritrafí a ste vo vyššom veku a iná je plánovať vo Vašom veku...Treba sa porozprávať s lekárom,aké riziká by Vám hrozili...čím staršia žena je tehotná,tým väčšie je riziko vzniku komplikácii a aj genetických a vývojových porúch dieťaťa...samozrejme,sú aj výnimky...Treba sa o tom porozprávať aj s deťmi...Je to Vaša vec,no ja by som možno radšej volila si nejaké dieťa adoptovať, prípadne robiť pestúnskú starostlivosť o deti....pomôžete deťom,ktorým sa láska a domov nedostali a nebudete si vyčítať,že Vaše deti v čase,keď Vás budú najviac potrebovať,tak sa pominiete....Veľa šťastia

Narodila som sa rodičom vo vysokom veku - matka 41 a otec mal 48.

Súrodenci v tom čase mali 10 a 20 rokov, čiže sme boli za hlbokej totality trochu nezvyčajná rodinka, Ako polročná som sa stala tetou i švagrinou, ako 20 ročná som sa stala pratetou.

Otec umrel, keď som mala 16, ale matka sa teší dobrému zdraviu, bude mať 80 a nepozerá telenovely, ale má prehľad o súčasnom hokeji, tenise a všeobecne o športe.

Vôbec som ako dieťa nijako netrpela, možno som sa od určitého veku cítila byť jedináčikom, ale malo to aj svoje výhody.

A verte, keby mi pánbožko doprial mať aj v 40ke dieťatko, tak ho porodím a bolo by pre nás všetkých požehnaním, viem, že naše deti by ho dochovali, keby sa nám niečo stalo.
Myslím si, že tým, že ma rodičia mali neskôr, vyhli sa tak rôznym stareckým vrtochom a hoci žije už len mama, vidím, že svojim rozmýšľaním by preskočila v 80tke mnohé 40tničky.

je to luxus

mňa mala mama v 40tke,a vždy som ju brala ako babku

Myslím, že nebudete v 42 rokoch ani prvá a ani posledná rodiaca mamička.
Držím palce , nech všetko vyjde podľa Vašich predstáv.

Ja pochádzam tiež z rodiny , kde moja mamina mala v 42 rokoch dvojíčky a v 43 r. porodila ešte jedno .Pritom už mala 4 deti.Všetko prebiehalo normálne , nemala som pocit, že by trpeli komplexom , že ich mamina je už staršia .

Ja by som sa veru nikoho nepýtala a najmä nepočúvala žiadne negatívne reči o chorobách a poruchách, milióny žien na svete rodí zdravé deti v každom veku aj bez lekárskej pomoci. Tým ju nijako nechcem znižovať, len odmietam považovať tehotenstvo za chorobu a celý ten reklamný zárobkový cirkus okolo toho.

Ja by som si tým taká istá nebola...a nikto nepovedal,že tehotenstvo je choroba...predstav si,že v mojom okolí má mnoho mladých dievčat problém otehotnieť alebo donosiť dieťa...mladá baba...tak prosím ťa mlč...

A mimochodom,neprekrúcaj slová...nikto tu tehotenstvo nenazval chorobou !!!!!!!!!!!!!!!!

Otehotnieť a donosiť dieťa majú problém aj páry, ktoré už majú deti...

Sama mám dve deti a dlhší čas sa nedarí mať tretie a pritom viem, že keby sme teraz mali v tomto veku dieťatko, brali by sme to úplne ináč. Neboli by sme zaťažení problémami, ktoré riešia mladí ľudia okolo bývania a materiálneho zabezpečenia.

Hranica, kedy ženy ešte rodia, sa posunula. Ak sa pár cíti po štyridsiatke na potomka, tak nech ho má. Vždy keď vidím tehotnú ženu, tak sa teším, lebo ich je čoraz menej, nehovoriac o demografickom vývoji na Slovensku.

Něco jsem napsala hned, něco mě napadalo později. Sice jsem se zamlada za "staré" rodiče trochu styděla, ale je fakt, že jsem v nich poměrně dost dlouho viděla vševědoucí pánybohy, pravda, oba jsou vysokoškoláci a se světem kolem si věděli celkem dost rady. Netrpěli mladistvými úlety a i přes oboustranné neshody ve svém vztahu vždy dodrželi zásadu, že děti potřebují najíst, vyprat, uklidit, elektrika musí svítit, auto jezdit a máma a táta fungovat, trucovat můžou uražení puberťáci. Domácnost prostě fungovala, doma bylo zázemí a pevné pravidla soužití. Úžasný základ do života.

Není moc pravděpodobné, že byste zůstala na dítě sama, že by se na vás partner vykašlal. Naopak. A jakou chcete větší životní seberealizaci, než je mít šťastného chlapa a zdravé dítě, prostě spokojenou rodinu.

Doktoři dnes odchytí spoustu zdravotních komplikací v rámci těhotenství, já bych se děcka v tomhle věku nebála. Pohybuju se hodně mezi lidmi a mám kolem sebe pár příkladů, kdy do toho šli starší rodiče.
Jedni přišli o dvacetiletého jedináčka. Ve 45 si programově pořídili další dítě. Zdravé.
Druhým zabil neopatrný řidič sedmnáctiletou dceru, tři roky tomu zpět. Doma mají dnes sedmiletého kluka. Zkusili první těhotenství, byl to daunův syndrom, paní šla na potrat. Letos se jí, ve 40, narodil zdravý syn. To štěstí všech, včetně babiček, si nedovede představit nikdo, koho tragédie jménem mrtvé dítě ještě nepotkala.

Nás potkala. Sestře se v srpnu zabil sedmnáctiletý syn, má ještě 24letého. Jí je 46 a ve vzduchu chvilku viselo, zda další dítě ano nebo ne. Sama jsem netušila, jak smrt synovce zamává i se mnou....

Další známá při třetím těhotenství váhala, zda jít na interupci, měla sama velké zdravotní problémya doktoři jí nechtěli dovolit ani druhé dítě. Interupce byla domluvená, známá čekala jen na manžela, až přijede domů a odveze ji do špitálu. Vedle sebe na posteli měla druhé dítě, ještě v plínkách. Hlavou jí běželo - poslední plínky, poslední lahvičky, kašičky, pak už jen věci pro starší děcka. A v břichu možnost tu novorozeneckou nádheru zažít ještě jednou.
Hádejte, jak to dopadlo. Dneska ta nerealizovaná interupce chodí do druhého ročníku na vysokou školu, je to kus chlapa a já už můžu jen vzpomínat,jak jsem ty tři rošťáky kdysi krotila. Taková hlídací svobodná teta není marná....

Sama děti nemám, takže jen z povzdálí chválím nové šaty do tanečních, prckům vysvědčení, velkým schvaluju nové lásky, nastavuju rameno na vybrečení po skončení těch lásek, coby kamarádka maminek chodím už i na svatby, konzultuju výběr vysoké školy a vůbec tak nějak probírám zlomové okamžiky dětí. Cizích.

Jestli se povede prcek vám, dejte vědět. Hlásím se jako dislokovaná tetka z ciziny.

podla mna to nie je dobre, či už zo zdravím matky alebo dieťaťa... neviem či si uvedomujete to,že dieťatko budete mať možno v 43 a budete mať 49 ked pojde do školy..a deti vedia byť velmi kruté a budu si robiť posmech,že aha babka došla? neviem uprimne by som to ja neurobila ale to je na každom rozhodnutí.

Pasuliatko, poznám pár báb na prahu 50ky a vyzerajú lepšie, ako niektoré 16tky...

A to nespomínam nás tu na porade, my večné 18tky...

Margot sa pýtala a ja som jej napísala svoj názor. Predpoklad, že
je zdravá a porodí zdravé dieťa je pre mňa samozrejmosťou. Držím jej palce.

Ja si to s tým vekom plne uvedomujem, aj možné zdravotné komplikácie, to je samozrejme individuálne, ja som zdravotne našťastie v poriadku, obidve tehotenstvá prebiehali úpne v pohode, avšak mala som vtedy 23 a 24 rokov. Presne si viem predstaviť tie poznámky rovesníkov na tému veku rodičov, ale kde je napísané, že deti nie sú mnohokrát kruté k rovesníkom aj kvôli iným veciam, aký je recept na ochranu dieťaťa, aby sme ho nikdy ničomu takému nevystavili, podľa mňa je dôležitejšie, aby sme ho naučili takýmto útokom čeliť, ale nejde mi len o to, trápi ma aj to, že koľko budeme s tým dieťaťom, pretože je mi jasné, že dieťa rodičov potrebuje vždy, aj keď je už veľké...
Inak všetkým veľmi ďakujem za tie super príspevky, presne toto som potrebovala, nie len čo je dobré, ale hlavne mi ide o pocity tch ľudí, čo sa narodili takýmto starším rodičom. Moja mama sa svojej mame, mojej starej mame tiež narodila, ked mala 38 rokov, otec jej zomrel, keď mala 5 rokov, mamu mala nesmierne rada, už nie je medzi nami, ale sama sa mi priznala, že mame ako dieťa vyčítala, že ju mali tak neskoro... Stará mama sa dožili 95 rokov, vtedy už bola moja mama takmer na dôchodku. Lenže vtedy bola iná doba, zdravotná starostlivosť... a vôbec.

Danuška..pekne, pekne si to napísala......, ale malo byť 17 - ky.....

ja som napisala len svoj nazor. ale to,že ma 50 a vytera na 40 neznamena to,že je v hodne mať v tom veku deti.

dieťa voči tomu neobrníte, mam kamaratku čo si tým prešla... ked mala 6 rokov jej otec mal 44 a deti si robili posmech, dieťa nevie uvažovať jak dospelý človek,

Berieme Váš názor , ale vy chápte aj názor iného . Je to na zadávateľke témy , ako sa rozhodne a to ,že či pôjde o posmech , alebo nie ....to je podľa môjho názoru ten najmenší problém .