Sladké bobule hrozna z najnovšej úrody sa v niektorých regiónoch Slovenska nepremenia na dobré vína, miestami zrejme pôjdu na pálenku alebo zostanú hniť vo vinohradoch. Ročník sľubujúci vína špičkovej kvality prevalcoval trh.
Kupcov na hrozno je málo, na mnohých miestach, kde


sa roky vykupovalo, je tento rok pusto. A dobre vyzreté zdravé hrozno sa vykupuje mimoriadne lacno – pod 20 centov (6 korún) za kilogram.

"Hrozno nie je pšenica, ktorú možno dlho skladovať. Máme len jednu možnosť, predať teraz alebo ho nechať zhniť," hovorí ekonóm vinohradníckeho družstva Šintavan Šintava neďaleko Serede Peter Veľký. V zložitej situácii sa ocitli aj stovky drobných päť– až desaťárových vinohradníkov. Kilogram hrozna od nich vykupujú za menej ako 16 centov (4,80 koruny).

"Zďaleka to nekryje výrobné náklady, ktoré sú na úrovni 30 – 33 centov (9 – 10 korún) za kilogram," hovorí ekonóm Peter Veľký a dodáva, že príjmy Šintavanu za hrozno sa v tomto roku znížia zhruba o polovicu. Družstvu pritom nezaplatili niektorí spracovatelia ešte za minuloročnú úrodu – dlhujú mu 40–tisíc eur (1,2 milióna korún).
Podobnú situáciu ako v nitrianskej vinohradníckej oblasti

zažívajú aj juhoslovenskí vinohradníci. V Gbelciach, kde mala spracovateľský závod spoločnosť Víno Nitra, hrozno nevykupujú vôbec. "Prevádzka Gbeliec je drahá, museli sme ju zatvoriť," vysvetľuje majiteľ Vína Nitra Eduard Šebo.


Slovenskí vinohradníci tak tento rok doplácajú na veľké domáce i európske prebytky. Situácia je podľa neho najvážnejšia za posledné roky preto, že na Slovensko sa dováža talianske či maďarské víno

z ročníka 2008 za cenu 29 centov (9 Sk). "Takejto cene sa nedá konkurovať domácou úrodou. A doma v pivniciach je ešte pol druha milióna litrov vína z vlaňajška," hovorí Šebo. Jeho podnik má dosť hrozna z vlastných – obnovených vinohradov, nepotrebuje nakupovať.


Hrozno nevykupuje ani Vinársky závod v Pezinku, ani jeho sestra v Hlohovci. V Maďarsku zatvorili najväčšie vinárske závody v Egri a maďarskí vinohradníci lacné hrozno spolu s talianskym muštom predávajú na Slovensko.

Ceny pri štandardnom hrozne preto túto sezónu klesli o polovicu i viac.


Zväz výrobcov

hrozna a vína sa bráni a požiada štátnu veterinárnu správu o kontroly pôvodu vína. "Chceme vidieť, ako je označené víno vyrobené zo zahraničných muštov a hrozien. Ak je vo fľašiach víno z maďarského hrozna či talianskeho muštu, mala by etiketa oznamovať, že ide o talianske či maďarské, ale nie slovenské víno," hovorí riaditeľka zväzu Jaroslava Kaňuchová–Pátková. Vinárski inšpektori už začali konať – porovnajú faktúry z dodanej suroviny s vínom, ktoré vinárske fabriky predávajú.
http://spravy.pravda.sk/vo-vinohrado..._ekonomika_p01

Zamyslete se nad reklamami nabízejícími 70 000 Kč jen za 999 Kč měsíčně. O tom, kolik měsíců a kolik nakonec zaplatí, dost hodně lidí vůbec nepřemýšlí; splácejí tu předchozí další půjčkou, a tak upadají do pasti. Nepatří snad lichva také do kategorie mravního úpadku? Finanční ústavy půjčí podnikateli milión a očekávají během několika let zpět milión navíc na úrocích. Je tedy dáno, že bohatí bohatnou, protože peníze dělají peníze. Ze všech ekonomických transakcí tvoří více než 90% spekulace s měnami a komoditami, jen ne řádný obchod.

Zamysleme se nad tím, kde končí nemalá část prostředků, které poskytují jednotlivé země na „sanaci“ bank. Samozřejmě v odměnách manažerů, kteří mají na krizi lví podíl. Prostě v kapsách bankrotářů. Co je světu platné, když některý z původců krize spáchá sebevraždu. Ostatní pokračují, nepřekročí hranici své neschopnosti, jsou zaslepeni penězi nebo dokonce nevědí, co činí. Má tedy vůbec nějaký význam, aby lidé zlákaní vidinou zisků vkládali své úspory pod vlivem reklam do pochybných fondů? Podívejte, jak banky čile nabízejí půjčky, a jak se předstihují ve výši úroků. Je to skutečně cesta do pekel.

Zkusme se zamyslet nad takzvaným „šrotovným“. Samozřejmě jsou tu lidé, kteří nutně potřebují nové auto. Podívejme se však na souvislosti. Vláda vydá 3 miliardy korun, ale více než 40 miliard budou muset ze svých mnohdy životních úspor sanovat lidé, kteří na to skočí. Vždyť se jim z peněženek vytratí jejich zajištění. Nevadí, vezmou si půjčku od nějakého fondu – ale ten jim pak třeba vezme střechu nad hlavou. Chaos, který v souvislosti s exekucemi známe z medií, navíc dokáže uvrhnout do bídy i ty nevinné.

Takže si to zhrňme. Na začiatku krízy stál dlh, ktorý umožnil vznik cenových bublín. Vlády sa postarali o to, aby bol dlh prebalený s visačkou „štátny dlh". A centrálne banky sa zasa starajú o to, aby si domácnosti, podniky a finančné inštitúcie, ktoré boli vládami zbavené starého dlhu, rýchlo vzali nový.
Podarilo sa nám posunúť zo štádia „krízy" do štádia „krátko predkrízového". S tým rozdielom, že tentoraz v súčte dlhujeme ešte viac.