Nandrolon
Zacal som predvcerom pozerat mini seriu 2019, 5 casti, Cernobyl. Doporucujem sosnut. Prve 3 casti su uz na nete v CR dabingu, zrejme to frci na HBO. 3. mam este nepozretu na USB a 4. a 5. ked bude dabovana sosnem.
https://www.csfd.cz/film/683975-cernobyl/prehled/ Zaujímavé je, že kto o týchto udalostiach natočí film.
Napríklad aj o ponorke Kursk.
https://www.csfd.cz/film/512866-kursk/komentare/
Hentoho maníka je radosť čítať...
verbal ***
Stát se tohle americkým soudruhům, třeba s ponorkou Malývelkýroh, do pěti minut je na místě 20 letadlových lodí a 100 vytuněných záchranných sci-fi batyskafů plných odhodlaných altruistů, ochotných zemřít při spasení byť jediného krajanského otylého námořníka, ať už si to přeje, nebo ne. Ovšem ještě než všichni dorazí, vrhne se nějaký Bič Pjůkenen jen v trenkách a s červeným homoplovákem předpisovou šipkou do mínus dvoustupňových vln Beaufortova moře, zanoří se do sta metů, na jeden nádech vytahá celou posádku i s domácími mazlíčky a jako bonus zneškodní jaderný reaktor hrozící výbuchem a globální katastrofou. A pak o tom Špilberk natočí ještě více informačně pokřivený ultrapatetický velkofilm „podle skutečné události“ - Házlhofův seznam s Dvejnem Dz Kráčejícímsteroidem v hlavní roli. To soudruzi z Putinova politbyra jsou jinačí kabrňáci. Vláďa přece nebude kvůli pár zanedbatelným lidským zdrojům, najatých na murmanském pracáku těsně před ponorem narychlo svařené kupy šrotu z místní sběrny a perfektně za 10 minut proškolených rekvalifikační příručkou „Ponorkářem snadno a rychle“, přerušovat dovču, čili k záchranné operaci bohatě postačí prorezlý Nautilus z roku 1871, řízený senilním stoletým kapitánem Nemem. A kdyby to náhodou dědek nedal, tak „Jebať, nas mnogo!“. No, dopadlo to, jak to dopadlo, ovšem patetizace a demagogizace všech těch „kdovíjaktobylo“ momentů, jichž je v tomto případě nadpoloviční většina, se nechtěl ujmout ani Sojuzmultfilm ani Holý úd, protože by jim mohla vychladnout válka, a tak se toho chopil Benelux pod záštitou (slovní základ „zachcat“) NATO. Dostáváme tedy vodkou stmelenou partičku ňoumovitých nekompetentních amatérských gejfrendů na život a na zmrd, vedených hrdinným kapitánem Averinem, co jako jediný umí napočítat až do pěti, tahat za páky, najíst se příborem, psát a kdo ví, co ještě, jíž by nikdo střízlivý nesvěřil ani řízení volského potahu, natož jaderného vrakoviště. Partičku, které kdyby neblaflo torpédo, stejně by zjevně nevybrala nejbližší zatáčku a napálila to do nejbližšího, neméně bezradně během cvičení driftujícího křižníku Aurora, už jen ze zoufalství, aby se ti chudáci nemuseli vracet zpět do Murmansku ke svým obskurně odporným manželkám v čele s ultrazrůdnou Marfušou Averinovou. Každopádně to fabulační patetické fňukdrama o tom, že vypité a zrezivělé ruské loďstvo již dávno není hrozbou pro světový mír, ale spíše samo pro sebe, docela hezky odsejpá a šťastně končí, tudíž se mu dá leccos odpustit.