Přes miliardu lidí na celém světě konzumuje aspartam v jídle a nápojích s důvěrou, že jde o bezpečnou látku. Co už ale pravděpodobně nevědí je, že je zodpovědný za více než 75% stížností na vedlejší účinky, které obdržela americká Správa potravin a léčiv v posledních čtyřech letech. Je zakázaný ve zdravotně zodpovědných zemích po celém světě, a zvláště tam, kde dobře funguje systém národního zdravotnictví. Aspartam je dobře známý pod názvy výrobků jako např. NutraSweet, Equal, Sweet One nebo Spoonful. Je to syntetická kombinace látek, z nichž přibližně 50% tvoří fenylalanin, 40% kyselina asparagová a 10% methanol. Nachází se v mnoha jídlech, nápojích, cukrovinkách, žvýkačkách, vitaminových doplňcích a dokonce v lécích.



Každá ze tří složek aspartamu představuje rozdílná rizika a vede k dlouhému seznamu vedlejších účinků a zdravotních nebezpečí. Dávejte si pozor také na acesulfam draselný (acesulfam K) – jde pouze o jiný název pro tutéž látku.

Fenylalanin: I jedno požití aspartamu zvedá hladinu fenylalaninu v krvi. Jeho vysoká hladina se pak může koncentrovat v částech mozku a je obzvláště nebezpečná pro plod a kojence. Testování a výzkumy aspartamu na krysách nejsou dostatečné pro prokázání jeho bezpečnosti, jelikož fenylalanin hlodavci metabolizují mnohem efektivněji než lidé. Nadměrné množství fenylalaninu v mozku způsobuje pokles hladiny serotoninu, což vede k emočním poruchám, např. k depresi.

Kyselina asparagová: Je považována za excitotoxin, což znamená, že stimuluje neurony v těle do doby, než zemřou. Stejně jako dusičnany nebo glutaman sodný i kyselina asparagová může způsobit nerovnováhu aminokyselin v těle, která vede k narušení fungování neurotransmiterů v mozku, a to může následně vyústit v psychosomatické poruchy, např. bolesti břicha a hlavy, vyčerpanost, náladovost, poruchy spánku a trávení.

Methanol se mění na Formaldehyd: Největší hrozbu při požití aspartamu představuje methanol (dřevěný líh), který se dostává do různých částí těla, v čele s mozkem, svaly, tukem a nervovou tkání, a následně je metabolizován na formaldehyd, který vstupuje do buněk a váže se na proteiny a genetický materiál (DNA). Methanol je nebezpečný neurotoxin a také známý karcinogen. Poškozuje oční sítnici, narušuje procesy DNA a může zapříčinit vrozené vady u dětí.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) doporučuje maximální denní limit příjmu methanolu 7,8 miligramu, avšak už jeden litrový nápoj slazený aspartamem obsahuje přes 50 mg methanolu. Náruživý milovníci „dietních“ výrobků pak mohou zkonzumovat klidně i 250 mg methanolu denně, čímž překračují doporučený limit třicetkrát.

Aspartam mimo jiné způsobuje pocit závratě, bolesti hlavy, změny chování, halucinace, deprese, žaludeční nevolnosti, otupělost, svalové křeče, přibírání na váze, vyrážky, vyčerpanost, podrážděnost, nespavost, zrakové a sluchové problémy, zrychlené bušení srdce, dýchací obtíže, návaly úzkosti, poruchy řeči, ztrátu chuti či paměti a bolesti kloubů – všechny tyto symptomy jsou nápadně podobné těm, na základě kterých se diagnostikuje fibromyalgie nebo roztroušená skleróza. Navíc se mnoho nemocí může požitím aspartamu zhoršit, např. chronický únavový syndrom, mozkové nádory, epilepsie, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova choroba, mentální retardace a zvláště cukrovka.

Vrozené vady: Doktor Louis Elsas, profesor genetiky na Emory University, tvrdí, že se fenylalanin může koncentrovat v placentě, kde způsobuje mentální retardaci plodu. Formaldehyd v krevním řečišti těhotné ženy zase může ovlivnit její imunitní systém tak, že vyhodnotí plodovou tkáň jako cizorodou látku a zneškodní ji, což vede k samovolnému potratu. Toto se může stát, ještě než žena vůbec zjistí, že je těhotná.

Je známé, že aspartam způsobuje přibývání na váze: Produkty označené jako „dietní“, „light“ nebo „zero“ s vysokou pravděpodobností obsahují alespoň jedno umělé sladidlo a tím nejpoužívanějším je právě aspartam, který svojí frekvencí předčí i tři rakovinotvorné „S“: sukralózu, sorbitol a sacharin. Téměř všechny dietní nápoje, žvýkačky a cukrovinky obsahují aspartam. Některé značky žvýkaček dokonce obsahují pouze umělá sladidla, která jsou kyselinotvorná. Tělo pak musí vytvářet tukové buňky, aby mělo přebytek kyselin kde skladovat, a to je důvod, proč mnoho lidí pravidelně konzumujících aspartam tloustne.

Přírodní sladidla bez cukru: Xylitol a listy stévie sladké (Ne truvia – ta se sice získává ze stévie, ale zpracovává se složitým chemickým procesem, a tím se z ní stává jen další umělé sladidlo.) jsou přírodní, nemají vedlejší účinky a nepoškozují nervovou soustavu. Efektivní shazování kil ale přichází až s organickou zeleninou a cvičením. Pro svoje dobro se jednoduše vyhýbejte všem „dietním potravinám“ a omezte svůj příjem cukru.



Citujem z http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/8...pecny-aspartam

vieš, ja fakt netuším, kde je v tomto prípade štát - ale hľadala som žuvačky bez umelých sladidiel, nenašla som, problém je už aj s cukríkmi. Pridáva sa to do jogurtov, ochutených vôd. Skúste nájsť sirup do vody bez umelého sladidla, prášok do vody typu šumienka, dokonca aj liekové sirupy su s umelým sladidlom..... Je to fakt neskutočne, ale všade a strkáme to deťom, mysliac si, ako dobre robíme, keď im nedávame cukor. Jasne, táto látka je lacnejšia a tak opäť narážame na peniaze... Alebo na našu blbosť

Figu borovú, cukor by im uškodil menej, ako táto umelina...

Minule som o tom hovoril odberateľ si u výrobcu dohodne a, maximálnu cenu tovaru bez ohľadu na zloženie niektorí výrobcovia nie sú ochotní akceptovať tovarové extrémy
b, kvalitu bez ohľadu čo to bude stáť. zvíťazí varianta a. príde slovenský zákazník do obchodu a čo kúpi no predsa to najlacnejšie čo mu obchod ponúkne. reakcia obchod neobjedná kvalitu lebo nejde na odbyt, a výrobca sa preorientuje. Niekedy sme robili kompóty len s cukrom a došli sme tlakom odberateľov k postupne čistej náhrade v našom prípade tej " skutočne najbezpečnejšej" cukralóze, ale ubezpečujem ťa že nikto vplyvom trhu nepoužíva výlučne cukor v kompótoch.
štát je v tomto prípade nevinne, on len stráži aby to bolo podľa schválených európskych noriem, to obchodníci vo vidine zisku nám strčia pod nos čo im sype, a za to môžu bankári

ano, ja to chápem, ako to je. A že sme nakoniec na vine my, zakaznici. A to myslím úplne vážne. Chceme veľa a lacné. Asi fakt treba začať od nás. Keď by sme napríklad prestali kupovať všetky tie ochutené vody, ktoré obchod ponúka, tak by možno výrobcovia prestali vyrábať, obchody ponúkať. A bolo by aj menej odpadu, menej by sme sa navláčili z obchodu a bolo by aj menej chorôb. Ale žiaľ, podliehame raklame.

Keď bude čo najviac ľudí, ktorí budú odmietať všetko (alebo čo najviac) vecí, ktoré sú napchané náhražkami a miesto toho budeme doma variť zo základných surovín, tak sa zlepší viac vecí... Čítala som práve jednu knihu, de sa američanka vydala za francúza a popisovala (včítane receptov) rozdiely. Napríklad, ona ako američanka, chcela uvariť domácu zeleninovú polievku. tak zabehla do obchodu a náramne sa čudovala, že v Paríži v žiadnom obchode nezohnala domáci vývar v konzerve. Našťastie, podľa mňa je u nás stále dosť ľudí, čo ešte domáci vývar zvládnu Aj keď možno z nie uplne 100% prírodných surovín, ale vždy lepsšie ako kocka masoxu ....

Podla mna pride doba, ked nebudeme mat peniaze na tie hnusne vody v plastovych flasiach a budeme pit normalnu vodu alebo caj.

http://www.aktuality.sk/clanok/21066...ich-obchodoch/

a čím skôr si to uvedomíme, tým lepšie.... A hlavne, dúfam, že sa to bude vzťahovať aj na rôzne "ovocné" čaje. Že si spomenieme na obyčajné čierne čaje a radšej si do toho dáme citrón. Mmch, my sme kedysi pili iba také čaje, teda rôzne lemon... Až prišla kríza a preorientovali sme sa na obyčajny čaj s citrónom. Dnes, po dvoch rokoch mám už problém akýkoľvek ochutený čaj vypiť....

včera som chcela kúpiť baklažán. Prešla som trh, nič (bývam dosť severne).
Tak som bola nútená skúsiť reťazce. V prvom som nenašla a v druhom konečne. Mali v bedničke asi 8 kusov, z toho bolo 6 s miestami, kde bolo vidiť nahnitie, jeden bol úplne zošúverený a až posledný bol ako tak k jedeniu. A vedľa mali bedničku s cukietami. Škoda reči. v dobe, ke´d je naozaj sezóna tam bolo pár naozaj starých kúskov. Naozaj ľutujem tých, čo si to kúpia.

karfiol bol v zľave, ale zjavne ponahníjaný... A ľudia kupovali po 10 kusov

tá doba pre mňa už dávno prišla, ja keď kúpim niečo na pitie, tak sa to zabudne otvoriť a nakoniec to už musím vypiť lebo skončila záruka, takže cca 2 fľaše za rok. Aj by som kúpil klasickú malinovku ako bývala v trojdeckách ale niet jej a ani výrobcu.

no ta voda z vodovoldu tiez nic extra,ked ma boli po vypiti väcseho mnozstva zaludok,vo flasiach predavaju aj slovenske mineralne vody ako Budis, Santovka, Salvator, Fatra, Miticka,Baldovska,Sulinka a mnohe ine,takisto bylinkove caje sa daju kupit v lekarni-takze netreba pausalizovat,pripadne kto ma moznost moze nazbierat a nasusit lipovy kvet,sipky,bazu a pod.

Mna este z vody zaludok nebolel.

Tie ovocné čaje nemôžem ani cítiť. Stačí len prečítať čo obsahujú, okolo ovocia ani nechodili.Keď sme mali záhradu, mali sme rôzne bylinky. Zobrala som hrniec a v záhrade dávala čo mi prišlo pod ruku. Keď som chcela mať aj farebné tak som dala červené ríbezle, v jeseni šupky z červených padaných jabľk. Povarila som to aj zo šalviou a potom tam dala ostatné byliny, a to sme pili celý deň.
Cukor už asi dva roky používame len na pečenie a zaváranie, sladíme medom. Dve osoby minieme za rok cca 30 kg. Nič s umelým sladidlom nekupujeme, vodu už vôbec, len v lete minerálku, aby sme nahradili vypotené minerály. Teraz sa tiež snažíme piť bylinky,hlavne svoje. Aj v meste sa dajú nájsť miesta, kde sú reletívne čisté. Masoxsové kocky vôbec, ale ani rozne zmesy korenín, radšej kúpim každú samostatne a doma si namiešam. Stojí to viacej námahy, ale dá sa. Však čo už budem robiť, keď sme s televízorom na vojnovej nohe.

V Bordellande a Tecobordeli zeleninu a pod nenakupujem vôbec.Jedine a výhradne veci čo poznám a mám overené.(okrem zmrzliny viem ,že je to sajgon ,ale čo už tú si neodpustím)

Nic v zlom, ale ja som ešte baklažan nejedla, neviem ho pripravit a nekupujem ho, netvrdim, ze je to spravne, ale mne baklazan nechyba.

vieš, problém je, že väčšina "minerálnych " vôd v obchodoch je vlastne demineralzovaná, vraj aby neškodili. A aby bola zachovaná jej stálosť, či jak to nazvať, proste to, že je stále rovnaká. Kedysi, keď ti naliali do pohára, tak si vedel identifikovať. Jasne, usádzala sa vo fľaši, ale s tým sa počítalo. Dnes je všetka voda rovnaká. Našli sme v okruhu asi 40km od domu dva verejne prístupné pramene naozajstnej minerálky aj s prírodným obsahom CO2. Keď vypiješ túto, tak potom si spomenieš, aký je rozdiel medzi minerálkou a bublinkovou vodou.

no veď nič sa nedeje, aj ja som veľa vecí nejedla. Aj takých, čo sa u nás pestujú. A baklažán sa u nás bežne pestuje, len južnejšie. Tak som chcela v lete urobiť niečo z teraz dostupnej zeleniny.

vody sa treba napiť od smädu, nie natankovať ako ťavy pred púšťou, náhodou v gumennom majú dobrú vodu

pred pár týždňami som si kúpila v At-lidli bio mini šeri rajčiny....nie že by som bláznivo preferovala bio, /vôbec ma bio nerozhádže/ ale mali dobrú cenu......čím to bude, že ich mám ešte stále v chladnici bez toho aby hnili, alebo niečo podobné žeby dobrá chemická konzervácia

Prišiel mi takýto mail:

Chutný recept na pečivo z Tesca
(keďže som tam brigádoval, tak viem)
1. Každý veľký obchod má vlastnú pekáreň. Múka, tvaroh, margarín, maslo... pred exspiráciou alebo s poškodeným obalom, vďaka ktorému je tovar nepredajný, šup do pekárne a o chvíľu rozvoniava v obchode čerstvo upečený koláč.
2. "Celozrnné" alebo "grahamové" pečivo a la Tesco: pripravíte cesto z klasickej bielej múky, akoby ste šli piecť biele pečivo. Do cesta primiešate farbivo, čím cesto efektne zafarbíte, prípadne primiešate nejaké tie semienka a predávate za dvojnásobnú cenu ako celozrnné a mimoriadne "zdravé" pečivo. Nafiflené paničky na opätkoch, s nalakovanými nechtami sa idú za týmto pečivom potrhať v domnení, ako zdravo sa stravujú. (Neviem, ako sa ten čierny prášok presne nazýva, ale pripomínalo mi to kávu meltu, akurát to nebolo ochutené čakankou. Keď ste do vreca strčili ruku, tri dni vám ostala čierna.)
3. Poviete si "budem kupovať v Tescu pečivo len dovážané z pekární, nie pečené v Tescu". Dobre, tak poďme na to: ráno pekár dovezie pečivo do Tesca v prepravkách, voňavé rožky a chleby sa vyložia na predajňu a s prepravkami šup von. Zatiaľ čo v predajni ľudia nakupujú, vonku sa na zvyškoch v prepravkách hostia vtáci, ktorí si na nich vykonávajú aj biologické potreby (áno, prepravky by sa mali skladovať v uzavretých priestoroch, prečo to tak nie je, sa ma nepýtajte). Popoludní príde po prázdne prepravky pekár a druhý deň sa celý proces opakuje.
P.S. a nemyslite si, že v inom obchodnom reťazci je to lepšie...

Tu v KE nie je problem dostat baklazan (teda pokial nechces plnit, lebo vtedy je trochu problem najst vhodnu velkost), ale severnejsie pochybujem, ze to niekto vobec pestuje. On je svina, lebo ked sa neupravi tepelne poriadne, tak je to strasny hnus a aj kus horky. Hlavne plneny sa musi robit poriadne dlho, inak to chuti hrozne. No a tiez v hypersuper maju len take velke a nie prave vystavne kusy a baklazan vystavny kus byt musi. Cize ho treba vediet urobit a to sa treba ucit od skusenejsich narodov a take nieco, zda sa mi, my neoblubujeme. Preto nie je velmi oblubeny. Tiez je otazne, ci sa severnejsie vobec urodi (mozno niektore odolnejsie odrody).